ROZHOVOR: Hokejista Jonáš Ťoupal v zámoří bojoval i v soutěži s National Geografic

Smyslem soutěže bylo představit svoji myšlenku i s řešením a prostřednictvím videa ji během 60 sekund vysvětlit. Hlavní cenou byla dotace na realizaci projektu v hodnotě 25 tisíc dolarů. Ťoupal soutěžil v kategorii Udržitelná planeta s projektem na přeměnu geotermální energie na elektrickou.

„Ve videu je popis vakuově naplněného a uzavřeného potrubí v zemi. S konvektivními kovovými uzávěry na obou koncích by trubka odebírala energii ze dna, kde teplota dosahuje až tisíc stupňů. Na vrcholu by mohlo být teplo přeměněno na elektřinu. Mechanická jednoduchost návrhu je vhodná pro rozvojové země, zvláště ve východní Africe. Účinnost přenosu tepla a výsledná síla na danou oblast by byla o 25 procent větší než výkon sluneční technologie (fotovoltaiky). Výhoda tohoto řešení by byla ta, že systém funguje jak ve dne, tak i v noci a po celý rok,“ řekl ke svému návrhu Jonáš Ťoupal.

Porota vybírala nejlepší projekty podle kritérií inovace, tvořivosti, životaschopnosti a inspirace. Mezi finalisty se Ťoupal se svým návrhem nedostal, ale i tak získal hodně kladných hodnocení. Nyní se projektu bude dále věnovat ve své bakalářské práci.

Obránce Jonáš Ťoupal hraje v zámoří hokej za univerzitní tým Hobart Statesmen v soutěži NCAA ECAC. Ve dvou sezónách nastoupil v 55 zápasech s bilancí 14 gólů a 16 asistencí. V uplynulé sezoně byl druhým nejlepším střelcem týmu a byl jmenován mezi 80 nejlepších univerzitních sportovců z USA a Kanady. Jeho otec je Radek Ťoupal, jedna z legend budějckého hokeje.

Hokej je až ten druhý. Cílem je studium, a pak uspět v geologii

Jak se vám v Americe studuje?
Studium v Americe funguje trochu jinak než doma. U nás musíte projít 32 předměty, a protože tady bakalář trvá 4 roky, vychází to na čtyři předměty každý semestr. Každý předmět je rozdělen na tři jednohodinové mítinky, kde profesor víceméně zadává domácí úkoly a vysvětluje cokoliv, čemu neporozumíme z učebnice. Dále řídí diskuze o daných tématech. Známkování funguje také jinak. Většinu známek dostáváte během semestru a všechny se počítají dohromady, podobně jako doma na střední. Navíc většina známek jsou domácí úkoly, eseje, projekty a prezentace. Ne tolik písemky a testy. V půlce semestru jsou takzvané midterms, což je takové poloviční zkouškové. To je týden, kdy máte písemky a musíte dodělat projekty, které mohou trvat i několik týdnů. Na konci roku jsou potom finals, což je víceméně o stupínek vyšší midterms. U nás začínají 11. prosince. 

Jakou úroveň má hokej na univerzitě?
Hraji za Hobart College v NCAA, divizi 3. Hokej na amerických univerzitách má dvě divize - divizi 1 a 3 (divize 2 v hokeji není, ale v jiných sportech ano). Divize 1 je špičková soutěž, ze které chodí pravidelně hráči do NHL. Myslím, že momentálně je v NHL asi 35 až 40 % hráčů, kteří prošli univerzitní ligou. Divize 3 je tedy druhou univerzitní ligou, ze které se také hráči mají šanci dostat do NHL kempů. Vloni to byl například William Pelletier z Norwich University, ale většina hraje na pomezí AHL a ECHL. Někteří míří i do Evropy nebo Asie, aby na pár let cestovali světem a něco si přivydělali. Mohu naši úroveň i lehce přirovnat k evropským týmům. Minulé Vánoce jsme odehráli pět zápasů ve Francii, kde jsme jednou prohráli a jednou vyhráli s týmy z nejvyšší francouzské soutěže. A pak jsme vysoko porazili všechny tři týmy z francouzské druhé ligy

Je šance prosadit se?
Dostat nabídku do univerzitního týmu je jedna věc, ale získat stipendium vůbec není lehké. Já si platím pouze kolej a školné mám hrazeno hokejem, což byl cíl, za kterým jsem do USA šel. Trenéři naberou hodně hráčů, protože jakmile začne sezóna, nemůžou už nikoho přidat do týmu, protože už by nebyl studentem té školy. U nás v týmu máme 30 hráčů, ale jen 18 může nastoupit na zápas. Tohle vytváří neskutečnou konkurenci a soutěživost na tréninku, protože nikdo nechce sedět na tribuně. Takže každý týden je nejistý, stačí jeden špatný zápas a trenér už hledá kým vás nahradit. Na druhou stranu není nic lepšího než být tahounen týmu. Každý na škole vás zná, lidé dopředu ví, jak se vám o víkendu dařilo, studenti si nechávají udělat dres s vaším jménem. Osobně se mi zatím daří, vloni jsem byl druhý v bodování týmu a letos zatím vedu.

