Jan Schinko se v dalším dílu Drbny historičky podíval na známou Piaristickou ulici. Dříve se jí říkalo Klášterní nebo U Klášteru. Jeden čas se tady konaly například houbové trhy. Kromě obchodů se ulice ale nijak nezměnila.
Krátkou ulici Piaristickou pohledově ovládá klášterní věž, přesněji její neobyčejná rokoková báň. Na panoramatu města od západu se jeví málem vyšší než Černá věž, ale není, má „jen“ 51 metrů. Ulice vedla z náměstí vždy ke klášteru, proto se nazývala jednoduše Ke Klášteru, Klášterní nebo U Kláštera. Ke konci 17. století se musel řád piaristů odstěhovat z Biskupské (zřizovalo se biskupství) do klášterních budov. V roce 1875 stanovila radnice název Piaristická. Klášterní konvent byl tehdy rozsáhlý, jedno křídlo stálo až v místech, kde je dnes dvůr gymnázia.
Snímek byl pořízen v období c. k. a od těch časů se ulice kromě firem příliš nezměnila. Na cedulích lze přečíst vpravo firmy Jan Wittek a Nisl a syn, vlevo zubní lékař MUDr. Josef Švanda. V červenci 1926 oznámila radnice, že houbové trhy, jež byly odedávna umístěny v Piaristické, jsou od 12. srpna 1926 trvale přestěhovány na Piaristické náměstí. Obyvatelé Piaristické si totiž na houbové trhy (plus drobné lesní a zahradní plodiny) stěžovali. Hovorově řečeno na to, že je tam randál a nepořádek. Spor se vlekl již od roku 1902, vlastně po dobu jedné generace obyvatel ulice.
Firma Jan Wittek nabízela koží prodej a výkroj a obchod s obuvnickými potřebami. Později vedla obchod Julie Wittková. Firma Nissl a syn měla v rohovém domě při České velkoobchod papírem, školními a kancelářskými potřebami. Po roce 1948 po znárodnění obdržel obchod název NARPA (složenina ze slov národní papír), ale brzy obchod zanikl. Léta bylo vidět po dlouhém přízemí jen stažené rolety.
Zcela vpravo je část rohového domu s Krajinskou. Do podloubí zasahovaly modré portály a výkladce Mototechny. Následuje dům č.2 gotického jádra. V podloubí se zachovaly kamenné ostění a portály z období pozdní gotiky. To vládla vrcholná gotika nazývaná krásná. V lednu 1989 si v podloubí zařídil Petr Uhlíř obchod s názvem Keramika z podloubí. Malý obchod prosperoval tak, že si Petr Uhlíř otevřel v Krajinské Staročeský dvůr. V roce 1908 měli dům Rudolf a Cecílie Scheicherovi, než se odstěhovali do Kněžské. Jejich vnuk připomíná, že děda se podílel na provozu katedrály sv. Mikuláše. Po Scheicherů měli léta dům Pešků.
Další dům č. 4 na této severní straně měl už před rokem 1886 obchod s názvem U Kamzíka. Toho roku v květnu zde převzal od paní Oswaldové obchod se smíšeným zbožím Felix Ehrenhofer. Doporučoval svůj hojně zásobený sklad vín domácích i cizozemských, dále veškeré druhy likérů, pravou kmínku obilní, karpatský bylinný likér pro žaludek, benediktin, sherry brandy, Caffé de Moca, ananas, vanilkovou, Marasquin di Zara, irský punčový krém a cognac. V roce 1902 přibral výčep piva, ale v roce 1906 šel dům do dražby. Léta to byl dům U Kamzíka, ale nad arkády loubí byla malba „Štvanice na jelena“. Několikrát se to přemalovávalo, takže nebylo jisté je-li to kamzík nebo jelen. Jelen versus kamzík má svou historii. Přemalbu velmi kritizoval předseda klubu přátel města a okresní konzervátor Karel Kakuška.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
