Jižní spojka? Nesmyslný záměr. Bohužel ne jediný.

Velmi ostře odmítají obyvatelé Pětidomí záměr vybudovat tunel, který by jako podjezd pod vlakovým nádražím spojil Nádražní a Dobrovodskou ulici. Výjezd z tunelu by byl těsně u obytných domů v Pětidomí. V původním projektu jsou dvě varianty, jedna z nich  dokonce předpokládá zbourání osmi obytných domů, v druhé, investičně i realizačně velmi náročné variantě, jsou naplánovány výjezdové rampy, ze kterých by auta vjížděla na Dobrovodskou ulici. Vybudování podjezdu představuje investici 1,2 miliardy korun.

Obyvatelé Pětidomí se záměru intenzivné brání v soudním sporu, ve kterém deklarují relevantní námitky proti projektu. Protistrana, tedy Statutární mésto České Budějovice, oponuje  argumentem, že námitky měli občané vznášet v době, kdy probíhal legislativní proces schvalování.

Protestující občané ovšem vznáší protiargument – v původním, v územním plánu schvalovaném projektu, byl tunel lokalizován v jiné oblasti, ne v Pětidomí u obytných domů.

Dalším kritickým místem dopravní mapy Budějovic je Nerudova ulice, konkrétně její část ve směru k Pražské ulici. Dosud slepá ćást ulice by se podle města měla stát opět průjezdnou, s odůvodněním, že tak bude zlepšena možnost dopravy pro obyvatele Nerudovy ulice. Vétšina z nich ale možné zprůjezdnění odmítá a obává se nárůstu dopravy a negativních vlivů – hluku, smogu a také zvýšení bezpečnostních rizik. A to zejména pro děti a seniory – v bezprostřední blízkosti jsou dvě základní školy a domov seniorů. Poukazováno je i na zkomplikování dopravy na Pražské ulici, kterou by nová křižovatka ovlivnila.

Záměr vybudování křižovatky Nerudova – Pražská je posuzován v územním řízení a konečné rozhodnutí přijme zastupitelstvo města.

Stále živá a nespokojenost občanů vzbuzující je známá kauza Modrý most u Polikliniky Jih, kde přes důrazný nesouhlas občanů došlo k zprůjezdnění mostu pro automobilovou dopravu od Polikliniky Jih do Havlíčkovy kolonie. Průjezd tisíců aut výrazně narušil klid a rezidenční charakter budějcké čtvrti, která po dlouhé období byla právem považována za jednu z nejklidnějších ve městě.

Autor: askew, Budějcká Drbna