Středa, 24. února 2016, 18:25
Na procházku se svými psy z konce uplynulého léta jen tak nezapomenou dvě majitelky v Roudném. Při vzájemném střetu nepřežil roztržku jorkšír. Po šetření udělil magistrát pokutu oběma ženám. Majitelka zakousnutého psa se domáhá lepšího verdiktu. Brání se, že by chyba byla i na její straně.
Dvě majitelky, dvě verze příběhu, dvě pokuty. Přesné dění tragické události znají jen majitelka skupiny psů Barbora Velachová a Naděžda Bürgerová, která šla se svými dvěma psy. Jedním z nich byla fena jorkšíra Jessie, která střet odnesla smrtelnými zraněními.
Budějcká Drbna přináší pohled na nepříjemnou událost z několika stran…
Poslední červencový den v roce 2015 šly majitelky psů na procházku do okolí Českých Budějovic. Nešťastná událost se stala během odpoledne v Roudném u památného dubu. „Šla jsem z procházky s mojí jorkšírkou Jessie a kamarádčiným russelem Joem. Z dálky jsem zahlédla někoho s velkou smečkou sedmi či osmi psů. Šli směrem k nám. Protože tam je mírná zatáčka, neviděla jsem je vůbec zblízka,“ vzpomíná na okamžiky před střetem majitelka zakousnutého psa.
Dle ní následoval moment, kdy se šel Joe seznámit s ostatními. „Buďte ráda, že vám ho nesežrali,“ měla podle Bürgerové na ní zařvat Velachová. „V tu chvíli vyběhl její buldoček bez vodítka a vyrazil za Jessie. Ta uskočila přímo k mé noze. Zeptala jsem se jí, zda tu smečku venčí sama a chtěla jsem Jessie zvednout. Jenže jsem to už nestihla,“ líčí dále se slzami v očích Bürgerová. „Smečka se na ni vrhla a začala ji trhat. Řvala jsem jak zběsilá, slečna Velachová stála, koukala, držela psy na vodítku a nebyla šance fenečku vyrvat. Jeden ji rval za hlavu, druhý za hruď a třetí za krkem. Ostatní psi se vyvlékli z jejích vodítek, protože neměli obojky a byli jen tak na vodítku.“
Po tragické události měla Velachová sebrat svou smečku a odejít. Až na jednoho psa, který zůstal na místě. „Zůstal sedět u nás. Slečna tam zanechala i vodítka a svoje boty. Pes se pak za ní vydal. Řvala jsem na ni, ať se zastaví a ať mi řekne jméno, že mi zabila pejska. Ale nereagovala, celou dobu na nic nereagovala.“ Bürgerová zavolala kamarádce, aby za nimi přišla a zhroutila se. Pak spolu vzali Jessie a zbylé věci k paní v Roudném, která stříhá pejsky. „Konstatovala, že má malá prokousnuté plíce a že je vůbec roztrhaná, že dýchá akorát zbytky, které měla v plicích.“
I tak sedly spolu do auta a vyrazily na veterinu, kde ve zprávě potvrdili smrt Jessie. To už Bürgerová nahlásila střet i na policii. Měla se dostavit na obvod do Boršova. „V Boršově jsme se slečnou na sebe narazily. Policista se jí ptal, proč odešla a proč nereagovala na moje volání. Na místě sdělila, že musela odejít, že se na to nemohla dívat.“ Dle Bürgerové měla Velachová mít své psy na provizorních vodítkách. „Čtyři psi běhali někde kolem, ale dodnes se divím, že majitelka vůbec nereagovala. Psy neokřikla. Jen stála jak trubka.“
Podle majitelky byla pětiletá Jessie hodná, bázlivá, přítulná a nikdy by k nikomu nešla. „Na to mám svědků milion,“ přikyvuje Bürgerová. „Po šetření to předala policie jako přestupek na magistrát města. Už jsem napsala na okresní státní zastupitelství, že nesouhlasím s tím, že je to projednáváno jako přestupek, když škoda je vyšší než pět tisíc korun,“ namítá Bürgerová. „Bylo mi ale sděleno, že policie jednala správně, že je to přestupek, protože slečna nepoštvala psy schválně.“
