Vznik Československa? V Budějcích se strhávaly německé nápisy, slavilo se i další dny

Učitel František Rada, kterému v roce 1918 bylo 23 let, vzpomínal s trochou poezie, že v pondělí dne 28. října 1918 bylo ve městě chladné ráno, po modré obloze proháněl vítr cáry roztrhaných mraků, jimiž chvílemi prosvítalo slunce. Lidé znavení denními strastmi šli po své práci a spíše se zajímali o kruté řáděni španělské chřipky než o politické události.

Že se připravuje budoucí samostatnost Čechů a Slováků se už vědělo. Veřejně to oznámil sociálně demokratický poslanec Jaroš v Dělnickém domě na Pražské dne 6. října 1918. Dne 14. října 1918 na Mariánském náměstí na velké manifestaci obyvatel promluvili z balkonu Bio Grand zcela otevřeně Alois Kříž a Otakar Svoboda, že c. k. režim se rozpadá a bude samostatný český stát.

V Praze to bylo rychlejší. Kolem 11. hodiny 28. října 1918 zachytil poštovní úředník František Miroslav Čapek zprávu, že v Praze byl vyhlášen samostatný český stát. Ještě si to ověřil zpětným dotazem a potom ukázal v okně na staré poště na náměstí rakouského dvojhlavého orla a vyhodil ho. Do oběda stihl jako první vyvěsit na svém domě v dnešní Šrámkově ulici český prapor. Na radnici se objevila česká vlajka před 15. hodinou.

V předstihu se začala v kavárně U Volbrechtů tvořit skupina odvážných lidí, snad už od 15. října 1918, kdy ještě c. k. mělo sílu zasáhnout. Odpoledne 28. října 1918 se v loveckém sále U Volbrechtů ustanovil Prozatímní národní výbor, který sehrál důležitou úlohu při předávání výkonné moci z německy mluvících územních orgánů na české. Ve městě „vypukla“ euforie také proto, že skončila hloupá válka rozpoutaná Rakouskem-Uherskem, v níž skoro v každé rodině ve městě někdo za Rakousko zbytečně padl.

Odpoledne se strhávaly německé nápisy a symboly c. k. Pomník Josefa II. Na Sadech někdo odvalil do Mlýnské stoky, i když zrovna Josef II. žil dávno v 18. století a ve městě zařídil biskupství. Slavilo se až do noci s lampiónovým průvodem. Němečtí obchodníci, kteří odpoledne vyvěsili české vlajky, je v noci zase stáhli, protože měli tajné zprávy, že převrat ještě není tak jistý. Také nechvalně známému německému starostovi Taschkovi se nechtělo z radnice. Musel dne 30. října 1918.

Slavilo se i další dny. Slavilo se tak dlouho, že konzervativní Jihočeské listy upozornily, že už by se mohlo přestat slavit a začít pracovat. Ale ono se to dá pochopit už např. z toho, že na náměstí zmizel název "Kaiser Franz Josef - Platz" a instalovalo se „Náměstí Svobody“, což se asi nedalo neoslavovat.