sobota 1. října 2022 Igor

DRBNA HISTORIČKA: Sochu Jana Žižky měl dostat Tábor. Nakonec byla umístěna na budějcké náměstí

Jan Schinko připravil v dalším dílu Drbny historičky povídání o soše Jana Žižky z Trocnova. Ta byla na náměstí před radnicí slavnostně odhalena na začátku října 1951. Kde měla původně stát? A kdo je jejím autorem? I to se dozvíte v dnešním textu.

Dne 6. října 1951 byla v Českých Budějovicích na náměstí před radnicí slavnostně odhalena jezdecká socha zemana Jana Žižky z Trocnova. Oslava bylo spojena s dnem Československé lidové armády. Předem dne 26. září 1951 bylo naše Masarykovo náměstí přejmenováno na Žižkovo. Neslavně až potichu byla socha Žižky z náměstí odstraněna mezi 2. a 9. květnem 1959 a položena na bývalém Sokolském náměstí na rozhraní Žižkovy třídy a Novohradské. Podstavec byl přivezen později.

Autorem sochy je Karel Dvořák, který připravoval sochu pro umístění před radnicí na Staroměstském náměstí v Praze. Z uměleckého hlediska odpovídala měřítku a celkové kompozici na Staroměstské náměstí. Začal na ní pracovat v roce 1928, roku 1940 ji odlil do sádry a roku 1949 do bronzu (zpoždění německou okupací). V Praze se dohadovali, co se Žižkou, přesněji kam s ním, až jim Karel Dvořák dne 28. února 1950 zemřel ve věku 57 let. Ministr Kopecký oficiálně oznámil, že sochu dostane jako dar město Tábor, ale Tábor sochu odmítl. Praha Tábor dost tlačila, aby si sochu vzal, ale nevzal. Měli dobrou obranu – už jednoho Žižku měli. Kopecký Táboru ustoupil a daroval sochu městu České Budějovice, přičemž prohlásil, že město je tím poctěno (není vyloučeno, že si to i myslel). Radnice (JNV, Jednotný národní výbor) dne 1. srpna 1951 srpna Žižku před radnicí odmítla. Navrhovalo se místo na Lidické na náměstí Jiřího z Poděbrad.

Předseda JNV musel jet do Prahy a tam byl „přemluven“ s jasným argumentem, že ministr Nejedlý si výslovně přeje, aby Žižka stál na hlavním náměstí před radnicí. Dnešním slovníkem – vydupal si to. Předseda JNV se vrátil, JNV znovu zasedal a dne 13. září 1951 Žižku před radnicí schválil. A dne 19. listopadu 1958 rozhodla radnice, to již nový Městský národní výbor, že se musí socha z náměstí odstranit. Podle odborníků jezdecká socha s Janem Žižkou vypadla na našem rozlehlém náměstí s vertikály Černé věže a barokní radnice z měřítka či vyzněla utopeně. To se ovšem vědělo už předem, kdy se před radnicí postavila kulisa sochy na podstavci a hodnotilo se, jak to bude na náměstí působit. Výsledek byl negativní.

Zeman Jan Žižka z Trocnova ve městě historicky oblíbený nebyl. Za 1. republiky jsme měli Žižkovu třídu a dva Žižkovy domy, jeden v Lannovce, druhý v ulici U Černé věže, takže Žižků bylo dost. Ale ze širšího pohledu nelze žíci, že by obyvatelům socha Žižka před radnicí vadila. Prostě tam byla. Rozšířil se také termín „sejít se pod ocasem“. To vzniklo v Praze u Václava na Václaváku a k nám to přeskočilo. Když Žižka od radnice zmizel, to se předem nevědělo, občané se jdouce přes náměstí ptali, kde je. Ještě léta bylo na chodníku patrné, kde stál.

Na bývalé Sokolské (předtím Radeckého) náměstí byla socha postavena s odůvodněním, že tudy vede cesta do Trocnova. To na přelomu 14. a 15. století realita byla. Jan Žižka jako nižší šlechtic měl svobodný pohyb a do města jezdil. Doloženo je, že si v Židovské ulici s kumpány půjčil peníze. 

Hodnocení článku je 96 %. Ohodnoť článek i Ty!

Autoři | Foto Archiv Jan Schinko

Štítky Drbna historička, Jan Schinko, Jan Žižka

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.