Bürgerové se nelíbí ani vyjádření Krajské veterinární správy. „Šetření provedla paní Alice Boková, která napsala posudek. Řeší se v něm, že jsem zvlášť trýznivým způsobem nechala usmrtit svou fenku, protože jsem nezměnila směr procházky a nevzala ji na vodítko. Je to výsměch. Nebylo ani pár vteřin na to, abych něco udělala a věřte mi, že bych udělala. I veterinářka mi řekla, že kdybych ji vzala do náruče, pokousali by i mě.“
Majitelka skupiny psů Barbora Velachová svolila k výpovědi a poslala své oficiální vyjádření, ve kterém se opírá o ležérnost paní Bürgerové. „Všichni moji psi kromě francouzského buldočka byli na vodítku. V tom k nám přiběhl Jack Russel teriér. Zastavila jsem a říkám naštvaně paní, že je štěstí, že jí toho psa nezakousli. Čekám, že se zastaví, oba přivolá, dá na špagát a obejdeme se. Jenže paní jenom nespokojeně zabručela, jako s čím jí to otravuju a za chůze, aby se neřeklo, volá na svoji fenku, která si to mezitím zamířila k nám,“ líčí situaci Velachová, která dle jejích slov stále se smečkou stála na místě.
„Smečka stála v klidu do té doby, než fena jorka (jorkšír), která nereagovala na volání paní, ale pouze se na ní ohlížela a stále běžela k nám, proběhla pod tlamou mojí feny německého ovčáka. V tu ránu na ní skočila a fena kříženka německého ovčáka a rotvajlera se psem rotvajlerem se hned přidali. Asi třicet sekund jsem je měla všechny na vodítku a snažila se je odtáhnout, jenže jsem je odtáhla jako celek asi tři metry, ale o fenu se přetahovali furt. Povel pusť fakt nikdo z nich neumí,“ dodává Velachová. „Poté se mi fena ovčáka a kříženka vyvlékli. Rotvík jorka pustil a se zbytkem neútočící smečky jsem odešla a doufala, že když tam nebudu, tak feny jorka pustí a přiběhnou za mnou. Tak se taky stalo.“
„Paní jsem viděla dvacet metrů předem, nevím jak ona mne, ale spoléhala jsem na to, že když uvidí psy, tak si ty svoje hned přivolá. Alespoň já to tak dělám vždy se svými. Ona asi spoléhala na to, že ti moji nezaútočí, protože ti její by nikomu neublížili. Což nepopírám, fena se nebála, neprovokovala, ani nevyštěkávala, jen nešťastně proběhla mojí feně pod tlamou. Ovšem tam nemá co dělat, když si to nedohodneme. Já mám zodpovědnost jen za své psy, ne za cizí.“
Pokud pomineme jakékoliv aspekty případu zakousnutého jorkšíra, má Velachová pověst problémové chovatelky. A to hlavně u sousedů. Dle indicií měla Velachová problém s napadením jiného psa již v květnu 2015. „Tenkrát měla čtyři psy bez vodítka,“ potvrdila Bürgerová, která si o Velachové sbírá co nejvíce informací. „Napadnout ale měli i majitelku pokousaného psa. Fenka byla pokousaná, paní to odnesla modřinami po celém těle, jak fenku bránila.“
Problémů u Velachové je ale více. A to i ve vlastních řadách. V prosinci došlo k vzájemnému napadení jejích psů, kdy jeden z nich napadl vlastní fenu. Zranění si Velachová neměla všimnout, ale lidé z okolí to nahlásili, takže věc skončila na policii.
