Tisíce lidí bez proudu, nepřístupné linky, montéři v terénu dnem i nocí. Taková byla kalamita na jihu Čech

Překvapilo vás to počasí?
Že něco přijde, to jsme očekávali. Ale překvapilo nás to svým rozsahem. Na tohle prostě nemůžete být nikdy stoprocentně připravený. Já osobně jsem, protože sledujeme a dostáváme aktuálně předpovědi počasí, čekal tuto situaci o den dřív. Ale samozřejmě ne v takovém rozsahu. To nás překvapilo.

Takže je to celkem mimořádná situace na roční dobu, kterou máme teď.
Za těch dvacet let, co jsem u firmy, to byla podle mého názoru po Kyrillu a povodních na Českokrumlovsku asi největší kalamita. Ale jak říkám, je to pouze můj úhel pohledu.

A kde ta situace byla nejhorší?
Na zásobovacím území E.ONu bylo celkem 5 poruch na vedení velmi vysokého napětí, 166 poruch na linkách vysokého napětí a 905 poruch na linkách nízkého napětí. Těžko říci, kde byla situace nejhorší, ale co se týče poruch na páteřních linkách, tak nejvíce postižen byl asi region Český Krumlov. Lehké to samozřejmě neměly Prachatice, oblast Šumavy, Jindřichohradecko, Jihlavsko, Nové Město, Prostějov. Ale nerad bych na někoho zapomněl, kompletní informace zatím nemám.

Kolik jste zaznamenali výjezdů?
Všechno začalo 31. března kolem dvanácté hodiny a do hodiny, hodiny a půl, bylo mimo provoz přibližně 500 distribučních trafostanic na distribučním území E.ON. Jenom tady v regionu jižních Čech to bylo kolem 350 trafostanic, takže my jsme opravdu byli zasaženi nejvíce. Já osobně jsem asi prvně v životě zažil, co to znamená blackout. V podstatě během hodiny nám dvě třetiny okresu Český Krumlov zmizely ve tmě.

Jak dlouho vám trvá obnovení systému?
Na obnově vedení pracujeme ještě v těchto dnech. Hned první den kalamity, tedy 31. března, se nám do půlnoci podařilo zprovoznit přibližně 175 trafostanic z těch 350, druhý den večer už jsme se dostali na číslo 40 distribučních trafostanic mimo provoz a dnes už jsme na čísle 12 trafostanic mimo provoz (před páteční 18. hodinou byly všechny trafostanice funkční - pozn. autora).

Takže už máte téměř vše pod kontrolou?
Ano, ale jsou tu ještě úseky, kde leží na zemi vodiče, jsou zde zpřerážené opěrné body, poškozené konzole a uražené izolátory. Ale páteřní linky, které se zprovozňují jako první, jsou funkční. 

S poškozením jakého rozsahu jste se museli vypořádat?
Tady je na místě říct, že to byly většinou těžké poruchy s rozsáhlým poškozením našeho distribučního zařízení. Všechno to prakticky způsobily polámané stromy, které padaly do vedení zpoza ochranného pásma. Vzrostlý strom má švih, má sílu, dokáže velké věci. Do toho silný vítr, manipulaci navíc ztěžuje podmáčený terén a sníh. To je snad nejhorší kombinace. Když tedy opomenu ještě námrazu, která nás snad jediná nepostihla. Proti řádění přírodních živlů prostě nebude nikdy obrana. Co navíc zdržovalo montážní práce, byla mnohdy těžká dostupnost našeho zařízení, protože komunikace byly zatarasené popadanými stromy.

Při pracích tak evidentně bylo hodně komplikací...
Přesně. Naši lidi se těžko dostávali k zařízení do míst poruch. My musíme nejprve poruchu lokalizovat, místo zabezpečit a pak se teprve pustit buď do vlastní opravy, nebo na místo zavézt servisní firmu. 

