SOUTĚŽ: Brahms a Martinů - netradiční setkání. Jihočeské divadlo zahajuje sezonu

Brahmsova Druhá symfonie vznikla roku 1877 za letního pobytu skladatele v alpském městečku Pörtschach am Wörthersee v rakouských Korutanech. Její pastorální nálada bývá srovnávána s atmosférou líčení přírodních scenérií a jejich krás ve slavné Beethovenově Šesté symfonii F dur, op. 68, tedy s dílem tvůrce, jenž byl v kompoziční technice na poli symfonickém Brahmsovým celoživotním vzorem. Sám Brahms ovšem svou „Druhou“ považoval svým rázem za ryze romantickou s melancholickými tóny, byť plnou lyrického světla. Tato symfonie je úžasným hudebním bohatstvím ve vyrovnanosti podávané s mužskou cudností. „Přestože jsem věděl už před poslechem klasické hudby, že realita světa je obsáhlejší, nelze ji vtěsnat do úzkých parametrů exaktní vědy, tato symfonie mi pomohla uvědomit si ten veliký rozdíl. Jak mohla lidská bytost vymyslet něco tak úžasného? Očarován plynutím těch zvuků, uvědomil jsem si, že ať už výraz obraz Boží znamená cokoli, musí nutně obsahovat kreativitu. Převést hudební myšlenky do této symfonie vyžadovalo kdesi v průběhu tvorby spojení s božstvem,“ říká trefně o této symfonii americký teolog a esejista Clifford Goldstein. Její světová premiéra se uskutečnila 30. prosince 1877 v provedení Vídeňských filharmoniků pod taktovkou Hanse Richtera.

Koncert pro violoncello a orchestr č. 2 je v pořadí čtvrtá skladba z Martinů koncertantních děl pro tento strunný nástroj. Zatímco populární Koncert pro violoncello a orchestr č. 1 směřuje spíše k velkým koncertům novoromantického typu, druhý „cellový“ koncert se vyznačuje lyričtějším, až téměř intimním výrazem. Odhlédneme-li od pronikavě brilantní kadence před závěrem třetí věty, postrádá virtuózní okázalost předchozích děl. Zůstává však krásným příkladem dialogu a souhry mezi sólistou a orchestrem. Premiéry tohoto díla se skladatel nedočkal. Po neshodách se sólistou partituru odložil a teprve dvacet let od svého vzniku byl tento skvostný koncert poprvé proveden 25. května 1965 Pražskými symfoniky pod taktovkou Zdeňka Košlera, shodou okolností právě v Českých Budějovicích. Sólového partu se tehdy ujal Saša Večtomov. Koncert je jednou z mnoha skladeb „amerického“ období poznamenaných touhou Martinů po návratu domů. Inspirace českou lidovou melodikou, originální řazení vět a virtuózní figurace činí z tohoto nástrojového koncertu stále živé dílo, které si rozhodně zaslouží být provozováno co nejčastěji.

Partnerem koncertu je českokrumlovská firma MANX Technologies, která pro Jihočeské divadlo vyvíjí titulkovací software pro mobilní zařízení (telefony, tablety). Ten by měl divákům umožnit sledovat jak v Jihočeském divadle, tak v DK Metropol, ale i na Otáčivém hledišti, představení - především operní - v několika jazykových mutacích.

Johannes Brahms (1833 - 1897)

Symfonie č. 2 D dur, op. 73
1. Allegro non troppo
2. Adagio non troppo
3. Allegretto grazioso (quasi andantino)
4. Allegro noc spirito

Bohuslav Martinů (1890 - 1957)

Koncert pro violoncello a orchestr č. 2
1. Moderato
2. Andante poco moderato
3. Allegro

Brahms a Martinů - netradiční setkání

Díky soutěži s Budějckou Drbnou mohou dva čtenáři vyhrát dvě vstupenky, čímž si zajistí místo na koncertu.

K účasti stačí prostřednictvím formuláře zodpovědět do pátečního poledne následující otázku a pak už jen čekat na slosování.

Podmínkou účasti v soutěži je vyplnění jména a kontaktních údajů. Ty budou využity pouze pro potřeby redakce v rámci této soutěže.

SOUTĚŽ SKONČILA

Taktovky se ujme Mario De Rose. Správně je odpověď A.

Vítězem dvou vstupenek se staly Eva Jungová a Michaela Pártlová. Blahopřejeme!