„Připouštím, že incident se mi stal i v květnu. Přišla jsem k Maláku a vidím psy na volno. Tak pustím svoje taky. Nejdřív to bylo v klidu, pak přišli asi k jezevčíkovi, očuchávali ho a bylo to v pohodě, protože majitelka jezevčíka stála zády a neviděla je. Jakmile se otočila a viděla dva velké psy u svého malého, okamžitě ho zvedla do vzduchu a v tom momentě se ze psa stala lovná zvěř. Tak jsem si psy pochytala a ti lidé mezitím zmizeli. Je mi jasné, že jeli na veterinu, ale nezeptali se mě na číslo, jméno, vůbec nic. Tak jsem to nechala být,“ reaguje Velachová na dotaz ke květnovému útoku.
Ohledně rvaček ve svých řadách je dle chovatelky otázkou, co si kdo pod tím představí. „Pokud se rvou tak, že jsou do sebe zakouslí, tak je samozřejmě oddělím. Ale pokud se perou na oko, aniž by si ublížili, tak to neřeším.“ Každopádně majitelka psů učinila opatření, aby se něco podobného už neopakovalo. „Fenu, která ten problém vyvolávala, jsem po vyléčení darovala lidem s tím, že jsem jim oznámila, co se stalo. Fenu jsem léčila měsíc a po něm byla zcela zdravá.“
Velachová dostala pokutu čtyři tisíce korun za to, že se jí vysmekli dva psi: „Od magistrátu mi přišel dopis, kde je vyrozumění o sankci jen za to, že jsem umožnila psům únik a přitom se jim mohlo něco stát. Nikoliv za poranění jorkšíra. Pokutu normálně uhradím, svou část chyby chápu.“
Na dotaz, zda si od incidentu dává pozor a předchází dalším rizikům, Velachová řekla, že musí myslet i za druhé a přiznává, že takový počet psů v případě střetu nemůže zvládnout. „Teď venčím psy jen po dvou, které už pro jistotu vždy vyvěsím, když vidím nějakého malého psa. Ale nemám radost, když k nám běží nějaký neodvolatelný malý pes na volno.“
Ke kauze se vyjádřila i Krajská veterinární správa, která stojí za udělením pokut. Všechny případy, a to nejen tento, kdy při střetu zvířat dojde k traumatům až k usmrcení, podrobně zkoumá KVS (k dispozici dostane celý spis Policie ČR, protokoly výpovědí chovatelů a vlastní záznamy policie, nákresy místa události, fotodokumentaci) a pak vydá své Odborné vyjádření a většinou s ním i Podnět k projednání přestupku pro obecní úřad obce s rozšířenou působností – tedy pro odbor ochrany životního prostředí.
„Kauza je nepříjemná, ale především velmi smutná jako každý případ, kdy zbytečně zahyne bolestivě zvíře, a to ve většině případů proto, že jeho majitelé nedokáží být za něj dostatečně zodpovědní,“ říká Martina Růžičková z odboru ochrany životního prostředí. „Chovatelka A se pohybovala po pěšině se dvěma psy na volno plemene Jack Russel teriéra a jorkširského teriéra, když spatřila v protisměru chovatelku B, která vedla na vodítku šest psů různých plemen a sedmý byl na volno. Z výpovědí na policii obě chovatelky potvrdily, že se viděly na vzdálenost asi dvaceti metrů a že chovatelka B volala a upozorňovala na možné nebezpečí chovatelku A. Tato bohužel nevyhodnotila možnost nebezpečí a pokračovala dále v cestě naproti skupině psů.“
Názor Krajské veterinární správy je, že chovatelé nesou zodpovědnost za svá zvířata. Z ustanovení zákona na ochranu zvířat vyplývá, že chovatel musí mít nad chovanými zvířaty absolutní kontrolu. Napadený pes byl vystaven bezdůvodně nepřiměřenému působení stresových vlivů biologické povahy, což je považováno podle zákona na ochranu zvířat proti týrání za týrání zvířete.
