Marek Vochozka, rektor Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích (VŠTE) se pro Budějckou Drbnu ohlédl za končícím rokem 2015, a mimo jiné ocenil i lepšící se vztahy s budějckou radnicí.
Podíváte-li se na končící rok 2015, jak na něj budete jednou vzpomínat?
Jako na rok, který byl pro české vysoké školství velmi složitý. Především proto, že je stále citelně podfinancované, což má samozřejmě na chod vysokých škol vliv. Provázely ho ale i neshody některých rektorů s prezidentem, diskuse o novele vysokoškolského zákona a naproti tomu také zjevná snaha vysokých škol a celé společnosti o kvalitnější vzdělání a tím i posílení konkurenceschopnosti Česka v mezinárodním měřítku.
Jaký byl pro školu?
Bezesporu nám přinesl víc pozitiv. Akreditovali jsme další inženýrské studium, tentokrát v programu stavitelství, zahájili jsme stavbu laboratoří, kterou už brzy dokončíme, a také jsme zřízením ústavů prošli důležitou organizační změnou, která ovlivní rozvoj VŠTE v dalších etapách jejího života. Zaznamenáváme také vyšší procento studentů přicházejících k nám studovat ze zahraničí v anglickém programu. Uspěli jsme ve vědeckých soutěžích a postupně zvyšujeme objem vývoje a výzkumu. Ale jak říkal Hermann Hesse: „Cíl, jehož bylo dosaženo, již není cílem.“ Takže se víc než za sebe dívám kupředu.
A jaký pak byl pro vás osobně?
Potvrdil mou víru a poznání, že se vyplatí plánovat, že se vyplatí pracovat a jít za vytčeným cílem. Přece jen některé úspěchy, o nichž mluvíme, jsou výsledkem rozhodnutí, která jsme s kolegy učinili před několika lety. A to člověku samozřejmě dává impulz do další práce. Také mě potěšilo, že jsem se stal členem Kontrolní rady Technologické agentury České republiky. Jde o veřejnou funkci, do níž členy volí Poslanecká sněmovna.
Který moment vás při řízení školy nejvíc potěšil - a třeba i zklamal?
Potěší mě každý sebemenší úspěch VŠTE, ať už se o něj zasloužili studenti, kolegové nebo i sama škola. Milé bylo i setkání s profesorem Somrem, člověkem, který vysokým školám a akademické kariéře zasvětil více než půlstoletí svého profesního života, a jemuž jsem předával zlatou medaili za zásluhy o VŠTE. Byl to okamžik, který byl lidsky velmi příjemný. A co mě zklamalo? Tady odpovím spíše obecně. Velmi mě mrzí, když chce někdo svým nečestným jednáním uškodit naší vysoké škole nebo i mým kolegům bez ohledu na následky. Bohužel, i s tím se čas od času potkávám. Ale s dovolením si konkrétní případy nechám pro sebe.
Byl to i rok, kdy se měnilo vedení ministerstva školství, stejně jako města České Budějovice. Jak jsou takové výměny politiků pro školu důležité?
Vysoké školy by spíše potřebovaly stabilní prostředí s jasnou vizí a jasným rámcem, který by se neměnil s každým ministrem či jeho náměstky. Jejich práci si nedovolím hodnotit. Pro nás je rozhodující snaha o zlepšení situace vysokých škol a výsledky, které přináší. Proto jsem třeba byl rád, když na podzim na VŠTE zavítala ministryně Kateřina Valachová, protože to pro mne i kolegy byla příležitost, jak s ní některé věci podrobněji diskutovat.
A v případě českobudějovické radnice?
Jsme součástí města, a proto jsou vztahy s radnicí důležité. Opravdu mě těší, že s příchodem primátora Svobody a jeho týmu se komunikace mezi VŠTE a městem výrazně zlepšila. Našli jsme společná témata a projekty, které bychom chtěli společně realizovat i s využitím evropských fondů. Věřím, že se naše vzájemné vztahy budou dál zlepšovat a naše spolupráce bude mít reálné výstupy. Už proto, že v minulosti jsem zažil poměrně dost promarněných příležitostí.
Letos pokračovaly také rozepře rektorů s prezidentem země o jmenování nových profesorů. Teď se objevil návrh, aby bylo jmenování „ze zákona“, tedy automaticky po 60 dnech, nepodepíše-li hlava státu předložený návrh. Co si o tom všem myslíte?
Pokud se jedná o jmenování profesorů, zastávám mezi vysokými školami spíše menšinový názor. Osobně bych svěřil jmenování profesorů rektorům vysokých škol, na nichž proběhlo profesorské jmenovací řízení. Říkám to takto v jedné větě, ale je to výsledek dlouhých úvah, sledování diskuse na úrovni České konference rektorů, stejně jako diskuse politické. Ale protože jde o názor menšinový, nepředpokládám, že by uspěl. Nicméně se jím netajím.
VŠTE vstoupila do roku, v němž si připomíná 10 let existence. Čím ho oslavíte?
Připravujeme řadu odborných akcí, jako jsou konference, semináře, workshopy, které budou určeny i našim studentům. Chystáme rovněž pár společenských akcí, protože si je toto výročí zaslouží a my jimi chceme připomenout místo VŠTE mezi vysokými školami v Jihočeském kraji, kde máme v přípravě budoucích vysokoškolsky vzdělaných techniků a ekonomů nezastupitelné místo. Osobně se těším také na nové insignie VŠTE, na nichž kolegové již nějakou dobu pracují.
Je VŠTE tam, kde jste si ji tehdy v roce 2006 představovali?
Těžko to posoudím, protože v roce 2006 jsem jejím zaměstnancem nebyl. Pokud však vezmu v úvahu důvodovou zprávu k zákonu o vzniku VŠTE, jako veřejné vysoké školy, splnili jsme cíle několikanásobně. Přidám-li ryze osobní názor, myslím, že jsme v některých oblastech měli pokročit víc, především pak v oblasti vývoje a výzkumu. Ale věřím, že si to vynahradíme v dalších deseti letech života VŠTE.
Kde by v té době měla být?
Mezi vizemi školy máme napsáno, že „VŠTE je excelentní vysoká škola poskytující komplexní a flexibilní vzdělání orientované na výchovu profesně specializovaných techniků a ekonomů“. Zní to trochu složitě, ale cíl to je jednoznačný. Mít úspěšné a do praktického, profesního života připravené absolventy, orientovat svůj výzkum a vývoj směrem k aplikační sféře a přispívat k rozvoji především Jihočeského kraje.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.