V TOP 6 bude záležet na ofenzívě, na pálce a na štěstí, říká trenér Sokola Zdeněk Josefus

Baseballu dal celý svůj život. Generace hráčů, kteří běhali a běhají po extraligových hřištích, si pamatujete, když přišli poprvé do žáčků, sleduje je celou jejich kariéru. Po letech v Kotlářce Praha přesídlil na jih a od letošní sezóny je hlavním trenérem extraligového Sokola Hluboká.

Jak se vyvíjí český baseball? Jsme v tomhle nádherném sportu stále ještě „rozvojovou“ zemí? Překvapilo Vás něco v dosavadním průběhu extraligy? Některý hráč, herní prvek, dovednost? 
Náš baseball se od mých začátků výrazně posunul. Současní hráči jsou stejně talentovaní jako generace těch před nimi, ale velký posun jsme zaznamenali působením zahraničních trenérů a tím, že se naši trenéři mohou vzdělávat v zahraničí. A totéž platí u hráčů. Mají možnost zahraniční stáží, kempů, působení v klubech a zpátky do Čech vozí zkušenosti, které se nedají za peníze koupit a posílají je dál mezi své spoluhráče. A změnu v kvalitě trenérů vidíme hlavně u dětí a mládeže. Už je netrénují nadšení rodiče, ale zkušení školští trenéři. A i každý rodič je dnes trenérským vzděláním na takzvané „family“ úrovni.  To je hlavní důvod, že jsem v  juniorech i kadetech úspěšní na evropské i světové úrovni, vozíme tituly a medaile a je otázkou času, kdy tuto kvalitu posuneme mezi seniorské týmy.  Jsme účastníky ME, umíme porazit nejlepší evropské týmy, Holanďany, Němce, Italy, ale neumíme je porážet opakovaně.   

A co mne překvapilo? Že čeští nadhazovači svou úrovní zastínili importy. Nyní má každý klub alespoň jednoho výrazného českého nadhazovače, který je v extraligovém prostředí velmi efektivní. Dalším prvkem je pálkařská síla Arrows Ostrava. My jsme to očekávali, ale v posledním kole jsme si to okusili na vlastní kůži…  Ale jsme stále ve stádiu, kdy sbíráme zkušenosti. A ztrácíme respekt. Potřebujeme čas, aby i naše výkony byly vyrovnanější, ale máme na to být stabilním účastníkem Extraligy.

Žádný tým se neobejde bez zahraničních opor z baseballově rozvinutých zemí. I Sokol angažoval k odchovancům a srdcařům importy. Jak jste spokojen s  hráčským mixem a co bylo potřeba pro to, aby fungoval jako parta? Jak velký musí být trenér psycholog, když má v týmu patnáctiletého catchera Lukáše Jelínka, který je parťákem pitcherovi Davidu Šťastnému, kterému se blíží čtyřicítka? 
Laik by možná předpokládal, že je důležitá spíše u softballových celků dam, ale psychologie je v mužském baseballu opravdu hodně.  Je to kolektivní sport, ale sport kolektivu individualit, kde každý hraje jinou roli. Na to se mne na seminářích ptají hlavně trenéři mládeže, jaké jsou rozdíly v práci s mládeží a s muži. U dětí a mládeže je v tréninku důležitá kázeň, u někoho i přísnost, ale u dospělých chlapů je to alchymie. Ladíte do jednoho orchestru vlastní hráče, odchovance, hráče z českého prostředí, kteří si přinesli z jiných celků i nešvary, do toho zahraniční posily, to jsou vesměs silné individuality, spojujete hráče různého věku včetně patnáctiletých kluků, kteří se díky svému obrovskému talentu do extraligy prosadili a vy máte odpovědnost za jejich rozvoj.  Takže jedna forma jsou mítinky po utkání nebo tréninku, ale tam spousta věcí v anonymitě kolektivu propadne, takže velký prostor dávám individuálním rozhovorům. Tam jsem adresný a někdy si neberu servítky, ale mezi čtyřma očima je člověk schopen přijmout i nepříjemná slova, ale musí to být vždycky férové. 

