neděle 27. září 2020 Jonáš

Státní zastupitelství bude přezkoumávat soud s Leopoldem Hilsnerem, za vraždu byl odsouzen k smrti

Českobudějovické státní zastupitelství přijalo podnět přezkumu soudu s Leopoldem Hilsnerem, který byl v roce 1900 v Písku odsouzen za vraždu Anežky Hrůzové v Polné na Jihlavsku k trestu smrti. Podnět podal advokát Lubomír Müller, uvedl na dotaz českobudějovický státní zástupce Josef Český. Na případ dříve upozornil Český rozhlas.

Soud v Písku podle Müllera před 120 lety jednal pod silným protižidovským tlakem. Tvrdí, že židovský mladík Hilsner, jemuž byl následně trest změněn na doživotí, právo na spravedlivý proces a případnou rehabilitaci. Hilsner strávil ve vězení 19 let, v roce 1918 mu udělil poslední rakousko-uherský císař Karel I. milost.

I přes nyní podaný podnět není jisté, zda se vraždou Anežky Hrůzové skutečně budou soudy opět zabývat. „Celou věc samozřejmě prostuduji a na základě toho rozhodnu. Ale určitě se záležitosti nebudu věnovat na úkor aktuálních věcí,“ řekl českobudějovický státní zástupce Josef Český. Mladá fronta Dnes uvedla, že jako podklady k přezkumu budou sloužit i materiály od státního oblastního archivu v Třeboni. Právě tam jsou záznamy o soudním procesu z Písku.

Aféra známá jako hilsneriáda se začala odvíjet od vraždy Anežky Hrůzové koncem března 1899. Zatčen byl dvaadvacetiletý Hilsner, který se živil potulkou a žebrotou. V Polné propukly protižidovské bouře, antisemitismus zachvátil nejen bulvární a radikální listy. V této atmosféře se konal v září 1899 v Kutné Hoře proces, při němž by Hilsner odsouzen za spoluúčast na vraždě Hrůzové k trestu smrti. Rozsudek byl poté zrušen, ale v novém procesu u soudu v Písku v listopadu 1900 byl Hilsner znovu odsouzen, opět na základě nepřímých důkazů, k trestu smrti za spoluúčast na vraždě Hrůzové, a navíc na vraždě Marie Klímové, která zemřela v roce 1898 také v lese u Polné.

Proti vlně antisemitismu bojoval tehdy i pozdější prezident republiky Tomáš Garrigue Masaryk, který pomohl ke zmírnění Hilsnerova trestu. Hilsner po mnoha letech ve vězení dostal císařskou milost, ale rehabilitován nikdy nebyl.

Již v prosinci 1995 podal Petr Vašíček z Vídně u Nejvyššího státního zastupitelství v Brně stížnost pro porušení zákona v Hilsnerově kauze. Dostal odpověď, že "nebylo zjištěno nic, co by odůvodňovalo závěr, že se Leopold Hilsner nedopustil zločinu". Tak se obrátil na ministerstvo spravedlnosti a tehdejší ministryně Vlasta Parkanová podle Vašíčkova sdělení de facto anulovala rozsudky soudů v Kutné Hoře a v Písku. Její rozhodnutí potvrdil 12. října 1999 dopisem ministr Otakar Motejl. Oba se shodli v tom, že definitivní rehabilitace je nyní věcí rakouských orgánů, neboť Nejvyšší kasační soud, který tehdy potvrdil odsouzení k trestu smrti, sídlil ve Vídni. V roce 2009 ale rakouské ministerstvo spravedlnosti oznámilo, že rozsudek nad Hilsnerem zrušit nelze.

Autoři | Foto geocaching.com

Štítky ČR, soud, historie, Jihočeský kraj, trest smrti, vražda

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Vlasta Mihalčíková

To opravdu nemají české soudy nic na práci? Že otevírají tuto kauzu?? Trest smrti vykonán nebyl, on dožil svůj život, tak co ještě chtějí vědět??? To je fakt nehoráznost!!

čtvrtek, 6. srpna 2020, 20:05

Oldřich Uhlíř

České soudy opravdu nemají do čeho píchnout, nebo pan advokát se potřebuje zviditelnit.

čtvrtek, 6. srpna 2020, 09:58

Robert Nerušil

Vrahem byl bratr Anežky Hrůzové , který se přiznal na smrtelné posteli , udělal to k vúli dědictví .

úterý, 4. srpna 2020, 18:23

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.