Už jako tradičně nemůže ve čtvrtek chybět další díl Drbny historičky. Jan Schinko se věnuje Josefáku, který byl zprvu kritizován. Pro mladší generaci je však tohle náměstí známé už jako Palačák.
V Budějcích je náměstí Palačák. Neodpovídá to zrovna oficiálnímu názvu, ale málokdo vyslovuje Palackého náměstí, leda na územních orgánech, když úředník na Palačák dělá, že nerozumí. Léta to ale byl Josefák. V jižní části Velký park či Velký Josefák, v severní, kde bývala hospoda Na Americe, Malý park nebo Malý Josefák. Zvláštní místní termín byl dům U koule. To je novorenesanční dům na jihovýchodním rohu Palačáku, který měl nad atikou nároží ozdobnou kouli. Název U koule se běžné používal. Takže žák Franta K. ve škole při slohové práce na téma Náš dům uvedl, že bydlí U koule. Měl pak s tím potíže.
Palačák začal vznikat na konci 19. století. Radnice měla s Palačákem velké plány. V projektu byly narýsovány pravoúhlé bloky a ulice vycházející z budoucího velkého náměstí. Začaly se stavět vysoké takzvané lepší domy ve stylu novorenesance a později secese. Nová čtvrť vypadala nadějně a v tom čase moderně, skoro jako Vinohrady v Praze, ale v roce 1907 se směrem na východ vývoj zastavil náspem železničního tělesa pro perony na novém nádraží. Sice na konci Pekárenské a Skuherského se v náspu vytvořily malé viadukty, ale za pešunkem už bylo jaksi jiné území.
Zprvu byl Josefák kritizován. List Budivoj měl na Josefák hrubě spadeno, v pátek 3. dubna 1903 uveřejnil: „Na náměstí císaře Josefa, obrovském to hnojišti, jakému není v celém světě rovno, produkuje se právě cirkus páně Berouskův. V úterý při upevňování visuté hrazdy v podstřeší stanu spadl 13 letý provazolezec, synovec pana ředitele Berouska, z výše 10 m a zlomil si levou nohu. V politování hodném stavu byl dopraven do zdejší všeobecné nemocnice.“ Na Josefáku účinkovaly další cirkusy a konaly se tábory lidu. Na Josefáku vznikl budějcký hokej, nejprve jak „bandy“ s míčkem, od roku 1925, to již na Palačáku, jako „kanada“ s pukem. Začínal tady slavný AC Stadion. Hrálo se v zimě na tenisových kurtech.
Současný pohled
Doleva vede ulice Otakarova, vpravo Skuherského. Náměstí dostalo jméno císaře Josef II. v roce 1897. Roku 1919 bylo přejmenováno na Palackého náměstí. Za německé okupace se náměstí na zákrok nechvalně známého starosty Davida jmenovalo Prager Platz (Pražské náměstí).
Kolem roku 1948 to vypadalo, že má radnice o Palačák zájem. Udržoval se park, z nové hasičské nádrže se udělal plavecký bazén a instalovala se skříňka MěNV s aktuálními informacemi. Po roce 1953 se radnice o Palačák přestala zajímat. Z bazénu unikala voda, byl oplocen, zakázán vstup a pak zlikvidován. Bazén, který se nalézal naproti hostinci Jirsíkov, byl vybaven skákadly, sprchami a podobně, jak je patrné z mála fotek, které se zachovaly. Starousedlíci z Palačáku (dnes bydlí jinde) potvrzují, že se v bazénu jako kluci koupali. Radnice ale tvrdila, že to byla nádrž a ne bazén.
Jako jediné náměstí v Budějcích pořádá Palačák a nejbližší okolí již 12 let setkání kamarádů v Restauraci Jirsíkov (dnes U Kalicha, dříve U Hryniků). Je vždy plno, veselo a všechno důležité se probere. Také dům U koule a jeho koule, byla-li kamenná, sádrová, nebo měděná. Svědectví podal někdejší obyvatel domu naproti, který jako kluk střílel na kouli ze vzduchovky z vikýře. Potvrdil, že nárazy broků do koule vydávaly plechový zvuk. Broky se od koule odrážely na všechny strany a shodou okolností zasáhly do lýtka paní Vávrovskou z Palačáku. Sousedé se shodli na tom, že koule byla měděná, k čemuž přispěla i vzpomínka, že byla trochu zelená měděnkou. Palačácká koule byla zbytečně odstraněna za socialismu.
Napsal Jan Schinko
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
