Cunt Hackers otevřelo Isacaarum cestu do Evropy

Zatímco v prvním díle jsme se věnovali spíše oblasti popu a gotiky, tentokrát se zaměříme na extrémní scénu. Kapela Isacaarum patří dlouhé roky k nejznámějším a nejrespektovanějším smečkám z Českých Budějovic. Ačkoliv kluci původně koketovali s black metalem, jméno si nakonec udělali v úplně jiné škatulce - grindu.

Menší poprask, a to hlavně kvůli stylovému kotrmelci, Isacaarum způsobili už v roce 2000 na desce Curbed, která vyšla u labelu Obscene Productions. Ještě větším kultem se však stal následovník Cunt Hackers z roku 2001. Zde se totiž Isacaarum představili ve své nejryzejší podobě, které zůstali věrni dodnes!

ČTĚTE TAKÉ: Zpěváka jim málem vykastrovali štětkou od záchodu

„I po třinácti letech od vzniku Cunt Hackers můžu s čistým svědomím konstatovat, že se jedná o výborné album a že stále má posluchačům co říct,“ říká kytarista F.C. „Po vydání Curbed kapela cítila, že další nahrávka musí být trochu někde jinde. Minimálně o pár levelů výše, co se týče kvality zvuku, a bylo potřeba, aby i vlastní hudba doznala jistého rozvoje. Oproti Curbed jsme také změnili studio a putovali do pražské Hostivaře ke Zdeňkovi Šikýřovi, který nám rozšířil obzory a jako zvukař odvedl pořádný kus práce. Myslím, že se nám tehdy realizace Cunt Hackers povedla na jedničku.“

Na Cunt Hackers F.C. dodnes rád vzpomíná. „A to z toho důvodu, že nám tehdy otevřela cestu do Evropy. Vydání se ujal opět Čurby z Obscene Production, Cunt Hackers se však dostalo daleko lepší promotion a v rámci propagace nové desky jsme byli Čurbym v létě 2001 vysláni na evropské Final Slaughter Tour s americkými Exhumed a bratry v grindu Ingrowing. Takže letopočet 2001 byl po všech směrech pro Isacaarum povedeným rokem,“ ohlíží se zpátky F.C.

Sám se na tvorbě skladeb pro Cunt Hackers nepodílel. Do kapely totiž přišel těsně před nástupem do studia. Zkušenosti do té doby sbíral u dalších grindových šílenců - Bizzare Embalming.

„Mojí první kapelou byli death/thrashoví Gravity. Byl to víceméně dvoučlenný studiový projekt. Jelikož se nám tehdy nepovedlo dát dohromady ucelenou sestavu, tak se Gravity nakonec nedočkali ani živé prezentace. Zanechali jsme za sebou pár demosnímků, za řeč stojí asi jen demo The Window To The Unknown z roku 1999, které bylo po zvukové i hudební stránce už celkem poslouchatelné. Následně jsme Gravity přetransformovali na projekt Ytivarg a začali drhnout norský black. Pod značkou Ytivarg jsme zanechali pouze stejnojmenné CD, které vyšlo v roce 2001,“ vzpomíná F.C. na své první hudební krůčky.

Grind se v Českých Budějovicích vždycky těšil velké oblibě. Jaká ale byla grindová scéna v roce 2001? „Jiná a svým způsobem pořád stejná,“ říká F.C. „Nátury muzikantů a fanoušků jako takových se moc nezměnily, všichni prahnou buď po dělání hudby na jedné straně, nebo po konzumaci hudby na straně druhé. Spíše se ale mění prostředky a metody, jak toho docílit. V roce 2001 jsme si mohli nechat tak akorát zdát o sociálních sítích, které dnes hrozně moc ulehčují kapelám propagaci. Člověk byl rád, když měl alespoň mobil.“

Jak ale F.C. zmiňuje, na druhou stranu neexistovalo, v takové míře jako dnes, hudební pirátství a kapela tak mohla podpořit svůj provoz a další rozvoj i přímo z prodeje CD, což je dnes víceméně utopií.

„Pozitivní rozhodně bylo, že když člověk potřeboval něco s někým pořádně domluvit, tak nezbylo, než se s dotyčným sejít osobně a tím se víc tmelil kolektiv, což bylo pro scénu jednoznačným přínosem. Dnes se vše řeší přes sociální sítě, a zdá se mi, že se lidé tak nějak odcizují. Ale tohle je asi všeobecný problém... Dnešní možnosti zviditelnění kapely jsou sice obrovské, ale také je víc kapel, než jich bývalo dřív, takže je to nekompromisní boj o to být vidět a být viděn. A to bude pouze ten, kdo v té tuně průměru prokáže kvalitu nebo nějakou invenci. V tom je dnešní scéna jednoznačně neúprosná,“ má jasno kytarista Isacaarum.

Ale zpět ke Cunt Hackers. Ačkoliv je deska stará již 13 let, dodnes z ní Isacaarum hrají například Cumshot Combat, Bitchbrigade či Teenage Cunt Powerplay. Jedná se zkrátka o zásadní dílo, které samotná kapela považuje, společně s aktuálním Whorecraft a Shibari-Kata and other Practices, za to nej, co vytvořila.

A nějaká historika na závěr? „Hodně zajímavých zážitků máme ze zmiňovaného evropského Final Slaughter Tour 2001. Turné probíhalo celkem v poklidu až do chvíle, než jsme dojeli na švýcarsko-italskou hranici. Zrovna v té době probíhalo v italském Janově jednání G8 a tamní celníci si mysleli, že tam jedeme protestovat. Takže nás na hranici stopli, do Itálie nechtěli vpustit a navíc nás i odmítali vrátit zpět do Švýcarska. Následoval výstup z tourbusu, seřazení ke zdi, jak kdybychom byli nějací trestanci, a důkladná osobní prohlídka každého z nás. Následujících osm hodin museli Exhumed a Čurby vysvětlovat, co jedeme do Itálie dělat, jelikož u kluků našli koncertní propriety typu nábojnicové pásy, řetězy, stahováky, mačeta, uříznutá (umělá) hlava plná krve a tak dále.“

Italští celníci tehdy nedokázali pochopit, že zastavili partu trochu extravagantních muzikantů. „Malé satisfakce se nám však dostalo ve chvíli, když se nám jeden arogantní italský celník začal hrabat v osobních věcech. Když totiž došlo na tašky se špinavým prádlem, byl Ital při každém dalším otevření a kontrole neznámého obsahu čím dál víc a víc zelenější, a když se dostal k tašce jednoho z bubeníků, tak to za našeho neskrývaného smíchu regulérně vzdal a byl rád, že neviděl svůj oběd podruhé. Holt měsíc na turné bez pračky, to je dlouhá doba. (se smíchem) Takže i ne zrovna pěkné zážitky v sobě mohou skrývat drobná pozitiva,“ směje se F.C.