DRBNA HISTORIČKA: Krajinská byla nejvýznamnější obchodní ulicí ve městě

Na pohlednici je zachycena Krajinská od náměstí k Hroznové a dále (úplně vzadu by se našel ústav hluchoněmých na Mariánském). Dobře doplňuje nejvýznamnější obchodní ulici ve městě tramvaj. Rytíř Hirzo vyměřil před rokem 1265 místa pro tři městské brány a k nim tři ulice z náměstí. Vyšlo mu, že Krajinská je nejdelší. Do Krajinské se sbíhaly cesty od Prahy a od Plzně. Pražskou Malou Stranu a Staré město připomíná první dům s podloubím vpravo č. 4, který byl v roce 1924 zbořen.

Tramvaj má jen jednu kolej těsně kolem podloubí. Vešla by se i druhá kolej. V roce 1908 kritizoval radnici významný architekt a civilní geometr Josef Pfeffermann na schůzi zastupitelstva: „Je chybou svěřit provoz tramvají jisté soukromé vídeňské společnosti, jejíž cílem je tvorba zisku. Městská veřejná doprava nemůže být zisková, tudíž soukromý majitel nebude mít zájem na rozvoji sítě.“ Uvedl také města, kde to podobně radnice učinila a pak draze musela dráhu vykoupil zpět.

Na snímku stojí vpravo dům č. 2 s neúplným firemním nápisem BERNARD. Dům se jmenoval před rokem 1882 U města Paříže. Toho roku přesídlil do domu p. Bláhy U města Paříže na nároží náměstí a Krajinské Jiří Weselý. Bernard Schladnich zde od 1. listopadu 1887 v bývalé místnosti Karla Förstera, U města Paříže, Krajinská 2, obchod zbožím ozdobným, bílým a vlněným. Později se odstěhoval do Vídeňské. Dům byl přestavěn a název U města Paříže zanikl. V domě potom firmy Arnold-papír, Meinl-káva atd. Ustálil se název Puklicův dům, v nové době sídlo britské společnosti.

Na domě s podloubím č. 4 je znatelná cedule K. Micko, který měl v podloubí v nájmu do roku 1924 obchod se širším sortimentem. Odstěhoval se vedle do domu č. 6. Původní dům č. 4 s prejzovou střechou po smrti Veroniky Főrsterové v roce 1921 koupili od jejích dědiců manželé Antonín a Terezie Markgrafovi za 180 000 Kč.

Roku 1924 nechali dům zbořit a postavili si nový ve stylu pozdního obloučkového kubismu. Hovorově: nový dům také není špatný. Jen kouzlo prostředí zaniklo. Klub za staré Budějovice protestoval. Okresní konzervátor Adolf Träger dělal co mohl i s využitím své (malé) pravomoci konzervátora, ale radnice demolici domu povolila. Na novém domě se instaloval nápis MARKGRAF a v písemnostech se uvádělo „Kožešinový dům, továrna čepic a dámských klobouků.“

V roce 1945 byla firma Markgraf znárodněna a majitel jako Němec byl odsunut. Vzal si sebou do Bavorska jen kožešinový stroj. Kožešiny a ostatní věci mu jeho sestry (nebyly odsunuty) tajně nosily na hranici. Začínal tam z nuly a úspěšně. V domě v Krajinské č.4 pak měla Emilie Novotná výrobu prádla. Před rokem 1959 byl dům přičleněn podniku Textil. V patrech sídlil ekonomický a plánovací úsek. V přízemí exklusivní prodejna pánské módy Prim. Měla velkoplošnou neonovou reklamu, která svítila i v době energetické krize, kdy jiné obchodní podniky neony zhasly a už nerozsvítily ani později.