Milan Mriglod. Tohle jméno si zapamatujte. Možná ani nevíte, že se s ním dost často setkáváte. Barman z budějckého Cocktail baru Žlutá ponorka patří ve svém oboru mezi nejlepší na celém světě! Z nedávno proběhlého mistrovství si totiž přivezl stříbro.
A doma se moc dlouho neohřál. Z Jihoafrické republiky, kde šampionát na přelomu září a října proběhl, se vrátil jen na pár dní. Už teď se připravuje na další soutěž v Číně, kam zanedlouho odlétá. Třeba se mu podaří přivézt další cenné umístění.
V Kapském Městě, kde se barmanské mistrovství světa konalo, Budějčáka Milana Mrigloda v kategorii Fancy cocktail porazila pouze Slovenka Jana Karkušová. Ta navíc vyhrála i cenu Koktejl roku.
Milane, čím jste chtěl být v dětství?
„Už jako malý jsem tíhnul ke gastronomii, rád jsem chodil do restaurací. Přál jsem si jednou pracovat v hospodě.“
Zajímá mě totiž, jak jste se k barmanství dostal...
„Tuším, že někdy ve dvanácti letech jsem dostal k Vánocům můj první šejkr a knihu o míchání drinků. Mixologie byla mým koníčkem už na základní škole, poté i na střední. Doma jsem si hrál na barmana odmala, hned po základní škole jsem absolvoval barmanský kurz a byl jsem definitivně lapen. (směje se) Životní zlom nastal, když se mi do ruky dostala vizitka Miroslava Řehoře a já dostal možnost pracovat jako brigádník ve Žluté ponorce.“
Kolik let jste profesionálním barmanem?
„Je to už deset let, co pracuji v baru. První barmanské soutěže jsem se zúčastnil v šestnácti letech v kategorii juniorů.“
Nedávno jste se vrátil z barmanského mistrovství světa. Kolikátá účast to pro vás byla?
„Na mistrovství světa jsem Českou republiku reprezentoval vůbec poprvé. Z předchozích let jsem měl zkušenosti z několika soutěží - bojoval jsem například v lotyšské Rize, ve slovinském Bledu či v Bratislavě. Ale na takto prestižním podniku jsem měl premiéru.“
Jak jste se tam vůbec kvalifikoval?
„Základem je stát se vítězem celorepublikové soutěže Barman roku v kategorii Profi classic, nebo Profi fler, kterou pořádá Česká barmanská asociace. Nejlepším se stane ten, kdo získá nejvíce bodů v tuzemských barmanských soutěžích. Já se účastnil asi šesti. Po získání českého titulu jsou už dveře na mistrovství světa otevřené.“
Stejně jako jezdí sportovci, jel jste i vy na šampionát s nějakým očekáváním?
„Na mistrovství jsem jel především s velkou pokorou a respektem k ostatním kolegům, rozhodně jsem neočekával takový úspěch. Ono je těžké, lépe řečeno nemožné, úspěch očekávat, protože základním měřítkem v hodnocení je chuť. A to je neměřitelný smysl. Nikdo neví, co bude porotě chutnat a s jakou kombinací chutí přijdou ostatní barmani. Každý soutěžící jede na mistrovství světa s tím nejlepším koktejlem. Hodnocení je založeno převážně na subjektivním názoru, navíc v jiných zemích mají odlišný pohled na ten nejlepší koktejl než u nás v Evropě.“
A jaký je průběh soutěže? Kolik proti vám třeba stálo protivníků?
„Sedmdesát soutěžících z různých zemí je rozděleno do pěti základních skupin podle druhu koktejlu, který připravují. Jsou to After dinner, Before dinner, Sparkling cocktail, Long drink a Fancy cocktail. Každá skupina má svá striktní kritéria, která se musí dodržet - ať už je to množství alkoholu, celkový objem koktejlu nebo obsah cukru. Barmani mohou použít pouze předepsané suroviny od Mezinárodní barmanské asociace, každý dostane předem určenou povinnou složku, kterou musí zakomponovat do koktejlu. Samotná soutěž probíhá tak, že barman připravuje pět porcí svého drinku v časovém limitu šesti minut.“
Jak se jednotlivé kategorie hodnotí?
