VIDEO: Plním si sny, tvrdí žena z Budějc, která hodlá za sedm dnů objet na staré jawě republiku

„Syn si mě dobírá, že jsem blázen a že mi to prý stejně za Budějcemi chípne a on mě bude muset přitáhnout. Ale to se hošánek pěkně plete,“ dává k dobru rodinné popichování čtyřicetiletá Lucie Berková. Ta už jedenáct let jezdí pro jihočeské metropoli s trolejbusem a řidítka motocyklu jsou pro ní fantastickým relaxem. A i proto se vydává na dovolenou na své Jawě 250. „A je také nejvyšší čas začít si plnit sny,“ podotýká nadšená motorkářka.

„A abych jen bezmyšlenkovitě nejezdila, vymyslela jsem si, že pojedu co nejblíže státních hranic a obkroužím tak celou republiku. Podle propočtů najedu nejméně dvě tisícovky kilometrů. A mým cílem je zvládnout cestu za sedm dnů. Teda musím, v pondělí už zase jdu do práce," říká žena.

Pro ni je podobná výprava premiérou, dosud jezdila na své motorce na výlety, srazy. „Ale protože musím denně ujet zhruba tři stovky kilometrů, trénovala jsem. Abych si zvykla já i moje motorka, jezdila jsem o volnu delší vzdálenosti,“ prozrazuje Lucie Berková.

Absolutně jí nevadí, že jede úplně sama. „Právě naopak, těším se na to. A budu poznávat nové lidi, nová místa, věřím, že toho i hodně uvidím a vrátím se domů nejen se spoustou fotografií, ale i zážitků,“ tvrdí.

Lucie Berková je pyšnou majitelkou Jawy 250, takzvané panelky se sajdou, která sjela z výrobní linky v roce 1962. „Když byl syn malý, podnikali jsme společně výlety, kvůli němu jsem chtěla motorku se sajdou. Tu teď využiju pro zavazadla a proviant. V pohodě do ní uložím stan, spacák, i vařič a zásoby jídla a pití. Budu si totiž na cestě většinou vařit a spát budu ve stanu. A nebojím se žádných lumpů. Myslím, že si poradím a zvládnu to," říká Lucie Berková.

Ta prý zvládne i menší opravu motocyklu, ale věří, že své umění nebude muset na sedmidenní cestě prokazovat. Na cestu si motorku vyzdobila i talismanem v podobě plyšáka od syna.