Počasí dnes19 °C, zítra20 °C
Pátek 29. března 2024  |  Svátek má Taťána
Bez reklam

Usedne zelený Budějčák v Evropském parlamentu?

Ze zdánlivě nevolitelného jedenáctého místa kandidátky Strany zelených útočí na křeslo v Evropském parlamentu rodilý Budějčák Pavel Trantina.

Minimálně geograficky by jeho přesun nebyl daleký a bruselská aklimatizace obtížná. Už osmým rokem totiž zasedá za Českou republiku v sousední budově hned za rohem Europarlamentu - v jeho poradním orgánu, Evropském hospodářském a sociálním výboru.

Jak se to přihodilo a co všechno to obnáší, se Budějcká Drbna zeptala Pavla Trantiny v následujícím rozhovoru.

Na volebním letáku máte uvedeno „člen Evropského hospodářského a sociálního výboru, skaut, Jihočech, Evropan“. Vezměme  tenhle výčet popořádku - jak se člověk stane členem poradního orgánu Evropské unie?

„V mém případě to byla velká souhra náhod. V roce 2006 jsem za skauty předsedal České radě dětí a mládeže, reprezentativní platformě více než 100 převážně celostátních sdružení dětí a mládeže, která usiluje o zlepšování podmínek pro mladé lidi a pro organizace, které s nimi ve volném čase pracují. A zastupoval jsem Radu také na různých evropských setkáních, společně s vedením Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Tam si mě také všimla pozdější náměstkyně Eva Bartoňová, která navrhla mou kandidaturu do Evropského hospodářského a sociálního výboru (EHSV). Naprosto správně odhadla, že se v evropské agendě najdu. A tak jsem se po schválení vládou stal jedním ze dvanácti českých zástupců v tomto orgánu, který se vyjadřuje ke všem zásadním návrhům Evropské komise, Evropského parlamentu a členských států zastoupených v Radě EU z pozice takzvané organizované občanské společnosti - zaměstnavatelů, odborů a neziskových organizací. V roce 2010 mě vláda jmenovala na další pětileté období.“

Jak výbor pracuje a co může ovlivnit?

„Většinou na základě žádosti Evropské komise, která adresuje svá takzvaná sdělení Evropskému parlamentu, Radě, EHSV a Výboru regionů, kde předjímá nějaké legislativní kroky nebo politiku. Obdobné je to u nařízení a směrnic. My pak máme zhruba tři měsíce na to, abychom zpracovali reakci. Přípravou stanoviska je pověřen zpravodaj - člověk s hlubokou zkušeností s tématem. Následně se návrh stanoviska projednává ve studijní skupině, odborné sekci a následně na plénu, které se koná devětkrát ročně. Já se specializuji na stanoviska v oblasti vzdělávání, řešení nezaměstnanosti mladých lidí, dobrovolnictví a také na digitální agendu. Tím, že se na stanovisku musejí shodnout zaměstnavatelé, odboráři a neziskovky, má pro Komisi a Parlament značnou váhu - zjistí si názor velké části veřejnosti, získají zpětnou vazbu na praktickou využitelnost svých návrhů. Už v průběhu přípravy stanoviska jsme v kontaktu se zástupci Komise i s parlamentními zpravodaji, takže je máme možnost směřovat. V některých oblastech se to daří samozřejmě více, jinde méně. Asi bych měl zmínit, že členství v EHSV není zaměstnáním. Dostáváme pouze proplacené cestovní náhrady za účast na jednáních. Každý z nás má své vlastní zaměstnání doma, a tak si udržujeme zdravý odstup a expertízu.“

Už bylo zmíněno, že se hrdě hlásíte ke skautingu. Proč je to pro vás tak důležité?

