„To všechno jsem já,“ směje se bruneta Mirka Dušáková z Doudleb. Dává tak dohromady seznam všech svých životních rolí. Nikoli divadelních, jak by se mohlo nabízet.
Je to máma dvou dětí, která jezdí do práce, manželka, členka party Tři Mirky (ve složení Mirka, Mirka a Mirka, což by nemělo nikoho překvapit), organizující již tradiční akce pro děti, tanečnice z Lučnice, pardon, z folklorního souboru Doudleban... a mimo jiné také vedoucí a znovuobnovitelka dětského folklorního souboru Doudlebáček.
Budějcká Drbna udělala s Mirkou Dušákovou krátký rozhovor.
Mirko, co vás vedlo k tomu, že Doudlebáček opět tancuje a zpívá?
„Já miluju folklor už od dětství. Chodila jsem do Doudlebáčku pod vedením Hanky Bohdalové, nyní jsem v Doudlebanu, kde mám spoustu kamarádů. V jednu chvíli jsem totiž začala řešit to samé, co asi před lety Hanka. Měla jsem děti a chtěla, aby se taky věnovaly folkloru. Jenže vozit je do Budějc? Ke konkurenci? No to ne! (směje se) Tak nastala otázka, kdo by Doudlebáček opět obnovil. A nikdo neměl čas.“
Co se děti naučí?
„Vycházím ze svých zkušeností z Doudlebáčku i Doudlebanu. Ale rady zkušenějších bych rozhodně přivítala. To podstatné, co se snažím předat, je můj vztah a patriotismus k obci a kraji, který doudlebský folklor se vším, co k němu patří, představuje.“
Jak se v době finanční krize shání dětské kroje?
„Špatně. Vyřešila jsem to tak, že kupuju v secondhandu dětské košile a dále je doma upravím. Některé nám šila Bára Chadtová, sukně pro děvčata Iva Lukášová. Kluci nosí kalhoty, které jsou ještě z Doudlebáčku, kam jsem chodila já, a další nám ušila Šárka Rožboudová. A pak je tady Doudleban, který nám finančně pomáhá.“
Jste víc máma, manželka, Doudlebačka, ´TříMirka´, nebo něco jiného? Dá se vůbec něco vyzdvihnout?
„Nedá. Všechno je to vzájemně propojené, všechno dělám proto, že to všechno... jsem já.“
Napsala Markéta Sedláčková
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
