Vzácné, ohrožené i vyhynulé rostliny v jedné knize

Jak vznikla myšlenka udělat takovouto knihu?

„Botanici se snaží upozorňovat orgány ochrany přírody na stav ohrožení rostlin tak, aby předešli jejich vymizení. To byla jedna z hlavních motivací Jihočeské pobočky České botanické společnosti k napsání Červené knihy. Dalším cílem bylo podpořit další botanický výzkum v regionu, v Červené knize jsou nyní shrnuty informace načerpané za uplynulých 200 let botanického výzkumu, proto se budou bílá místa ve znalostech o rostlinách nyní lépe doplňovat.

Červená kniha navázala na Komentovaný červený seznam květeny jižní části Čech vydaný v roce 1999, je vlastně jeho rozšířenou a aktualizovanou verzí. Náklad Komentovaného červeného seznamu byl velmi brzo po vydání rozebrán a vzhledem k mnoha nově zjištěným skutečnostem, díky pokračujícímu botanickému výzkumu, bylo brzy jasné, že bude nutné vytvořit novou aktualizovanou verzi. A tak se brožovaná černobílá příručka formátu A5 o 284 stranách díky šestisté práci 40 botaniků přerodila do 504 stránkové celobarevné knihy o formátu A4 s texty doprovázenými barevnými fotografiemi a mapkami zpracovaných rostlin. Většina původních textů byla zcela přepsána, některé byly pouze doplněny.“

Jak vypadá práce botanika, který na knize pracoval?

„Botanici prozkoumávají krajinu a zaznamenávají výskyt rostlin a sbírají rostliny do herbáře. Terénní záznamy publikují v odborných článcích, aby byly nabyté znalosti předány dalším generacím. Václav Chán, který je často nazýván otcem jihočeské botaniky, celý život shromažďoval články o jihočeských rostlinách, pak je rozstříhal a pro každý druh zavedl obálku, do které vložil ústřižek. Tak vznikla rozsáhlá kartotéka s informacemi o jednotlivých druzích. Dnes se všechny terénní záznamy nepublikují, ale jsou zadávány do elektronických databází, ze kterých pak můžou čerpat i ostatní botanici.

Třetím informačním zdrojem jsou herbáře, které se skladují ve veřejných sbírkách. V jižních Čechách vlastní největší herbář čítající téměř 120 tisíc herbářových položek Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích. Herbář slouží jako archiv květeny, navštěvují ho badatelé a na základě získaných informací píší o rostlinách odborné články. V našem případě herbář Jihočeského muzea sloužil jako významný zdroj informací k napsání Červené knihy. Takže každý autor Červené knihy čerpal ze třech výše uvedených zdrojů, k tomu přidal vlastních zkušenosti a zkušenosti ostatních autorů, kteří nakonec text doplňovali o svá pozorování.“

Jakým způsobem probíhala spolupráce mezi botaniky?

„Byl to boj s časem. Nebylo úplně lehké donutit všechny autory, aby dodrželi termíny a dodali texty včas, nakonec se to ale podařilo. Největší zásluhu v tomto směru měl Petr Lepší, který přípravu knihy koordinoval. Mnoho autorů psalo text ve svém volném čase bez nároků na honorář, nebyly podepsané žádné smlouvy, vše bylo na dobré slovo a nakonec to klaplo.“

Čím je kniha unikátní?

„Svojí podrobností a rozsahem nemá Červená kniha v České republice obdobu. Existuje Červená kniha ohrožených a vzácných druhů pro Českou republiku a Slovensko, která zahrnuje 400 rostlin. V jihočeské Červené knize je zpracováno na 830 rostlin a podané informace jsou vskutku detailní, pomocí četných literárních odkazů je možné se dostat až k primárním zdrojům. Například je odkazováno na herbářové položky uložené ve veřejných sbírkách, což na celostátní úrovni není možné. Samozřejmě existuje několik knih, které se věnují ohroženým rostlinám menších regionů. Nedávno vyšla publikace o ohrožených rostlinách CHKO Jeseníky. Vymezené území v Červené knize jižní části Čech zaujímá přibližně jednu šestinu rozlohy republiky.“

Proč dostala kniha název Červená?

„Knihy či seznamy zabývající se ohroženými organismy jsou označovány u nás i ve světě jako červené. Červená barva symbolizuje nebezpečí, které organismům, v našem případě rostlinám, hrozí. Podobně existují černé knihy či seznamy, které obsahují vyhynulé organismy. Rostliny, které již v jižní části Čech vyhynuly, jsme do Červené knihy rovněž zpracovali.“

Kolik kniha stojí?

„V knihovně Jihočeského muzea v pátém patře budovy Stavounionu, nárožní vchod z ulic Žižkova - Čechova, je k mání za 450 korun.“

Bude k zakoupení v normálním knihkupectví?

„Pouze ve vybraných. Například v českobudějovickém knihkupectví Omikron, Beseda, U Mikuláše a Academia. Taktéž bude k mání v Praze a v Brně.“