Počasí dnes16 °C, zítra21 °C
Čtvrtek 28. března 2024  |  Svátek má Soňa
Bez reklam

O stavbě Černé věže se rozhodlo v roce 1547, dokončena byla třetím stavitelem o třicet let později

Černá věž je ve městě a široko daleko takový pojem, že by se mohl udělat několikadílný seriál. Do jednoho článku to nelze vtěstnat. Historik Jan Schinko se věnuje výstavbě tohoto úchvatného symbolu Budějc.

Historik Jakub Pavel zhodnotil budějckou Černou věž dokončenou v roce 1577 po stránce výtvarné: „Do závratné výšky vyzdvižený hranol Černé věže, odlehčený na nejvyšším patře vzdušným ochozem přikrytým solidním příkrovem masivní báně, se stal novou dominantou města. Její vertikální linie vedou pohledy diváků z náměstí rázem až do oblačných výšek.“ Trochu si zabásnil (skoro jako básník Jan Neruda, který vida Černou věž si připadal jako ve Florencii v Itálii), ale faktem je, že vertikála věže opticky „hlídá“ nebo ovládá náměstí a dokonce i panorama poněkud plochého jádra města. Výška věže 72 metrů je dobrá, ale Tábor a Soběslav vždy tvrdily, že mají věž vyšší. Nehledě na Plzeň, kde má věž 102 nebo 103 metrů, podle toho, kam až se měří, a na Černou věž v Klatovech, která je vysoká 81 metrů.

O stavbě Černé věže rozhodla Rada města v roce 1547. Měla sloužit jako městská zvonice, strážní a hlásná věž. Název „Černá“ se po staletí vůbec nevyskytoval. Objevil se nenápadně s malým „č“ až na přelomu 19. a 20. století v souvislosti s tím, že po několika požárech ve městě a působením počasí tak vypadala. Černala tedy léta. Ještě historik Karel Pletzer uváděl v letech 1952 až 1959 název Velká či Černá věž. Na fotografiích to není patrné, ale jistě bílá, že by se řeklo Bílá, nebyla.

Stavbu věže prosazoval purkmistr magister Quirinus. V tom čase také došla zpráva, že městskou věž staví v Klatovech. V Pardubicích už věž zvanou Zelenou měli, v Kolíně městskou zvonici také. V Hradci Králové Bílou věž ještě ne. Traduje se, že purkmistr Quirinus musel radní o nutnosti vylepšit vzhled města vysokou věží přesvědčit. Většina s věží souhlasila, jen se dá odhadnout, že někdo nesouhlasil. Shodou okolností měla radnice v polovině 16. století městskou pokladnu plnou.


Současný pohled. Foto: Jan Homolka

Téhož roku 1547 se začaly na městskou věž vydávat peníze. Jsou známy první doklady týkající se lomu na kámen v Ohrazení. Dneska by to tak rychle nešlo, poněvadž by začala „pracovat“ opozice, což by byli ti, kteří se stavbou nesouhlasili. Stavba byla zadána italskému staviteli uváděnému jménem Hons Spatz, případně mistr Vlach Spatio. Založil bytelné základy věže na dubových okovaných pilířích (práce v základové jámě trvaly asi dva roky) a za jeho vedení se začala věž v roce 1551 zdít. Ale Hons Spatz roce 1555 stavbu věže opustil. Dostal totiž významnější zakázku - postavit reprezentativní renesanční radnici.

Věž od roku 1555 stavěl další Ital stavitel Lorenz Vlach. Ve městě tenkrát působilo několik zednických mistrů nebo stavitelů z Itálie. Zavedli do Budějc italskou renesanci, avšak jen na regionální úrovni. Dokonce se Italové řečení Vlaši v Budějcích ženili a usazovali. Nad průměr vynikl třetí stavitel věže mistr Vincenc Vogarelli, který převzal stavbu v roce 1567 po Lorenci Vlachovi.

Plány věže, jak si to představovali Hons Spatz, Lorenz Vlach a Vincenc Vogarelli, nebo také pánové na radnici, se nezachovaly. Je však možné usoudit, že konečná podoba je dílem Vincence Vogarelliho. Spodní patra věže jsou totiž poplatná pozdní etapě gotiky. Od ochozu výše je to jasně italská Vogarelliho renesance. Černá věž je více robustní a podsaditá než vysoká a elegantní. To, že vztah Budějčáků k Černé věži je minimálně kamarádský (ať přijedou odkudkoliv, třeba z Ameriky a vidí Černou věž, jsou prostě doma), způsobuje toskánský ochoz, báně a tmavé kamenné zdivo zcela nezávislé na politické situaci. Na radnici seděl od dob purkmistra Quirinuse leckdo, ale Černou věž musel respektovat.

Mistr Vincenc Vogarelli v roce 1577 věž dokončil, asi by se čekalo, že se pustí do další věže, ale nepustil. Stal se v Budějcích poštmistrem.

Napsal Jan Schinko

Štítky Černá věž, České Budějovice, radnice, Vincenc Vogarelli, Itálie, Jakub Pavel, Jan Neruda, Quirinus, Jan Homolka, Karel Pletzer, Florencie, Klatovy

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

O stavbě Černé věže se rozhodlo v roce 1547, dokončena byla třetím stavitelem o třicet let později  |  Historička  |  Drbna  |  Budějcká Drbna - zprávy z Českých Budějovic a jižních Čech

Můj profil Bez reklam

Přihlášení uživatele

Uložené články mohou používat pouze přihlášení uživatelé.

Přihlásit se pomocí GoogleZaložením účtu souhlasím s obchodními podmínkami, etickým
kodexem
a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.