I druhý čtvrtek v měsíci patří oblíbenému seriálu o historii Českých Budějovic. Jan Schinko tentokrát zaostřil na Krajinskou, kde dříve stávala Pražská brána. Ta zde byla do roku 1867. Tehdejší radní ji nechali odstranit, protože prý překážela.
Na snímku Krajinské pořízeném kolem roku 1910 uzavírá ulici před Mlýnskou stokou vlevo dvoupatrový dům s nápisem Česká zastavárna s vysokou mansardovou střechou a proti němu na opačné straně ulice nižší dům zvaný Žáčkův s vysokou prejzovou střechou. Mezi nimi zeje podezřelá mezera, zvláště když je dům České zastavárny jaksi utnutý odshora dolů. Do roku 1867 tam totiž stála městská brána Pražská. Mohutná gotická brána upravená v renesanci měla ještě ve směru na Mariánské náměstí stejně výtvarně hodnotný barbakán a další renesanční bránu.
O Pražskou bránu se chvíli slovně bojovalo (byla to poslední městská brána po Linecké a Vídeňské), ale marně. Radnice prohlásila, že Pražská brána zaprvé překáží a zadruhé je třeba Krajinskou ozdravit a provětrat. Budějcká radnice trpěla provinčními neduhy, které si řešila „modernizací“ města. V Praze (Prašná brána, Jindřišská, mostecké) a v jiných městech nepotřebovaly ozdravovat a provětrávat ulice bouráním bran. Nepotřebují dodnes, přičemž vertikály městských bran s gotickými průjezdy jsou poeticky řečeno chloubou měst.
Tramvaje se v Krajinské objevily až v roce 1908. Toho roku 1867 nebyly v Budějcích žádné automobily, takže brána snad technicky překážela jen kočárům a potahům. V tom čase ještě jezdila koňka a na starém nádraží začaly roku 1868 jezdit parní lokomotivy. Po roce 1990 působila ve městě firma BAHA, která vypracovala studii na obnovení Pražské brány a brány Rybářské u Předního mlýna. Studie vypadala dobře i trochu nadějně, ale nenašel se investor. Někdo byl také proti.
V roce 1927 byl zbořen Žáčkův dům s vysokou prejzovou střechou a na jeho místě postaven dům U Pražské brány. Na paměť je na průčelí do Krajinské umístěn reliéf, jak Pražská brána kdysi vypadala. Už v listopadu 1927 byl v novém domě postaveném stylově v období před funkcionalismu (i když v té době se ve městě postavily domy ještě s kubistickými prvky) otevřen obchod MORAVIA - NOBLES, a. s., hotové oděvy. Současně SPORT - MATZNER Karla Matznera, který mimo jiné zastupoval firmu Harley - Davidson. A ještě si U Pražské brány zařídila Marie Adlerová ateliér „Mary“. Později se objevil obchod RU-DA, prádlo, pletené zboží.
Podle stínů na snímku je slunečné dopoledne a plno lidí. Nezdá se, že by v Krajinské byl nějaký fofr. Možná je to v neděli. Pánové mají klobouky, jeden se špacíruje s rukama vzadu. Od Pražské brány jede k náměstí tramvaj. Měla předepsanou rychlost 20 km/hod., v rušných ulicích 15 km/hod., ale v Krajinské jen 12 km/hod. I tak si kverulanti stěžovali, že je tramvaj nebezpečná a může někoho přejet. Radnice vyhověla a instalovala tabulky s nápisem: Pozor nebezpečí, pouliční dráha.
Jaroslav Lindauer z Pražské (nedávno zemřel v Norsku) vzpomínal, že právě v Krajinské, když byl mladý a ve formě, tramvaj jednou předběhl. Slečny prý zíraly. Dům U Pražské brány byla dobrá adresa. Usadila se tam také Slovanská pojišťovna, postupně rádio-závod Viléma Tichého, obchod žárovek Philips, Rudolf Ságner, kožené a galanterní zboží a cukrárna U Hollerů. Za socialismu sídlil v části k Mlýnské stoce obchod sklo-porcelán, po něm levné zboží, ale na rohu Hradební léta odolávala Hollerů cukrárna. To byla cukrárna stylu art deco v červeném provedení.
Stále se lidi ptají, proč stojí na konci Krajinské jen půlka domu (na snímku s nápisem Česká zastavárna, dříve koželužský dům Taxbergerů). Ale není to půlka, dům je celý, jen byl přistavěn k Pražské bráně, kterou nechala radnice zbořit.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