„Skauting je mou niternou součástí už 25 let, přihlásil jsem se k němu hned po revoluci v roce 1989. Znamená pro mě ‚střelku životního kompasu‘, jak kdysi prohlásil také skaut, Václav Havel. Ostatně pro pana prezidenta jsem měl možnost po šest let v Kanceláři prezidenta republiky pracovat během studií a jsem hrdým ‚pravdoláskařem‘. (směje se) O bezva partě, výpravách do přírody a letním táboření jsem snil od prvního přečtení foglarovek, zažil jsem v 17. budějckém skautském oddílu své mládí jako vedoucí a dnes se snažím Junáku jako organizaci ty zážitky vracet. Po deset let jsem byl členem výkonné rady Junáka, zodpovědným za zahraniční vztahy, dodnes mi dělá radost, když mohu zprostředkovat společné akce našich a zahraničních oddílů, protože skautů a skautek je na světě přes 40 milionů a mezinárodní přátelství není ve skautském hnutí prázdným slovem, právě naopak. Sám mám díky němu několik set přátel po celém světě. Dodnes jsem členem budějckého skautského střediska VAVÉHA, které provozuje mimo jiné loděnici ve Valše u Sportovní haly nebo Centrum Krajinská - místo nových možností. Skauti už sedmým rokem rostou v počtu členů i v kvalitě činnosti, což mi dělá radost. V posledních letech se tomu snažím pomáhat ve správní radě Skautské nadace Jaroslava Foglara.“

Takže to byl skauting, který vás přivedl k zájmu o veřejné dění?

„Přesně tak, skauting je školou praktické demokracie - ta začíná už u řízení oddílu, kde dostávají šanci všichni spolurozhodovat a učí se zároveň odpovědnosti za sebe i druhé. Mě to později vedlo mimo jiné k větší angažovanosti ve studentské samosprávě na fakultě.“

A jak se vyvíjelo to vaše Evropanství?

„Právě díky skautingu jsem začal objevovat Evropu a svět a zjišťovat, že bez vlastního přičinění a havlovského přijetí odpovědnosti za svět ho dál neposuneme. Postupně jsem se zapojoval do diskusí o evropské politice vůči mládeži, o nastavení evropských vzdělávacích programů, o podpoře dobrovolnictví, až bylo naprosto přirozené, že jsem poslechl volání z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a přijal na dva roky místo ředitele odboru pro Evropskou unii, abychom společně se skvělým týmem dali dohromady a odřídili České předsednictví v Radě EU v roce 2009. To byla velká škola managementu lidí, více než 30 mezinárodních akcí, vyjednávání v Bruselu i u nás, stýkání a potýkání se s Úřadem vlády i ostatními resorty při projednávání priorit a pozic. Jsem za to dodnes vděčný. Říká se, že stát se stává plnohodnotným členem Evropské unie až poté, co si vyzkouší, co to je EU řídit během předsednictví. Můžu potvrdit, že to platí i osobně. Vidím za ta léta ve fungování EU řadu nedostatků, ale mám jasno o tom, že evropský projekt jde správným směrem a spolupráce se má dál prohlubovat.“

Co tedy chcete v případě zvolení do Evropského parlamentu prosazovat?

„Na základě osobních i pracovních zkušeností podporuji silnou, demokratickou, federalizovanou Evropskou unii, která pomůže (nejen) mladým lidem využít plně jejich potenciál, zajistí jim studijní a pracovní mobilitu, takže najdou v jakémkoliv místě kontinentu dostupné příležitosti ke vzdělávání, práci a seberealizaci ve volném čase. Pomáhají tomu celoevropské programy jako Erasmus+, o jehož současnou podobu jsem v uplynulých letech dost bojoval, kde je ale stále co zlepšovat.

Evropská unie může vše toto dokázat, pokud i my jako Česká republika nebudeme jako v minulosti hrát primadonu a odmítat zodpovědnost a vlastní aktivní příspěvek. Strana zelených má v tomhle ohledu program postavený pozitivně, což pro mě bylo rozhodující pro přijetí místa na kandidátce. Věřím, že český zelený hlas bude v Evropské unii dobře slyšet.“

PR text

Štítky Pavel Trantina, Strana zelených, politika, kandidát, Evropský parlament, volby, Brusel, Evropská unie, Evropský hospodářský a sociální výbor, Česko, Evropská komise, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky, Rada Evropské unie, Česká r

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Badaxe Kocour

Nikým nevolený bruselský ouřada se tlačí k dalšímu korýtku. Zřejmě doživotní důchod je silné lákadlo.

Středa, 21. května 2014, 20:47Odpovědět

Usedne zelený Budějčák v Evropském parlamentu?  |  Život a styl  |  Drbna  |  Budějcká Drbna - zprávy z Českých Budějovic a jižních Čech

Můj profil Bez reklam

Přihlášení uživatele

Uložené články mohou používat pouze přihlášení uživatelé.

Přihlásit se pomocí GoogleZaložením účtu souhlasím s obchodními podmínkami, etickým
kodexem
a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.