Všechno vypadá úplně stejně jako vždycky, ale jen vy víte, že je vlastně všechno úplně jinak a nejraději byste tu novinu sdělily celému světu. Ve vašem zatím ještě plochém bříšku se odehrává show, která totálně změní celý váš život! Z pověrčivosti plno žen první tři měsíce raději o jiném stavu před širším okolím mlčí, protože právě tyto měsíce jsou v těhotenství rozhodující.
Tělo může, ale také nemusí ,,cizorodého návštěvníka“ přijmout. Psychologové se přiklání k tomu, aby si žena v tomto období skvělou novinku nechala jen pro své nejbližší. Širší okruh přátel už by pomáhal při výběru jména nebo unáhleným nákupem výbavičky atd, a kdyby to bohužel nevyšlo, tak si zadělávají na možné trauma.
Naše miminko je v tomto období nesmírný rychlík. Co všechno stíhá v prvních týdnech? Když už je konečně zahnízděné, tak se zavrtá do sliznice dělohy a maminka se začíná s malým ,,vetřelečkem“ dělit o kyslík a živiny. Za další týdny se mu vytváří mozek, zárodek miminka je zavěšený za pupečník a začíná si vesele plavat v plodové vodě. Od pátého týdne se našemu prckovi vytvářejí končetiny a tluče srdíčko. O trochu později začínají fungovat smysl pro rovnováhu a rozvíjí se sluch, proto se nestyďte a s miminkem si povídejte ve dne, v noci. Na konci tohoto období mají končetiny dokonalý tvar a mění se už jen jejich velikost. Už má i oči a uši. Maminka může cítit jeho první pohyby (je to individuální) a začíná se zvětšovat její bříško. Teď už se to bude těžko zatloukat 
.
Co se děje v naší hlavě? V ,,jednom uzlíčku“ jsou nacpané různé pocity. Těšíme se, bojíme se, jsme sebevědomé, ale také dost nejisté. Vysvětlení vzniku tohoto ,,uzlíčku“ jsou, velmi zjednodušeně řečeno, chemické procesy v těle, které zasahují váš mozek a také tlak společenských požadavků na výkon a péči o miminko. Tyto dvě věci se moc dobře neslučují, a proto vzniká v naší hlavě naprostá bouře. To je důvodem také toho, že se na miminko neskutečně těšíme, ale… Zároveň nám straší v hlavě, jak zvládneme např. hypotéku, jak dlouho si budeme moci dovolit být doma, vezmou nám dítě do školky…? Na druhou stranu jsou maminky (a řadím se mezi ně), které toto dilema naprosto přechází a neřeší. Řešení hledají až v případě, kdy přijde problém. Nevím, jestli je to správně zvolená cesta, ale mě se touto cestou zatím prochází skvěle, krom malých zakopnutí o kamínky na ní.
V našem těle se děje ,,hormonální tsunami“. Některé maminky začínají cítit napětí v prsou, menstruace může, ale také nemusí vynechat, dělá se vám špatně při pohledu na jakékoli jídlo, anebo vás naopak přepadá neskutečný hlad a chutě na pořádně mastné bramboráky, které byste předtím nevzala ani do ruky, natož do pusy. Plno ženských hubne, jiné mají dojem, že jsou jako nafouklý balón, který musí každou chvilku prasknout. Pak je tady ta otravná únava, která dokáže přepadnout v tu nejnevhodnější chvíli a do toho ještě nevolnost, kterou jsem naštěstí nezažila, ale mám známé, kterým ten stav opravdu nezávidím. A dobrá zpráva nakonec: po 16. týdnu se tyto potíže většinou samy od sebe uklidní…
Přeji všem nastávajícím maminkám hezké těhulkování s co možná nejmenším počtem otravných potíží!
Autor: Eva Nováková
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
