neděle 8. prosince 2019 Květoslava

Jedná se o PR článek. Více info k PR článkům můžete najít ZDE.

Tomáš Kůs: Na jiných školách bych byl jen obyčejné číslo, na VŠTE nikoliv

Říká o sobě, že je workoholik, což je označení skutečně trefné, protože aktivity čtyřiadvacetiletého Tomáše Kůse, studenta Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích, zasluhují obdiv. Před časem se v médiích psalo o bugině, kterou studenti VŠTE sestavili, přičemž za realizací stál tým vedený právě Tomášem a jeho bratrem Martinem. Bugina, to je ale jen jeden zářez na pažbě mladého muže, který pochází ze Strakonic a posledních pět let žije v Českých Budějovicích.

Tomáši, zdárně jste ukončil studijní program Strojírenství, přesto jste se na VŠTE rozhodl pokračovat… Proč?
Předpokládal jsem, že bakalářem skončím, ale studium na VŠTE mě skutečně zaujalo, proto jsem se rozhodl pro navazující obor Logistické technologie. Mým cílem bylo rozšířit si obzory, působnost… Je třeba dodat, že samotného bakaláře jsem si o rok uměle prodloužil. Mohl jsem skončit dřív, jenomže jsme od školy dostali prostor pro projekt, kdy jsme stavěli buginu, což trvalo zhruba rok. Právě během toho roku jsem si uvědomil, jak moc je fajn, když škola dává prostor studentům, kteří chtějí něco vytvořit nad rámec výuky. Rozhodl jsem se pokračovat a tím jsem se dostal mimo jiné k 3D tisku…

3D tisku bych se také rád věnoval, ale chvíli bych přece jen zůstal u zmíněné buginy… O co šlo?
Byl to studentský projekt, který jsme tvořili s bratrem Martinem. Měli jsme v rámci semestrální práce vymodelovat terénní buginu. Učitele to zaujalo, tak za námi přišli s tím, zda bychom na základě modelu nechtěli postavit skutečné vozidlo. Sestavili jsme tým, který kromě mě a bratra tvořili Filip Kůst, Petr Bláha a Václav Rothbauer. Najednou se z toho tedy stal projekt, který měl dát odpověď na to, zda studenti VŠTE dokážou postavit funkční vozidlo na základě znalostí získaných během studia. Podařilo se! Sice mě to stálo rok dalšího studia, ale vůbec toho nelituji. Víte, na jiných školách bych byl jen obyčejné číslo, ale VŠTE mi dala příležitost, která se neodmítá.

Kde nyní bugina je?
Ve škole. Je připravena na další studenty, kteří na ni mohou pracovat. Čeká na další nadšence, kteří by měli chuť se tímto směrem angažovat. Může je to motivovat k dalším projektům. A musím zdůraznit, že škola podobným projektům otevřena je. Mimo jiné bugina také slouží k propagaci VŠTE.

Jaké z toho projektu máte pocity?
Jsem nadšený. Projekt mě přesvědčil k dalšímu studiu. Dal mi najevo, že to má smysl. Na bugině jsme řešili skutečné reálné problémy. Museli jsme se s tím vším poprat, bylo to chvílemi stresující, ale připravilo nás to na budoucí zaměstnání. Procvičili jsme si technické věci, zvládání krizových situací, věnovali se logistice… Také jsme museli sestavit rozpočet, dát dohromady funkční tým a tak dále.

Sice studujete, ale zároveň už máte zaměstnání, byť ne na plný úvazek…
Mám toho víc. Jsem workoholik. (úsměv) Už tři roky jsem v trainee programu ve firmě Bosch, čímž se připravuji na budoucí zaměstnání. Jednoduše řečeno – docházím tam na brigádu a nejspíš v tomto podniku budu naplno pokračovat i po skončení studia. Ostatně ta návaznost VŠTE s Boschem je skvělá. Určitě je to velké plus této školy. Také dělám servisáka pro Rekola...

…což může být pro čtenáře, kteří došli až sem, celkem překvapující informace…
Jsem fanouškem sdílené ekonomiky, takže mě zajímalo, kdo ta kola opravuje. Prostě jsem jim napsal a tím se k tomu dostal. Mám sedavé zaměstnání, takže si chodím odpočinout manuální prací.

