pátek 15. listopadu 2019 Leopold

„Do Prahy se už vracet nechci,“ říká Radek Mach

Radek Mach je ve svých osmadvaceti letech služebně nejstarším volejbalistou mistrovského Jihostroje České Budějovice. Ač věkově ho někteří spoluhráči převyšují, tak deset sezon ve službách stejného oddílu neodsloužil ani jeden z nich.

Hráče, který původně pochází z pražského Braníku, se Budějcká Drbna zeptala na to, jak se mu v Budějcích žije a zda se již cítí být víc Jihočechem, nebo je stále spíš Pražákem.

V kádru Českých Budějovic působíte už velmi dlouho. Spočítáte, kolikátou sezonu tady kroutíte?

„Hraji za Jihostroj už deset let, tedy od sezony 2002/2003, takže jsem služebně nejstarší. Přišel jsem tenkrát do kádru s nahrávačem Ulčem, univerzálem Ventrubou a smečařem Pikešem. Z této trojice se už v podstatě profesionálnímu volejbalu nevěnuje ani jeden.“

Jihostroj patří posledních několik let k naprosté špičce extraligy. Kolik medailí již máte doma?

„Když bych to vzal od konce, tak jsou to dva tituly, předtím jedna bronzová, zlatý hattrick a další bronz s trenérem Pommerem. Čili pět zlatých a dvě bronzové. Nemáme zatím žádné stříbro, což musím říct, že je asi dobře, protože je to ta nejsmutnější medaile. Znamená totiž, že jste prohráli finále, a to vždy zamrzí. Takže mi to vlastně ani nevadí, že v mé sbírce stříbro není.“

Vy jste sem přišel už na střední školu, je to tak? Jak jste na tom se studiem teď? A kde vlastně v Budějcích bydlíte?

„Přišel jsem na Gymnázium J. V. Jirsíka a potom jsem začal studovat bakalářské studium tělesné výchovy a sportu na Pedagogické fakultě Jihočeské univerzity. Teď si dodělávám magisterský titul na FTVS v Praze. Už mi chybí jenom diplomová práce a státní zkoušky. Jinak jsem si v Budějcích koupil kousek od centra byt a jsem tam velmi spokojený.“

Takže se dá říct, že už jste Budějčákem? Nebo se po konci kariéry budete zase vracet do Prahy?

„Ne, ne, do Prahy se určitě vracet nechci. Moc se mi tady líbí. Mám tu už v podstatě domov. Moje přítelkyně je taky z jihu Čech, a tak tu jistě zůstaneme. Budějčák ale ještě oficiálně nejsem, protože my ve volejbalových kruzích máme takovou tradici, že když hráč splní určitá kritéria, může si zažádat o občanství Budějčáka - a já, i když jsem ta kritéria již splnil, jsem ještě neměl příležitost požádat o občanství ty správné osoby. (směje se) Takže jsem oficiálně stále Pražák.“

Máte už teď nějakou představu o tom, co byste chtěl po ukončení aktivní kariéry dělat?

„Takový můj tajný sen je učit na katedře tělesné výchovy tady v Českých Budějovicích. Nicméně právě teď je to ještě vzdálená budoucnost, a tak se teprve uvidí. Už jsem učil v rámci praxe na Základní škole Oskara Nedbala, kde jsou volejbalové třídy. To se mi také moc líbilo. Teď mám ale v plánu ještě minimálně tři roky hrát profesionálně volejbal.“

Uvažujete ještě o tom, že byste z Českých Budějovic šel hrát někam jinam, třeba do zahraničí?

„Ta doba je už, myslím, za mnou a nedovedu si moc představit, že bych hrál ještě někde jinde, než v Jihostroji. Možná bych nezavrhoval nějaké dojíždění do nižších soutěží v Rakousku, abych si přivydělal nějakou tu korunu, ale jinak se mi už odtud nechce. Pozoruji u svých spoluhráčů, jak je těžké být bez rodiny. Asi bych to sám nechtěl podstoupit.“

Co se týká současnosti... Jak byste zhodnotil vstup do letošní sezony?

„Řekl bych, že jsme ji začali docela dobře. Je fakt, že letos se náš kádr trochu obměnil a některé změny si teprve sedají. Například přihrávající hráči potřebují nějaký čas, než si na sebe zvyknou. V podstatě máme letos tři nové posily - blokaře, smečaře a univerzála.“

Co letošní Liga mistrů? Jak na vás působí? Zatím jste odehráli samé dobré zápasy, i když se vaše snaha například v Rusku nakonec v zisk bodu neproměnila...

„Za sebe musím říct, že letošní ročník Ligy mistrů mi připadá ze všech nejnáročnější, ale teď nemluvím o soupeřích, kteří byli vždycky dobří. Nevím, jestli je to tou cestou do Ruska a časovým posunem, ale já osobně jsem z toho nějak nejvíc unavený. Navíc hrajeme všechny zápasy strašně rychle za sebou. Odjedeme, jeden den trénink, druhý den zápas a cesta domů. Doma další trénink, zápas a zase někam jedeme. V podstatě je to tak, že jsme už čtyři měsíce neměli ani den volna.“

Autoři

Štítky volejbal, Jihostroj, Radek Mach, blokař, České Budějovice

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.