Máte už dnes k dispozici přesná čísla, kolik pracovníků bylo nasazeno v terénu?
Na rajonním dispečinku v Českých Budějovicích sloužilo na šesti pracovištích deset lidí, kteří neustále přijímali hlášení o poruchách a řídili naše pracovníky v terénu. Naše budějcké regionální centrum distribučních služeb nasadilo na kalamitu 36 montérů včetně techniků. Zbylí lidé se museli i nadále starat o „nezasažená“ zásobovací území, neboť ani v nich se život nezastavil. Odlišná situace byla v okrese Český Krumlov, kde byly pochopitelně zrušeny všechny plánované práce a veškeré síly jsme soustředily na odstraňování následků kalamity. Na výpomoc jsme tu měli i devět techniků z jiného útvaru, kteří nám také pomáhali zprvu s lokalizací poruch v terénu a dále s následnou dokumentací a odstraňováním poruch a organizováním výpomoci od dodavatelských firem. Do terénu hned vyjely čtyři dodavatelské montážní firmy, se kterými máme takzvané rámcové smlouvy na opravy našich zařízení, a k tomu dvě těžební firmy, které okamžitě odstraňovaly stromy popadané po cestách a bránících v přístupu k našim zařízením.

V této souvislosti bych rád připomenul, že vše musí probíhat s maximálním důrazem na bezpečnost. Začíná to dokonalým vybavením, používáním bezpečnostních prostředků a postupů včetně dodržování bezpečnostních přestávek dle zákoníku práce.  To největší nebezpečí je totiž hlavně na začátku, kdy kolikrát nevíme, do čeho vlastně jdeme.

Jakým momentem pro vás začíná kalamitní stav?
Začíná to už od první poruchy, ale abych to pro čtenáře zjednodušil. Jedete k první poruše a ještě se neví, že to bude kalamita. A najednou zjistíte, že prostě „plýtváte silami“ někde, kde zachraňujete jednu nebo dvě trafostanice a přitom vám jinde nejdou hlavní linky a důležitá centra. Takže je třeba lidi stáhnout a předisponovat tam, kde je to důležitější. 

A vy jste v tomto případě vyhlásili stav nouze?
Stav nouze jsme nevyhlašovali.

Která místa byla nejvíce postižená a nejhůře dostupná?
Mezi nejhůře přístupná místa jednoznačně patřila linka Želnava, na druhé straně Lipna, která byla zprovozněna prakticky 2. dubna večer. To samé Přední Výtoň, kde vypadlo 12 trafostanic. Přes veškerou snahu a nasazení jsme se sem nemohli dostat ani z jednoho ze třech možných směrů. Linky byly poškozené v takovém rozsahu a na tolika místech, že jsme to prostě dřív opravit nemohli. Obdobná situace byla v oblasti Pohoří na Šumavě, nebo Bělé či Cetvinách.

Vy už jste zmínil, že při opravách je třeba dávat maximální pozor na padající stromy. Jaké ještě mohou nastat problémy při obnově systému?
Naši zaměstnanci, kteří zasahují v terénu, musí dávat maximální pozor od chvíle, kdy sednou do auta. Představte si situaci, kdy jedete do těžkého terénu, kde je třeba rozřezat stromy napadané do vedení. Jinak se kácí strom, který napůl stojí, jinak ten, který visí na drátech nebo je nějak zlomený a napružený. Tohle jsou už velmi nebezpečné věci. Když budete postupovat neopatrně, můžete špatně rozstřihnout vedení a ono popadá. Všechno to má svou mechaniku. A už vůbec nechci myslet na úraz elektrickým proudem. Proto vždy a za všech okolností musíme dodržovat takové naše pravidlo 5 P.

O jaké pravidlo jde?
Vypni, zajisti, odzkoušej, uzemni a zkratuj a odděl živé a mrtvé. Tím samozřejmě nemyslím lidi, ale zařízení. Živé zařízení je pod proudem, mrtvé to, které je bezpečně vypnuté a zajištěné. 

Už máte předběžně vyčíslené škody?
V této chvíli je ještě příliš brzo, ale za celý E.ON se bude hovořit v řádech milionů.

Jak často se může kalamita, jako byla tahle, objevit?
Obdobnou kalamitu jsme měli zhruba před čtyřmi měsíci, a to kvůli námraze. Rozsahem poškození byla hodně podobná této, ale s tím rozdílem, že námraza postupovala pomaleji. Niklas, jak tuto bouři nazvali, přišel mnohem rychleji.

A dá se tomu nějak předcházet?
Nedá. Samozřejmě je tu určitá prevence v dobré údržbě a například maximálním přípustném vyřezání stromů v ochranných pásmech a jejich pravidelnou údržbou. Což samozřejmě děláme, ale ani tato opatření nikdy stoprocentně podobným kalamitám nezabrání.

Foto: E.ON