Máte přítelkyní? Co vám vaří? Vrátíte se po ukončení studií domů?
Přítelkyni momentálně nemám. Není jednoduché zůstat v kontaktu s holkami z Česka, protože jsem v Americe víceméně 10 měsíců každý rok. Tady na škole jsem chvíli holku měl, ale nebylo to k tomu. Kdyby mě ale nějaká měla okouzlit vařením, klasiky jako koprovku, svíčkovou a knedlovepřozelo bych bral všemi deseti. Co se týče vracení domů, to pořád nevím. Momentální plán je zůstat tady po škole a najít si práci, ale určitě bych se chtěl jednoho dne vrátit a rodinu založit tam. Ale to je zatím dost daleko. 

Jaké máte koníčky?
Na škole jsem mimo hokejisty také prezidentem inženýrského klubu a mentorem pro studenty prvního ročníku, za což mě škola i platí. K tomu ještě vedu fotbalový tým, kde každou neděli hrajeme proti nějakému jinému týmu z naší školy 6 na 6 na půlku hřiště. Každý si může založit svůj tým a přihlásit se do téhle ligy. Jedinou podmínkou je mít alespoň dvě holky a dva kluky v týmu. Když si najdu nějaký volný čas, většinou ho trávím sledováním filmů a seriálů. 

Řekněte více o soutěži, které jste se zúčastnil.
Koncem léta jsem se zapojil do soutěže od National Geographic, která byla nazvaná Chasing Genious. Soutěž nastínila tři světové problémy - pokrok v medicíně, životním prostředí a přelidnění planety. Soutěžící měli za úkol dát dohromady minutové video s nápadem, který by nějak pomohl jeden z těchto problémů vyřešit. Já už delší dobou přemýšlím o tom, že by se dala geotermální energie čerpat jiným a šetrnějším způsobem. V podstatě by to spočívalo v konstrukci speciální vakuované trubky, která by se zavrtala do země v geotermálně aktivních oblastech jako Island nebo východní Afrika. Pokud by se vyvrtala dostatečně hluboko, člověk by mohl dosáhnout teplot až tisíc stupňů Celsia a tahle speciální trubka by je pomohla přenést na povrch, kde by se to teplo dalo přeměnit v elektřinu. Soutěže se zúčastnilo přes tři tisíce lidí, a i když jsem se nedostal mezi 45 finalistů, moje video bylo jedno z nejoblíbenějších, co se týče lajků od ostatních soutěžících. 

Jaké máte cíle na univerzitě a v hokeji?
Můj momentální cíl je sehnat si stáž v mém oboru - geologie. Chtěl bych se stát prospektorem, což znamená člověkem, jehož práce je jít do neprozkoumaných oblastí a najít ekonomicky důležité minerály jako zlato, měď, lithium a podobné. Momentálně jsem už měl pár interview s firmami, které se na tohle specializují. Po ukončení titulu Bachelor of Science chci pokračovat na Master of Science, což je dvouleté studium na jiné univerzitě. Sehnat si místo na Masters není vůbec jednoduché, musíte mít vynikající prospěch po celou dobu studia, napsat publikovatelnou bakalářskou práci, mít za sebou stáže, napsat standardizované testy a dlouhé eseje. Samozřejmostí je doporučení vašich profesorů a školy jako takové. Hokej je pro mě tak trochu na druhém místě, ale kdyby byla šance po škole hrát v nějaké kvalitní lize, určitě bych to zvážil.

Co vám v zámoří chybí?
Na prvním místě moje rodina a kamarádi, se kterými jsem vyrůstal. A také české jídlo. Všechno ostatní se tu dá do určité míry nahradit, ale nevídat se s lidmi, kteří jsou vám blízcí, je určitě to nejtěžší. Doma jsem nebyl od června, takže už se nemůžu dočkat vánoční přestávky. Domů se dostanu 16. prosince, ale už 28. prosince musím být zpět na ledě s týmem.