DRBNA HISTORIČKA: Modlitby za mřížemi. Příběh vězeňské kaple a přeplněných cel

Dne 15. června 1905 v 8 hodin ráno byla vysvěcena novorenesanční kaple v novém justičním paláci. Kaple je umístěna v traktu budovy směrem k Háječku. Obřad vykonal j. exc. biskup ThDr. Martin Říha, toho času nejvyšší duchovní ve městě. Zasvětil vězeňskou kapli Panně Marii. Nebyla to tedy malá událost, i když vzhledem k tomu, komu bude kaple sloužit, a k předpokládanému narativu, že vězňové se polepší, učiní pokání a vyjdou po čase z vězení jako čistí, je to trochu problém. V roce 1921 bylo v celách ve věznici 192 odsouzených.

Jaký je provoz ve vězeňské kapli, ví málokdo. Většinou se vybaví filmová scéna natočená podle spisovatele Jaroslava Haška. Dole jsou trestaní a Josef Švejk (Rudolf Hrušínský), nahoře v kazatelně káže polní feldkurát Otto Katz (Miloš Kopecký). Dobře zahráno. Josef Švejk potom sloužil u feldkuráta Otto Katze a když ho tento prohrál v kartách, sloužil Josef Švejk u nadporučíka Lukáše.

DRBNA HISTORIČKA: Odvážný snímek dámy na velocipédu, měl mezi muži v 19. století velkou oblibu

Čtvrtek, 10. října 2024, 16:00Historička

V dalším dílu Drbny historičky se Jan Schinko podíval na historii českobudějovické ulice Nová. Ta je dnes spojená hlavně s poliklinikou Sever, před jejím vznikem ale v ulici sídlilo mnoho jiných zajímavých institucí. Například přímo v budově...

V tom čase, roku 1905, se do justičního paláce přestěhovaly krajský soud, okresní soud, státní zastupitelství a některé berní složky. S věznicí byly problémy už v lednu 1902. Podle původního polohopisného plánu nového justičního paláce měla být umístěna věznice v traktu směrem k Malši včetně zamřížovaných oken. Trestanci měli mít výhled na nejkrásnější promenádu na Krumlovských alejích.

V lednu 1902 uvedly německé noviny Kreisblatt, že proti takovému zostouzení promenády se musí rázně zakročit. Zvedla se vlna odporu německých i českých obyvatel města a stavební úřad nařídil plány na justiční palác předělat. V tomto případě se Němci (radnice byla převážně německá) a Češi shodli.

Plán se přepracoval tak, že věznice se umístila do Mozartovy ulice směrem k synagoze. Hlavní vchod se přehodil z Linecké (později Wilsonovo náměstí) na nábřeží. Vězeňská kaple zůstala směrem k Háječku.

Kapacita věznice činila úředně 150 trestanců. Věznice byla po 1. světové válce přeplněná. Pořád se slavil konec války, až Jihočeské listy několikrát vybízely, že by se konečně mělo začít pracovat. S tím souvisel sestup morálky, dost se odcizovalo (prádlo, oděv i vykrmené husy a králíci). Neslo se i to, že proto, když věznice nestačí, dávají soudy jen podmíněné tresty.

DRBNA HISTORIČKA: S vyřešením rafinované loupeže pomáhali strážníkům hypnotizér i jasnovidka

Čtvrtek, 17. října 2024, 16:00Historička

V dalším dílu Drbny historičky se Jan Schinko podíval na historii českobudějovického paláce pro německý peněžní ústav Spar und Worschussverein Biene, kterému zdejší obyvatelé neřekli jinak než Včela. Přečtěte si, jak palác tuto do dnešních dní...

V roce 1923 měl krajský soud 39 zaměstnanců, okresní 21, státní zastupitelství 7 lidí. V policejním úřadu bylo zaměstnáno 6 nadstrážníků a 106 strážníků. Pouze teoreticky, školním výpočtem, pakliže je dnes ve městě nejméně dvakrát tolik obyvatel, mělo by být dnes ve městě nejméně 12 nadstrážníků a 112 strážníků.

Věznice sama měla v roce 1923 celkem 17 zaměstnanců, z nichž byla většina dozorců a výpomocných dozorců včetně jedné dozorkyně. Z hlediska klimatických podmínek si vězňové polepšili. Na straně k Malši, to je severní, kde jsou kanceláře, je šero, slunce jen někdy časně ráno, kdežto trestanci mají jižní, teplou, slunečnou stranu. Nehledě na to, že manželky a příbuzní vězňů mohli z Mozartovy ulice lépe manželům mávat a halekat.

Ale nemuseli se tam jejich manželé a jiní dostat, kdyby si nevykládali podnikání po svém na úkor druhých. Sice měli možnost se ve vězeňské kapli, poslouchaje kázání, polepšit, ale v reálu někteří výtečníci meškali ve věznici, jak uváděly prvorepublikové místní listy, pětkrát a rekordmani i desetkrát.