„Základní hodnocení se rozděluje na dvě části. Na takzvanou technickou část, kdy komisař hodnotí vaši práci během vystoupení. Zaměřuje se například na čistotu práce, profesionální manipulaci s barmanskými pomůckami, správné odměřování surovin a dodržení časového limitu. Poté vzniklé koktejly putují do chuťové komise, kde komisaři hodnotí vzhled koktejlu. Důraz je brán zejména na ozdobu, následně vůni a samozřejmě to nejdůležitější - chuť. Individuální hodnocení se sečtou a vznikne výsledné pořadí.“
Vy jste skončil stříbrný v kategorii Fancy cocktail. Jaká jsou její specifika?
„Upřímně jsem byl rád, když jsem se dozvěděl, že mi byla přiřazena kategorie Fancy cocktail. V této kategorii je výhoda, že při přípravě můžete upustit uzdu fantazii a kreativitě. Barmanům je povoleno použít libovolné kombinace chutí. Čím zajímavější, tím lepší. Přesto jsem byl velmi nervózní, uvědomoval jsem si obrovskou zodpovědnost při reprezentaci České republiky. Bohužel má nervozita zapříčinila mou fatální chybu, kdy mi při nalévání drinku ukápla kapka. Za tu jsem dostal dvoubodovou penalizaci, a tak mi o vlásek unikl titul mistra světa.“
S jakým koktejlem jste slavil tak skvělý úspěch? Prozraďte jeho recept...
„Byl jsem si jistý, že chci dělat sladký koktejl. Sladká chuť je u lidí nejoblíbenější, nicméně recepturu jsem několikrát měnil, experimentoval jsem, zkoušel všechny možné i nemožné kombinace chutí. Můj koktejl nese název Raspberry Midnight. Základem je vodka s příchutí pomeranče, vanilkový likér, kokosový sirup, čerstvá citronová šťáva, malinové pyré a perlivá voda na závěr. Přesnou recepturu neprozradím, nicméně v prosinci budou mít zájemci možnost ochutnat koktejl ve Žluté ponorce.“ (usmívá se)
Takže experimentujete rád?
„Barmanství je o experimentování s chutěmi, takže za barem samozřejmě ano. V životě ale spíš sázím na jistoty.“
Můžete mít vlastně pro příští rok jinou metu, než vyhrát?
„Není to tak jednoduché, jak se zdá. Je náročné se vůbec na světové mistrovství kvalifikovat. Tuzemské soutěže zaberou hodně času a energie, navíc v České republice máme řadu velmi schopných a nadaných barmanů. Pokud budu mít v budoucích letech tu čest a možnost opět reprezentovat naši zemi, tak mou metou bude, stejně jako letos, abych vše zvládl důstojně a na profesionální úrovni. Samozřejmě světové vítězství by bylo krásné. České reprezentaci se to podařilo naposledy v roce 1996, kdy si titul mistra světa dovezl Jaroslav Krátký z Tokia.“
Musel jste po svém úspěchu platit kolegům ve Žluté ponorce něco do „kasy“?
„Zatím to nějak upadlo v zapomnění, nicméně jsme to všichni řádně a společně oslavili.“ (usmívá se)
Akce se konala v Jihoafrické republice. Jak se vám v Kapském Městě líbilo?
„Kapské Město je jedním slovem úžasné. Jsem moc rád, že se soutěž konala právě tam, protože je to část světa, která mě nikdy nelákala. Z vlastní iniciativy bych se tam zřejmě nevydal. Nicméně musím uznat, že hned první den jsem byl Kapským Městem okouzlen, právem patří mezi nejkrásnější města světa. Jedná se o velmi moderní čisté město se specifickou atmosférou, nádhernou přírodou. A nadchla mě i tamní gastronomie.“
Čas porozhlédnout po okolí jste si tedy, jak vás poslouchám, našel...
„Bylo mi umožněno si pobyt po skončení soutěže prodloužit a s radostí jsem toho využil. Měl jsem tak příležitost nejen řádně oslavit svůj úspěch, ale i poznat krásy Jižní Afriky. A skutečně bylo co obdivovat. Největší adrenalinový zážitek byl několikahodinový výšlap na Stolovou horu, která patří mezi sedm divů světa. I když byla cesta náročná, po extrémní zátěži jsme si vychutnali zaslouženou odměnu - dechberoucí výhled na celé Kapské Město. A samozřejmě nezapomenutelný a tajuplný Mys Dobré naděje se zástupy tučňáků, jehož návštěvu mnozí považují za nejsilnější zážitek z celé Afriky. Akční týden plný cestování a poznávání místní kultury stál za to a všem návštěvu Jihoafrické republiky doporučuji!“
Článek byl vybrán do sekce To nejlepší z Drbny u příležitosti pátých narozenin Budějcké Drbny. #tonejlepsizdrbny
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
