středa 25. května 2022 Viola

DRBNA HISTORIČKA: Reálky byly zaměřené především na přírodní a technické vědy

Čtvrteční díl Drbny historičky věnoval Jan Schinko české reálce. Víte, kde bylo její první sídlo? A na jaké obory byly reálky zaměřeny? Proti klasickým gymnáziím neměli řečtinu a latinu. Jazyky zastupovala čeština, němčina a francouzština. Více už se dozvíte v textu.

Na obrázku stojí na rohu ulic Divadelní a Široké rozložitý dům s nápisem nad hlavní římsou A. F. STECHER. V domě bylo v letech 1884 až 1893 první sídlo české reálky. Majitelem původního Sandnerova domu byla v tom čase Záložna českobudějovická, která měla v domě provozní kanceláře. Reálka získala v nájmu prostory v 1. a 2. patře.

V roce 1886 bylo v budově těsno, protože Záložna pronajala část domu nové české rolnické škole. Ta se brzy odstěhovala na Pěknou vyhlídku na Rudolfovské. I tak to byl původně bytový dům, nešikovný pro školní provoz.

První impuls ke zřízení české reálky dal August Zátka na schůzi Řemeslnicko živnostenské Besedy. Na valné hromadě Matice školské dne 23. prosince 1883 pak navrhl, aby na ministerstvo školství byla podána žádost o řízení soukromé nižší české reálky. Žádost byla podána, ale nějak se to vleklo, proto Matice vyslala dne 7. června 1884 do Vídně deputaci ve složení August Zátka, mluvčí Adolf Rodler a František Hromada. Dostali se až k Jeho excelenci panu c. k. ministrovi kultury a vyučování. A povedlo se – za týden dne 15. června 1884 vídeňské ministerstvo povolilo Matici školské založiti nižší reálku s vyučovacím jazykem českým.

Slavnostní otevření české reálky se konalo v domě Záložny dne 17. září 1884.  Poté, co se do domu ještě nastěhovala české rolnická škola, nabídla Záložna Matici, že jí dům prodá za 35 000 zl. Tato nabídka však přesahovala možnosti pokladny Matice. Po sedmi letech se Matice rozhodla postavit si pro reálku svou vlastní budovu. Sice odhad na novou reálku na rohu dnešních ulic Šrámkovy a Weissovy činil 90 000 zl., ale mezitím Matice nějaké peníze sehnala, přičemž se počítalo s dotací od zemského úřadu, darů, sbírek apod., takže ve stavebním fondu bylo předem asi 50 000 zl.

Nová česká reálka byla vysvěcena na sv. Václava dne 28. září 1893. Školní rok 1893/1894 byl zahájen v předstihu dne 19. září 1893. Léta se pak domu v Divadelní, kde pak sídlila rodina Stecherů, hovorově říkalo „stará reálka“, časem to zaniklo. Podle pečlivého účtování a pokladny, kterou vedl při stavbě první ředitel reálky prof. Mrňávek činil skutečný náklad na novou reálku přibližně 92 000 zl.

Reálky byly zaměřené především na přírodní a technické vědy. Proti klasickým gymnáziím (Jirsíkovo) neměli řečtinu a latinu. Na klasickém gymnáziu se po 7-8 let vyučovala latina týdně v počtu hodin dle let 8, 8, 6, 6, 6, 5 a 5. Řečtina týdně 0, 0, 5, 4, 5. 5, 4, 5 hodin. Jazyky na reálce zastupovala čeština, němčina a francouzština v počtu 3 až 5 hodin týdně. Uvolnil se tak prostor pro přírodopis, fyziku, chemii, matematiku a deskriptivní geometrii. Studenti reálky označovali studenty klasického gymnázia termínem „bifloun“. Opačně „nudlář“ (nosili rýsovací prkna). Ale když měli výlet k Hadovi a sem tam se jim podařilo dát pusu spolužákyni, byli za jedno.

Po roce 1900 za doby kloboukové uvažovaly c. k. školské úřady zavést školní uniformy. Studenti středních škol i zvláštní čepice, které by signalizovali, jaké školy je posluchačem. Na reálce se začaly čepice nosit, ale na klasickém gymnáziu se nemohli profesoři dohodnout, jestli na hlavě bude mít jejich žák kašket nebo baret. Školský úřad to výslovně nenařídil, takže uniformy a barevné čepice zanikly. Jinak za c. k.  vždy musel mít člověk na korzu něco na hlavě.

Hodnocení článku je 98 %. Ohodnoť článek i Ty!

Autoři | Foto Archiv Jan Schinko

Štítky Drbna historička, Jan Schinko

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.