Čtvrtek, 13. července 2023, 16:00
Jan Schinko se v pravidelném čtvrtečním seriálu Drbna historička podíval tentokrát na tramvaje v Českých Budějovicích. Na fotce, která byla pořízena po roce 1936 je vidět českobudějovická "elinka" a dopravní strážník. Kudy tramvaje jezdily? A kdy vyjely naposledy?
Českobudějovická „elinka“ a dopravní strážník v bílých rukavicích u paláce Včela ve Vídeňská ulici (Rašínova, dnes Karla IV.). Tramvaj jede na Masarykovo náměstí, které se do roku 1934 jmenovalo Náměstí Svobody. Koleje nejsou skoro znatelné, ale zdá se, že z Vídeňské do Divadelní byly již zrušeny, tudíž fotografie je pořízena po roce 1936. Do Divadelní a na Linecké předměstí vedly pak koleje z náměstí.
Naposled tudy kolem Včely na Pražské předměstí jela tramvaj dne 28. února 1950. Posléze jen pracovní tramvaj, která likvidovala zastávkové kandelábry, jízdní řády, koše apod. Koleje zatím ne. Podle ústního svědectví Václava Boňka z Jindřichova Hradce, nacházely se koleje na Mariánském náměstí ještě v roce 1960. Pamatoval si to proto, že v tom roce dělal zkoušky v psaní na strojí na bývalé Střední ekonomické škole v Husově třídě a po úspěšné zkoušce šel přes Mariánské. Jinak se to doložit nedá, fotografie nejsou. Snad jen v určitém pracovním deníku údržby dopravního podniku z let kolem roku 1960, je-li takový deník vůbec archivován.
První se začaly vytrhával koleje na Lidické. Dnes je už jedno, kde ležely koleje naposled, jen přátelé elinky si tajně mysleli, že nám tramvaje z Mostu zase vrátí. Nepřátelé byli spokojeni, že tramvaje skončily. Jezdily prý buď pomalu nebo langsam. Vliv měla také radnice, které se nepodařilo zavést tramvaje přes nový Dlouhý most v roce 1932. Padla také linka na Palackého náměstí.
Potom se prosadily pohyblivé trolejbusy. Tratě se začaly budovat v roce 1946. Nebylo to rozhodnutí v souvislosti s tzv. Vítězným únorem 1948, i když si noví politici na podzim 1948 uvedení trolejbusů do provozu užívali. Za Dlouhým mostem bylo velké vítání obcí Čtyři Dvory. U hlavní pošty a v Suchém Vrbném také.
Časopis BUDlive, jaro 2023, připomněl rozhovor se spisovatelem Jaroslavem Foglarem pro Československý rozhlas v roce 1992: „Kde žili Rychlé šípy? Někteří říkají, že v Praze na Malé Straně, jiní že v Českých Budějovicích, když tam ještě jezdily tramvaje. A víte co? Neprozradím, je to mé tajemství.“ Neprozradil, žil v letech 1907 až 1999, takže se to asi už nezjistí a možná to ani zjistit nejde. Jen je pravděpodobné, že u nás ve městě meškal a uličky města ho inspirovaly k části příhod Rychlých šípů. Třeba Hradební ulice obíhající město, Panská, Česká aj.
Podle Jindřicha Hojera, poslední žijící z Rychlých šípů, žil v letech 1924 až 2020, chemik, pedagog a skaut, jsou příběhy Rychlých šípů z různých lokalit a příhod. Není zatím doloženo, že by někdo z Rychlých šípů v Budějovicích ve 30. letech 20. století pobýval. Jaroslav Foglar se v tom čase ptal Jindry Hojera, jestli ho může zařadit do Rychlých šípů. Ve skautské „dvojce“ byl také Mirek Dušín. Jinak Červenáček skutečně nosil na hlavě právě takovou lodičku. Pes Bublina je též reál.
Koňka je pryč, tramvaje, první trolejbusy, druhé trolejbusy také, což se jen uvádí proto, že v jiných srovnatelných městech to při kulatých výročích připomínají a oslavuji, a u nás jen občas se oslavuje jediný zachovaný tramvajový kandelábr na Mariánském náměstí.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
Mohu ještě jako pamětník upřesnit informaci o zbytcích elinky v ČB. Jsem ročník 62 a jako předškolní děcko jsem při našich toulkách městem s mým dědou (tedy v letech ca 65 -68) na ulicích a dokonce ještě i na náměstí vídal zbytky kolejí. Na náměstí byly ty koleje někde na straně hotelu Zvon, na Mariánském náměstí na straně u Mlýnské stoky a asi i v Žižkově nebo snad Dukelské ulici. Tady už přesně nevím. Také ještě stála v areálu dnešní teplárny budova "výtopny", tedy technické zázemí a parkování pro elinky. Budova stála souběžně s dnešním plotem v Mánesově ulici a dnes z areálu zbývá už jen rohový dům na křižovatce Mánesova - Novohradská. Výtopna měla žlutou fasádu a velká oblouková okna. (Asi secese) Vjezd do areálu byl z dnešní křižovatky (asi secesními) kovanými vraty mezi stávající rohovou budovou a už neexistující výtopnou, která byla odtud vpravo. Tady všude byly vidět koleje a asi i výhybky. Vjezd do výtopny byl jakoby od stávající budovy na rohu. Děda měl elinky rád a tak mi o nich dost vyprávěl a co mohl, ukazoval. S dědou jsem ještě stihnul bourání výtopny a stavbu současného areálu.