Když jste přicházel na Hlubokou, měl jste nepochybně svoje představy, jak tým formovat, jaký baseball předvádět. Co se vyplnilo, s čím jste spokojen a na čem musíte do TOP 6 tvrdě zapracovat?
Ta nejtěžší povinnost je vybrat a sestavit tým. Trenér musí mít jasno, koho potřebuje, koho musí doporučit k doplnění soupisky a naopak, protože výsledek musí ladit, musí fungovat herně i lidsky. Musíte brát do úvahy herní schopnosti ale i povahy kluků, to už je čistá psychologie. Potřebujete kvalitně obsadit všechny herní posty. Na některé hráči jsou, dokonce přetlak, a na některé se jich nedostává. A v základní části musíte přesně rozpoznat, kde to komu sedí nejvíc, kde je efektivní a netrápit ho tam, kde mu to nesedí. Je to úžasná mozaika a to mne na trénování baseballu nesmírně baví, ta pestrost dovedností a povah.

Sokol si vybojoval extraligovou příslušnost i pro příští sezónu, kdy se bude počet týmů zužovat z deseti na osm a kde už nebudou lehčí soupeři. Budujete tým s vizí, s výhledem na příští sezóny. Jak hodnotíte práci Sokola s mládeží, s výchovou vlastních hráčů?
Chceme hrát se silnými soupeři těsné zápasy, na tom se nejvíc učíme. A teď v nadstavbě a v příští sezóně, kde bude osm nejlepších, nás čekají jen silné týmy. Očekávám vysokou kvalitu. A to je cílem, protože zápasy budou divácky atraktivnější. Budujeme tým s vizí, chceme se příčku po příčce zlepšovat, to nejde najednou. Mít ambice, že první rok budeme hrát finále, je nereálné. Ale chceme hrát pohledný dynamický baseball a s tím přijdou i výsledky. Máme skvělé odchovance, máme zahraniční kluky, kteří se báječně integrovali, vidíme i zájem hráčů z jiných týmů. Ale stavět budeme na hráčích, kteří tu vyrostli, které jsme si vychovali. Ti kluci, kteří pro Hlubokou Extraligu vybojovali a kteří tu běhají od žáčků, se ohromně zlepšují. Hrozně mile mne od nich překvapila věta, že se upsali tomu, že na sobě budou tvrdě pracovat. Já to na nich vidím a moc jim děkuju za důvěru. Oni mají svá civilní povolání, živí rodiny, studují, ale opravdu tvrdě makají. Takže sbíráme zkušenosti, ztrácíme respekt a potřebujeme ještě chvíli zrát, než budeme opravdu stabilní extraligový tým. 

A zrcadlo mužské Extraligy má na dění v klubu obrovsky pozitivní vliv. Přeneslo se to do mládežnických kategorií. Před TOP 6 přivezli naši junioři a kadeti medaile a vítězství ze svých turnajů. Jsem přesvědčen, že stoupající kvalita výchovy našich dětí a mládeže souvisí s tím, že trenéři, děti i rodiče se chodí dívat na Extraligu, na zápasy, a co je hlavní, na tréninky. A když vidí, jak muži dřou, aby mohli v neděli vyhrát, má to pozitivní vliv i na ně. Děti mají svoje vzory, které vidí pracovat, a jejich trenéři se na tréninzích mužů učí. Já jsem to jako mladý trenér taky tak dělal. A jsem šťastný, když vidím, že při tréninku stojí za paddingem trenéři mládeže a hráči a sledují a učí se, protože to je budoucnost hlubockého baseballu. Naši jedenáctiletí teď porazili Eagles Praha a my, senioři, se je pokusíme o víkendu v prvním kole TOP 6 napodobit. 

Máme za sebou devět sérií základní části. Pouze proti Arrows nedokázal Sokol bodovat, všechny ostatní dokázal minimálně jednou porazit. V čem jsou nadstavbová utkání jiná? Rozhodují v nich více individuality nebo spíš soudržná lavička?  
Nyní bude jednoznačně rozhodovat síla zahraničních hráčů. Některé týmy posilují o importy, o hráče, kteří jsou na tlak zvyklí, lépe se umí dostat do hry. Bude záležet na kvalitě útočné hry. V obranné fázi jsou v této fázi soutěže už všechna mužstva výborná, daleko lepší, než na začátku základní části. Bude záležet na ofenzívě, na pálce a na štěstí…