sobota 28. května 2022 Vilém

Trému na jevišti nemám. Mám pocit zodpovědnosti, ale ten mě nesvazuje, říká operní pěvkyně Šrejma Kačírková

Dětství strávila Jana Šrejma Kačírková v jihočeském Vidově. Už tady se začala pomalu psát její kapitola jedné z nejúspěšnějších českých operních pěvkyní. Jako malá chtěla být princezna, a tento sen si částečně splnila. Ve svých rolích totiž často vystupuje v krásných šatech. Jak se nakonec dostala k opeře? Co podle ní musí mít dobrá operní pěvkyně, a jaká role je její nejoblíbenější? I na to odpovídala v rozhovoru pro Budějckou Drbnu v rámci seriálu (Ne)Obyčejní.

Jako malá si doma pořád zpívala. Šlo ale vždy o populární hudbu nebo muzikály, opera ji nikdy nenapadla. „Od raného dětství jsem zpívala v dětském sboru Jitřenka v Českých Budějovicích pod vedením jedinečného Otakara Dubského. Brala jsem to jako hezkou zábavu, ale nenapadlo mě, že zpívání na jevišti bude jednou hlavní náplní mého života,“ popisuje začátky Jana Šrejma Kačírková.

I přesto, že její maminka, stejně jako všichni ostatní, nevěřila, že se z pěvecké vášně stane její profese, chtěla svou dceru podpořit a poslala ji na soukromé hodiny zpěvu. „Učila jsem se klasický zpěv a začala jsem objevovat ve svém hlasu nové možnosti. Začalo mě to bavit, a hlavně mi to začalo docela jít, tak jsem u toho zůstala,“ vysvětluje s úsměvem, jak se nakonec k opeře dostala.

Po maturitě na Česko-anglickém gymnáziu začala studovat zpěv na Pražské konzervatoři. První úspěchy na sebe nenechaly dlouho čekat. Už během studia získala řadu ocenění na Mezinárodní pěvecké soutěži Antonína Dvořáka v Karlových Varech a k prvnímu angažmá nastoupila do Národního divadla moravskoslezského v Ostravě.

Role beru jako postavy s životním příběhem

Právě zde vystupovala například jako Violetta v opeře La Traviata, Mařenka v Prodané nevěstě nebo v hlavních rolích Donizettiho oper Anna Bolena, Maria Stuarda a Roberto Devereux. Jednu nejoblíbenější roli ale nemá, vždy je to totiž ta, kterou zrovna hraje. „Neberu svoje role jen jako role, ale jako postavu, její život, příběh, situaci…asi nejčastěji jsem zatím na jevišti stála zrovna jako Verdiho Violetta v La traviatě,“ usmívá se.

I ti, kteří jsou operou nepolíbení, postavu Violetty možná znají. Scéna z tohoto díla byla totiž ve slavném filmu Pretty Women, ve kterém Richard Gere vysvětluje Julii Roberts, že operu si buď zamilujete nebo nikoliv. Pravdou podle Šrejmy Kačírkové ale je, že se do ní může zamilovat kdokoliv. „Není jednoduché do každé opery proniknout, ale to není v žádném žánru. Když operu někdo chce nesnášet, asi mu nikdo nezabrání. Přesto jsem zažila mnoho případů, kdy lidé, kteří nevěřili, že by je opera mohla zaujmout, šli z divadla úplně „zmrazení” a oněmělí,“ říká.

Na podiích se jihočeská rodačka pohybuje více než patnáct let. Tréma ji ale naštěstí nikdy netrápila. „Mám pocit zodpovědnosti, ale ten mě nesvazuje. Na jeviště jdu vždy ráda, s klidem. Pokud jsem dokonale připravena a vím, že víc jsem pro to udělat nemohla, jdu si to užít,“ usmívá se. Netrápí ji ani pověrčivost, jsou ale maličkosti, na které si potrpí. Je to například řetízek od babičky, který sundává jen vzácně, nebo prstýnky od rodičů. „Není to ale chorobné a když je třeba, sundám vše a vím, že na mě přesto myslí. Jinak mám ráda svůj klid, takže chodím do divadla s dostatečným předstihem, všechno si připravím, rozezpívám se, přemýšlím nad postavou, opakuji si nejtěžší pasáže opery, abych už na jevišti mohla „jen” žít,“ vypráví.

Skvěle zpívat nestačí

Být operní pěvkyní už dávno není jen o tom, umět skvělé zpívat. „Myslím, že pro velký zážitek, který si odnesete v srdci, to nikdy nestačilo. Když někdo pouze zpívá, za chvíli vás to přestane bavit. Kromě krásného zpěvu na jevišti vidíte nápaditou režii, krásné nebo aspoň něčím zajímavé kostýmy, scénu, choreografii, a hlavně opravdové emoce spojené s krásnou hudbou,“ myslí si držitelka tří Thálií.

V listopadu 2021 vydala Jana Šrejma Kačírková první profilové CD k poctě své celoživotní profesorce zpěvu, Libuši Domanínské. CD vydalo nakladatelství Naxos a jeho producentem byl manažer a houslista Pavel Šporcl.

Kromě nich získala také čtyři Jihočeské Thálie a čestnou cenu festivalu Opera 2013 „Libuška“. Všechna tato ocenění považuje za obrovský úspěch, ještě víc je to pro ni ale signál, že to, co dělá, někoho naplňuje emocí a radostí. „To je důvod, proč na sobě stále pracovat, zlepšovat se a neustávat ve snaze mít stále na jevišti co říct”,“ vysvětluje Jana Šrejma Kačírková, kterou mohou lidé vidět i v Jihočeském divadle v operách Evžen Oněgin a Mefistofeles. Ve druhé zmiňované zazpívá i ve středu 2. února od 17 hodin.

A co dělá jedna z nejúspěšnějších operních pěvkyní, když zrovna nezpívá? „Mám ráda téměř každou činnost, takže cokoliv. Hlavně něco. Nemám ráda nudu. Ve volném čase ráda čtu, chodím na procházky, vařím, peču, uklízím a jsem také dobrovolná hasička ve Vidově…ale někdy ráda i jen tak ležím a koukám… Ale to nevydržím dlouho,“ směje se.

Stejně jako jsme začali rozhovor u jižních Čech, tak ho tady i zakončíme. Dětství v rodném Vidově bylo totiž pro Šrejmu Kačírkovou nezapomenutelné. „Neumím si představit, že by někdo měl hezčí dětství než já a moje sestra. Měly jsme sice tvrdý režim, žily jsme na statku, kde jsme musely pomáhat a poslouchat, ale celá velká rodina byla vždy semknutá a všichni nás zahrnovali láskou. Ráda se vracím domů a vždycky když přejedu ceduli Vidov, začnu volně dýchat a čerpat energii,“ uzavírá povídání operní pěvkyně.

Hodnocení článku je 90 %. Ohodnoť článek i Ty!

Foto Lenka Hatašová

Štítky Neobyčejní, (Ne)Obyčejní, rozhovor, Jana Šrejma Kačírková, opera, zpěv

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.