V dalším dílu Drbny historičky se Jan Schinko rozepsal o oslavách Matice školské. V roce 1901 na ně přišlo šest nebo sedm tisíc lidí. Později se termín konání slavností ustálil na poslední neděli v červnu. Po vzniku Československa byla podle Schinka Matice školská rozpuštěna.
Na snímku ze dne 7. července 1901 jde přes Mariánské náměstí průvod českých spolků v rámci oslav Matice školské, lemován množstvím lidí, do pivovarské zahrady na Pražské. Průvod vyšel ve 2 hodiny odpoledne od Besedy směrem na námětí a pokračoval Krajinskou, odkud právě vychází na Mariánské. V pivovarské zahradě se nejprve sešlo 6000 lidí, později české místní listy odhadly počet na 7000. Byla to velkolepá národní slavnost pořádaná vlasteneckými spolky z města a okolí.
Jihočeské listy z následujícího dne 8. července 1901: „Tentokráte nebe nám nepřálo, bylať slavnost provázena několikerou bouří a lijavcem, přesto zaznamenáváme opět skvělý úspěch. Konstatujeme krátce, že vzdor počasí, za kterého by se jinak málokdo z domova byl z města vypravil, shromáždilo se na slavnostním místě přes 7000 lidí.“ Byla to v pořadí třetí matiční slavnost od roku 1899. V pivovarské zahradě se konala řada kulturních akci včetně divadla Strakonický dudák. Také atrakce, kiosky, pivo čepoval Český akciový pivovar. Vstupné v předplatném 20 hal., na místě 40 hal.
Pozornost upoutala elektrická železnice, zařízená podél náspů kol pivovarských sklepů v dálce asi 100 metrů. Dráhu zařídil spolek strojvůdců c. k. stáních drah. To byla vlastně první tramvaj ve městě. Matiční slavnosti jako dokončení oslav se opakovaly za týden v neděli dne 14. července 1901. Bylo nádherné letní počasí. Hrál se zase Strakonický dudák a jezdila elektrická dráha. Vstupné 10 hal.
Termín pořádání matičních slavností se potom ustálil na poslední neděli v červnu. Po vzniku Československa byla naše Matice školská rozpuštěna ku dni 28. ledna 1925. S odůvodněním, že již není nutné ustavičně verbálně zápasit s německým vedením radnice a dalšímu územními orgány o české školy. Základním posláním Matice bylo zřizovat, vydržovat a podporovat české obecné a později též měšťanské a reálné školy. Matice zřídila a financovala první českou chlapeckou obecnou školu, hudební školy aj. Z vlastních prostředků postavila českou reálku. Matici mimo jiné podporovala Záložna českobudějovická (na rohu náměstí, spořitelna v Krajinské byla německá). Původně Matice od roku 1872 sdružovala kolem 100 členů, později až 450.
O tramvaji v pivovarské zahradě je málo informací a jen jediná dosud známá reklamní fotografie pořízená ještě před 7. červencem 1901. Podle této fotky zkusil odborník na tramvaje Jan Bajer zjistit, co šlo. Podle stojících postav u vozu byla dlouhá asi 4,6 m, výška cca 2,30 m, obsaditelnost vozu 12 lidí, nepočítaje děti. Elektřinu dodávala pivovarské elektrárna – zřejmě tehdy běžný stejnosměrný proud 100 až 120V. (Městská elektrárna byla uvedena do provozu až v roce 1909.) Jak bylo vyřešeno napájení, přesně neodhadnuto. Na snímku není vidět žádné vrchní vedení ani sběrač, jen uprostřed střecha je jakási tyč asi 80 cm, od níž vede nějaký drát.
Strojvůdci c. k. státních drah tedy uměli postavit provozuschopnou tramvaj, ale trvalo poté 8 let než radnice a jedna společnost z Vídně zařídili tramvaj městkou.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