Nabízí se otázka, kde na to všechno berete čas…
Chce to mít dobrý time management. Čas jako takový není problém, ale skloubit to s osobním životem, to už je horší. Ještě že mám přítelkyni. Bez ní bych se asi upracoval. (úsměv) Zvládám to i díky tomu, že nemám žádný pevný úvazek. Vlastně by mi takový způsob, kdy bych toho dělal víc třeba na poloviční úvazky, vyhovoval. Můžu díky tomu být kreativní.

Bude vám chybět studentský život plný všech těch projektů a brigád?
Bude mi to chybět hodně. Sám nevím, jak se s tím poperu.

Nyní bych se věnoval 3D tiskárnám, které jste již nakousl. Můžete přiblížit, co kolem nich děláte?
Starám se na škole o 3D tisk i servis samotných tiskáren. Na sociálních sítích naší školy jsem před časem četl o novém stroji, který VŠTE zakoupila, tak jsem se o něj začal víc zajímat. Zjistil jsem, že není prozatím nikdo, kdo by ho měl nějak víc na starosti. Zeptal jsem se tedy vedení, zda bych mohl založit kroužek 3D tisku. Věděl jsem, že škola dává podobným záležitostem prostor a opět mě nezklamala. Technický kroužek 3D technologií při VŠTE mi byl umožněn, takže jsem se pustil do učení mladších spolužáků, jak s 3D tiskárnami pracovat. Posunuli jsme se postupně na takovou úroveň, že jsme schopni dělat i pro jiné firmy. Můžeme 3D tisk komerčně nabízet.

Škola je tedy v tomto ohledu vybavená dobře?
Bezesporu. Měli jsme tu staré technologie, u 3D tisku je třeba 10 let už hrozně moc. Pořídila se tedy nová tiskárna, která je zajímavá tím, že dokáže tisknout i 60 centimetrů vysoké modely. Zvládáme tak dělat zakázky, které jiní tiskaři nedokážou obsáhnout. Přimluvil jsem se také pro nákup tiskárny Průša od českého výrobce. Zvládá krásné detailní modely, které jsou skutečně kvalitní. Tiskárnový park se snažím rozšiřovat a vedení školy je v tomto směru vstřícné. Doufám, že ten trend bude pokračovat i po ukončení mého studia. Byl bych rád, kdyby se 3D tisk rozšířil i do malosériové výroby.

A vychováváte si už svého nástupce?
Vychovávám. Teď tu mám studenta a studentku z oboru Strojírenství. S předstihem začali s bakalářskými pracemi na téma 3D tisku. Postupně jim přenechávám tiskárny, aby mohli fungovat samostatně. Plánuji odjet na čtyři měsíce za oceán do Ameriky na Work and Travel (mimochodem VŠTE podporuje výjezdy studentů v rámci projektu Erasmus+), tak budou moci vyzkoušet, jestli to beze mě zvládnou. Potom by už nemusela být aktuální otázka, zda 3D tisk odejde se mnou, nebo na škole zůstane. Doufám, že zůstane. Je to technologie, která se stále rozvíjí a je v ní budoucnost.

Z vašeho vyprávění usuzuji, že VŠTE je otevřená studentským projektům, nikdo se nemusí bát přijít s vlastním nápadem…
Když student přijde s vlastním projektem, dá najevo, že chce tvořit, tak mu škola v 90 procentech vyjde vstříc. Dokonce pro ten projekt získá i kapitál. Ono je to výhodné pro všechny strany, protože projekt poté zůstává na škole, která se jím může prezentovat nebo ho přímo využívat. Líbí se mi, jak VŠTE tlačí do technologií, posouvá se dopředu. Velmi důležité také je, že je zaměřena na praxi. Studenti končí s jasnou vizí, jak pracovní proces vypadá. Přechod ze školy do zaměstnání tak nepředstavuje žádnou studenou sprchu. To je jeden z aspektů, proč jsem na VŠTE tak rád. Když jsem končil bakaláře, věděl jsem, že práci seženu. Nevím o nikom z mých spolužáků, kteří dělali bakaláře, že by skončil na pracáku. Ještě neměli zaschlý inkoust na diplomu a už byli ve firmách.

Autoři | PR text

Štítky Tomáš Kůs, 3D tisk, VŠTE, rozhovor

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.