čtvrtek 1. prosince 2022 Iva

DRBNA HISTORIČKA: U Mlýnské stoky bývalo první neoficiální autobusové nádraží

Další díl Drbny historičky věnoval Jan Schinko Senovážnému náměstí, konkrétně v den 1. května 1959, kdy se konal prvomájový průvod. Na snímku můžeme vidět alegorické vozy. Co všechno na něm ale ještě je? TO se dozvíte v textu známého historika.

Snímek Senovážného náměstí ze dne 1. května 1959 měl nosný motiv prvomájový průvod a alegorické vozy. V popředí jede směrem k Lannovce ověnčená Praga V3S. Jako mimochodem zachytil snímek v pozadí otevřenou Mlýnskou stoku a lunapark u muzea. Na pravém břehu Mlýnské stoky bývalo první neoficiální autobusové nádraží, hovorově U Labutě. Na snímku tam ještě parkuje autobus. Někdy zde šoféři autobusů nechávali vlečňák, který zapřáhli, jen když jelo hodně lidí. V roce 1959 už nestála vlevo hospoda U Labutě, mateřinec to šoférů a průvodčích.

Opodál vlevo lze rozpoznat most před Mlýnskou stoku, která volně tekla vpravo k ulici Karla IV. Tehdy to bylo Stalinovo náměstí a končilo na pravém břehu Mlýnské stoky. Dále k muzeu byl prostor, kde účinkovaly cirkusy (také Humberto) a lunaparky. Dne 1. května 1962 bylo Stalinovo náměstí přejmenována na náměstí 1. máje. To už mezïtím byla zakryta Mlýnská stoka a náměstí se tak rozšířilo až k muzeu. Jen tam pevně stál objekt původně c. k. policejních kasáren. Byl zbořen v únoru 1965.

Plocha v půdorysu nepravidelného Senovážného náměstí měřeno od Lannovky k muzeu má rozlohu 25 065 m2, z toho od Lannovky k zakryté Mlýnské stoce je plocha 14 580 m2 a od Mlýnské stoky k muzeu 10 485 m2. Po roce 1990 několik architektů vypracovalo na Senovážné a Mlýnskou stoku studii. Zrovna jsem šel okolo, když situaci vyměřoval arch. Vojtěch Štorm (znali jsme se z aktivu). Připravoval na to projekt a řekl, že s takovým náměstím se musí něco udělat, protože jsou to dva odlišné prostory, jak historicky, tak výtvarně. Na radnici se měnili radní, nic se nedělo.

Mlýnská stoka se nelíbila několika garniturám na radnici. Starosta města JUDr. Albín Dlouhý, z Československé strany lidové uvedl, v rámci slavnostního proslovu dne 28. října 1928 k 10. výročí republiky: „Nutno počítat s úpravou Masarykova náměstí, jež, čítaje v to stavbu opěrných zdí a zaklenutí Mlýnské stoky, vykoupení objektu pekaře Cvacha a zrušení policejních kasáren, přenesení jich jinam, vydláždění náměstí a přenesení městské váhy a sochy P. Marie, vyžádá si nákladu 1 575 000 Kč.“ O biografu Royal a zástavbě Rybní ulice nemluvil.

Určitá koncepce to byla. Radnice chystala v těch místech centrální městskou tržnici. Polehčující okolnost pro radnici, že se nic z toho nerealizovalo, byla následná hospodářská krize hned poté německá okupace. Radnice stačila jen zakázat služkám, posluhovačkám a metařům sypat do Mlýnské stoky popel a smetí. Mlýnská stoka je rameno Malše. Karel Kakuška provokoval, že je vlastně pravou Malší a tok kolem divadla a Savoye je jen levé rameno. Dokázat to ale nejde a absolutně vyvrátit také ne    V jiných velkých městech si ramen řek, průplavů, zálivů a podobně považují.

Ještě za Albína Dlouhého se přestěhovala kolem roku 1930 historická mostní váha, na níž se vážilo zejména seno, na Novohradskou. Bio Royal se rozebralo v roce 1945 a postavilo ve Frymburku. Promítalo se v něm až do chvíle, kdy hladina napouštěného Lipna dosáhla prvního schodu do kina.

Hodnocení článku je 96 %. Ohodnoť článek i Ty!

Autoři | Foto Archiv Jan Schinko

Štítky Drbna historička, Jan Schinko, Senovážné náměstí

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.