České Budějovice objektivem Milana Bindera a perem Martina Maršíka: Vzpomínky na Ferdinanda Hocha
Je vždycky radost potkat se s někým, kdo má rád České Budějovice, a kdo je navíc ochoten pro naše město i něco udělat. A my jsme s Milanem tento týden takového člověka potkali. Je jím Vlastimil Hoch, majitel firmy Hoch a synové. Velká většina z nás, zná sídlo jeho firmy zvenku. Je jím takzvaný Špalíček, který stojí v bezprostřední blízkosti Dlouhého mostu. Fanoušci sportu, zvláště hokeje, mají v podvědomí jeho reklamy na ledě českobudějovického stadionu.
S Vlastimilem Hochem jsme se setkali přímo ve Špalíčku. Uvnitř domu je to nádherné. Kreativní prostředí. Všude jsou položeny různé návrhy, reklamní texty, pro laika hromady materiálů. Třemi slovy řečeno – sympatický, organizovaný nepořádek. Více než současnost nás ale zajímala historie firmy Hoch. V letošním roce totiž tato společnost slaví 120 let od svého založení. Je to kulaté výročí, a to se musí oslavit. Proto se můžeme těšit na knihu, která bude historii reklamy v Českých Budějovicích ve spojení s firmou Hoch mapovat. Pokud byste mohli přispět jakýmkoliv dobovým materiálem, budeme rádi a vše po nafocení zodpovědně vrátíme.
Pana Vlastimila Hocha jsme se zeptali, jaké má vzpomínky na svého dědečka Ferdinanda, který byl zakladatelem firmy. Dle jeho vzpomínek to byl pán sušší, vyzáblý, který měl vždy při ruce štětec, oblečen byl v plášti a pořád maloval. Jeho ateliérem byla většinou kuchyně. Největší nával zákazníků byl o Dušičkách, kdy pan Ferdinand opravoval a znovu zlatil nápisy na křížích a hrobech. Ještě nyní pan Vlastimil Hoch pozná, které texty psal jeho dědeček. Zvláštním způsobem psal totiž písmeno S. Celá rodina bydlela v domě ve Skuherského ulici. Zákazníci nemuseli dům dlouze hledat, protože k cíli je dovedla vůně fermeže a terpentýnu. Dům je již zbourán a na jeho místě stojí Hotel Clarion. Ferdinand Hoch měl rád Římov a ve spolupráci s truhlářem Soukupem, který bydlel na současné Pražské třídě, dodělávali sochám z tamní křížové cesty chybějící prsty a opravovali oltáře. Zakladatel firmy zemřel jako téměř devadesátiletý v roce 1963. Pohřben je na budějovickém hřbitově U Otýlie.
V příloze se můžete podívat na některé z jeho meziválečných výtvorů, které byly určeny do tramvají. Reklamy se dávaly do výšky očí, aby byly co nejvíce vidět. Zajímavostí je to, že bylo výhodnější jeden námět namalovat několikrát než pořizovat kopie. Takže co tramvaj, to originální výtvor, i když se stejným námětem.
Vážení přátelé, příští díl budeme věnovat reklamám na domech v meziválečném období. Některé z nich si můžete ještě pamatovat z neopravených fasád.
