V dnešní Drbně historičce se Jan Schinko věnuje Provozně ekonomické fakultě VŠZ Praha, která sídlila v budově bývalé české reálky. Kde se ve městě plánovala univerzita? A proč politici nesnesli majáles, který v roce 1967 zakázali? I o tom se dozvíte.
Na snímku pořízeném kolem roku 1900 stojí v prospektu Střelnické ulice (dnes ulice 28. října) budova českého reálného gymnázia z roku 1893. Na základě vládního nařízení ze dne 5. srpna 1960, o změnách v organizaci vysokých škol, podle ustanovení § 6, byla ke dni 1. září 1960 ustanovena v Českých Budějovicích Provozně ekonomická fakulta, v pořadí čtvrtá fakulta Vysoké školy zemědělské v Praze. Sídlila v této někdejší reálce 36 let (poslední katedra se odstěhovala v roce 1996).
V předstihu byly pro tuto zcela novou vysokou školu ve městě vybrány dvě bývalé školní budovy, a to bývalá česká reálka z roku 1893 v Zátkově ulici (dnes Šrámkova) a Jirsíkovo české gymnázium z roku 1868 ve Skuherského ulici. Obě budovy byly v tom čase spíše nenápadné a stranou od centra města, ale to byl jen první letmý pohled. Ve městě už se ani nevědělo, že tam kdysi bývalo české reálné gymnázium, ale nová Provozně ekonomická fakulta (dále jen PEF) skrývala od začátku nebývalý odborný potenciál pedagogů a studijní zájem posluchačů.
V obou budovách bylo zprvu těsno. V Zátkově ulici byl zařízen děkanát a některé katedry, ve Skuherského kolej, menza a další katedry. Někteří studenti se nevešli, čímž byli ubytování v bývalém hotelu Emauz na Dobrá Vodě a v turistické noclehárně naproti zimnímu stadionu. Přednášky se mimo jiné konaly v Dělnickém domě na Pražské a v sále pozdějšího Klubu 17. listopadu ve Čtyráku.
V rámci JARA 1968, kdy padla cenzura, což mělo vliv na vize rozvoje města, se odvážně navrhovala ve městě univerzita. Zahrnovala by PEF, Pedagogickou fakultu a nově lékařskou fakultu. Předběžně se počítalo s provizorním otevřením univerzity k 1. říjnu 1969. Prostor byl ve Čtyráku, kde by stála výšková budova jako centrální rektorát. Lékařská fakulta by měla zázemí v podobě dvou nemocnic. Ještě kolem roku 1980 se o tom v územních orgánech mluvilo. Ale ono se ve stejných orgánech mluvilo o lecčems i o novém divadle (to dokonce od roku 1945). Vždy chyběly peníze.
Studenti přispěli ve městě ke Zlatým šedesátým pořádáním majálesů, akcí ádyje študyje apod. a vydáváním časopisů Dialog a Dalila. Majálesy se uskutečnily v letech 1965 a 1966. V roce 1967 byl majáles zakázán. Zastaven byl také časopis Dialog. Dalila odolávala do roku 1969, a ještě autoři měli potom potíže.
Politici a radnice stručně řečeno majálesy nesnesli. Průvod ze Čtyř Dvorů šel přes Dlouhý most a dále Husovkou do města. Nesla se velká hrací kostka, která neměla puntíky, ale na všech šesti stranách nápis KSČ. Studenti s ní občas hodili. A právě na Husovce před sídlem KV KSČ s ní zase hodili a padlo samozřejmě KSČ. Celým průvodem pak hurónský řev „Zase jsme vyhráli!“.
Pedagogická fakulta šla z Jeronýmovky do města Lannovkou. V čele šly studentky převlečeny za řeholnice s transparentem „Pedák a vojáci navyšují populaci.“ První rok 1965 se volil král majálesu před radnicí. Studenti měli heslo „Nechcem Béďu Drajera, chceme Frantu Majera!“ (Bedřich Drajer byl starostou města, František Majer docentem na PEF). Další rok se musel konat majáles na výstavišti.
Provozně ekonomická fakulta se svými třemi obory EKO, AGRO a ZOO byla ve městě i v republice pojem. Z Prahy dojížděl ekonom doc. Svoboda (později poradce prezidenta Svobody), který na první přednášce v roce 1968 položil mimo jiné otázku, co je lepší – velký zisk a malý obrat, nebo malý zisk a velký obrat? Měl vždy plno.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
