DRBNA HISTORIČKA: Panská ulice je v historické jádru města poněkud jiná
Poslední listopadový díl Drbny historičky věnoval Jan Schinko Panské ulici. Podíval se na historii jednotlivých domů, jejich majitelů a obyvatel. Víte, v čem se Panská ulice liší od zbytku historického centra? I to se dozvíte v dnešním textu.
Na snímku z archivu Arnošta Matschina se představuje Panská ulice směrem k Rabenštejnské věži v přesně nezjištěném čase za doby c. k. Domy jsou ve hmotě stejné jako dnes, jen nejsou v takové kondici. Na to, že tam stály už v 16. století za pozdní gotiky, některé upraveny a zvýšeny v raném klasicismu, vypadají obstojně. Jen asi, když prší nebo je povodeň, navlhnou i přes kanálek uprostřed ulice.
Vpravo je část domu č. 11, dnes Matschinů, dříve Radochů. Dál směrem k věži stojí dům č. 9, dříve Kotlabů. Vlevo z rovné domovní čáry vystupuje dům č. 8. V tomto domě bydlelo ve 30. letech 20. století, přesněji bylo přihlášeno, 23 dospělých osob. Odhadem, když to bylo 10 rodin a každá měla nejméně dvě děti. Pohybovalo se v domě 43 lidí. V případě třech dětí by to bylo 53 lidí v jednom domě. Nabízí se úvaha, jak se tam vešli a další – jestli se snesli. Samozřejmě vešli a snesli. Akorát v roce 1933 místní listy informovaly čtenáře o tom, že v domě Panská 8 bydlícího Františka Petrlíka, který kradl ve městě a okolí drůbež, konečně chytili.
Stavebně je dům č. 8 (podobně domy v řadě č. 10 až 26) „přilepen“ ze zadu na hradbu. Původně gotický dům zde stál již před rokem 1536, kdy jej koupil Václav Ledrer od kožešníka Kašpara Cipriani. V domě po staletí provozovali řemeslo jircháři, takový jirchářský dům. Jircháři a koželuhové potřebovali k řemeslu vodu, k čemuž byla šikovná branka v hradbě u Rabenštejnské věže k Mlýnské stoce.
Majitelem domu č. 8 byli do poloviny 20. století Jan a Barbora Lukešovi, Orhanů a Matěj Drha. Dům č. 10 vlevo, stojící již v domovní linii, měli Cafourků. Dnes do tmavě červena opravený dům č. 10 má vlevo nápis BYLINY a vpravo VULPES VULPES. Také ze zadu v Mlýnské. Latinsky je Vulpes vulpes liška obecná. Jde o ateliér kožených výrobků, který vede, jak je uvedeno, Kateřina Lišková.
Dům vlevo vedle č. 12 nepochází výjimečně v této západní řadě Panské z gotiky. ale je to novostavba z roku 1872. Radnice nechala původní dům zbourat a současně i k domu č. 10 přiléhající hradební věž Lauseck k vůli budování městské kanalizace. Klenutý kanál byl veden pod povrchem ulice a nad ním postaven nový dům. Hradební věž mohla radnice jistě zachránit, ale byla doba bourací. Mlynáři a krupaři (to byl pro radnici silný cech, dnešním termínem hráč, po cechu řezníků) si vydupali zboření Rybářské brány u Předního mlýna i zboření vlastního Předního mlýna.
Panská ulice je v historické jádru města poněkud jiná. Technický zakladatel města rytíř Hirzo vyměřil pravoúhlé náměstí a pravoúhlé domovní bloky. Domy mají dlouhé parcely, na nichž jsou dvorky, zahrady, někde stáje a hospodářství. A tady mu Panská, řeklo by se z nouze, vyšla s domy jako součást hradeb. Jinde ve městě byl podél hradeb prostor (Hradební ulice). Domy v Panské se přistavovaly k hradbám později, možná o tom rytíř Hirzo ani nevěděl.