„Krajská veterinární správa podala podnět k projednání přestupku, kdy chovatelka A nezajistila zvířeti přiměřené podmínky tak, aby nedošlo k utrpení nebo poškození zdraví. Kdyby paní A nepokračovala dále v cestě poté, co zaznamenala skupinu psů, sice na vodítku, ale přibližující se jejím směrem a v množstevní i hmotnostní přesile a také poté, co slyšela volání a upozornění přicházející chovatelky, nemuselo dojít ke střetu,“ dodala Růžičková. „Proto byl naším odborem vyhodnocen případ ve správním řízení tak, jak popsala veterinární správa, a to, že chovatelka vědomě nezabránila výše popsanému střetu.“
Chovatelka A tedy obdržela rozhodnutí, ve kterém dostala k úhradě náklad řízení a minimální pokutu (jeden tisíc korun). Chovatelka B, na kterou Krajská veterinární správa podnět nevyhotovila, dostala vícenásobně vyšší pokutu. Dle správy je i ona zodpovědná za chovaná zvířata a v početním množství, které v tu chvíli vedla, nedokázala zajistit při střetu nad psy absolutní kontrolu.
Budějcká Drbna se zeptala na problematiku případu odpovědných osob ze státní správy. Bezejmenní úředníci, ale oprávnění se k případu vyjádřit, se nezávisle na sobě shodli, že chyba je u obou majitelek. „Máme informaci, že jorkšírek paní Bürgerové mezi ostatní psy vběhl. Pak po něm ti tři velcí psi chňapli. Tím se vytrhli z vodítka majitelky, která to přiznala a paní Bürgerové se omluvila.“
„Zřejmě největší problém bude v tom, že jorkšír nebyl na vodítku. Magistrát podle nás rozhodl dobře. Poškozená dostala menší pokutu, protože nesplnila svoji povinnost. Zákon hovoří tak, že by měla mít zvíře pod kontrolou, aby k něčemu podobnému nedošlo. A už je víceméně jedno, zda je pes v přepravce, na vodítku, nebo zda zvíře na pokyn přiběhne k páníčkovi. Chyba je jednoznačná u obou majitelek. Bohužel.“
Naděžda Bürgerová se chce po rozhodnutí magistrátu bránit, a to zejména v bodě, kdy je vinna za to, že nechala utýrat zvlášť trýznivou smrtí svoji fenku. „Odvoláním chci dosáhnout toho, že veterinární správa a magistrát se tomu bude věnovat tak, že zjistí, co se vlastně stalo a vezme v potaz to, že já jsem neudělala žádnou chybu, protože nebyl časový prostor k tomu, abych fenku uvázala, změnila směr procházky a odešla. A navíc se chci opřít o to, že když slečna nezvládne sedm psů, o kterých věděla, že už ublížili jiné fence před třemi měsíci, tak není zodpovědná a jako taková nemá se svou smečkou mezi lidmi co dělat.“
„Chci dosáhnout rozhodnutí o mé nevině, chci znovu podat trestní oznámení na slečnu Velachovou za obecné ohrožení, a to se vlastně ještě neví, kde všude tato nezodpovědná slečna ohrožuje spoluobčany. Dovedete si představit, že byste se tam motal se svým dítětem? Že by vám ho smečka bez vodítek třeba napadla? Navíc chci od slečny náhradu škody. Věnovala jsem se Jessie pět a půl roku. Byla to moje psychická terapie, takže jsem přišla o milovanou fenečku a musela jsem si pořídit novou. Tahle sranda mě přišla na nemalé peníze. Mám psychický blok, protože mám panickou hrůzu z velkých psů, že mi ji zase zakousnou,“ dodala Bürgerová.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
Panu Heřmanovi - Krajský úřad v Českých Budějovicích po mém odvolání rozhodl, že RUŠÍ rozhodnutí Magistrátu o uložení pokuty a ZAMÍTÁ projednání přestupku ohledně mé mrtvé fenky. Spravedlnost ještě existuje. Ale Budějcká drbna by měla trošku lépe zpracovávat své články, než takový paskvil vydá ...
