Jan Schinko připravil další díl Drbny historičky. Tentokrát se rozepsal o Hroznové ulici a domě číslo osm. Víte, jak se v průběhu let měnil název domu? Bývala v něm prodejna umělých květin, pečiva nebo galanterního zboží. Sídlila tady také stylová Vídeňská kavárna.
Goticko renesanční dům s klasicistním průčelím Hroznová 8 (na snímku vpravo) má nad vchodem do průjezdu nápis OSVĚTOVÁ BESEDA. Názvy se měnily asi podle dobově působících politiků na radnici. V roce 1965 to byl Okresní dům osvěty. Roku 1969 Dům kultury a vzdělávání. Mezi tím Osvětová beseda, v roce 1979 Okresní kulturní středisko a potom Krajské kulturní středisko, které skončilo po roce 1990. Je dnes jedno, jak se instituce v domě jmenovaly, jen to naznačuje, že v domě se pořád něco dělo. Součástí byla ZUČ (Zájmová umělecké činnost).
V roce 2010 jsem si u domu Hroznová 8 zapsal: Goticko renesanční dům s průjezdem vpravo. V patrech tři okna, pod okny štukové čabraky z klasicismu, klenby, gotický sklep nízký jen asi 1,5 m. V přízemí dvě okna, nad nimi nápis Butik ručních prácí, pletená příze, pletené modely, zakázkové krejčovství. Vídeňská kavárna v 1. patře, SUD (Studentské umělecké divadlo), kulturní agentura M ars, Občanské sdružení umělců všech žánrů, Ars klub, Galerie na dvorku. Tedy plno.
Bylo plno i za 1. republiky, jen trochu jinak. V letech 1919 až 1925 zde působil obchodník Václav Šmarda. Uváděl, že kupuje za nejvyšší ceny kuny, lišky, ondatry, vydry, tchoře atd. Dále pytle všech druhů a hadry domácí. Hned po válce začal obchodovat. Prodával předválečný lněný motouz a přidal zánovní gramofon.
Od roku 1925 zde měl Josef Mottl, prodej umělých květin při odvodech, prodej uzenek, pečiva, galanterního a krátkého zboží po poutích a na trhu. V domě bydlel jistý František Vlk, který kradl jízdní kola, jak uvedly Jihočeské listy. Celkem v domě v roce 1932 bydlelo 20 dospělých osob. Paní domácí byla Jana Fresslová. Fresslů měli dům od konce 19. století (Josef, Emil, Vojtěch a Jana), psali se také německy.
Náplň a pestrý život v domě ve 20. století by určitě byl na seriál Byl jednou jeden dům. Jen pamětníci pro napsání scénáře ubývají. Těch 20 dospělých a jejich děti by se na malý dvorek nevešli. K dispozici byla ulice. V domě žily ve 30. letech 20. století rodiny Háků, Kačáků, Gergelů, Vlků, Krejzů, Heinzlů a Pokorných a samostatně Julie Fenclová, Kateřina Bauerová, Kateřina Rudenterová, Anna Šerá a Karel Liebl. Přitom v domě byla po několik století hospoda. Nejstarší známá je před rokem 1569 u Ondřeje Hrubého. Doložena je várka, stůl a také brnění. Léta tu bydleli sládkové, z čehož se může odhadnout, že do přelomu 18. a 19. století se v domě vařilo pivo, takový malý pivovárek.
Před rokem 1969 byl v patře ve velké síni nově odkryt unikátní dřevěný záklopový strop. Bylo možné si strop prohlédnout v čase provozu stylové Vídeňské kavárny. K dostání byl i vídeňský dort sachr, ale kavárna se neudržela (střídali se majitelé a dovršil to covid). Na dvorku se pořádaly výstavy výtvarníků, nahoře se hrálo divadlo, což je na samostatnou kapitolu.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
