Hráč Motoru s číslem 23 Lukáš Pech, který je i Mistrem extraligy z roku 2009, má za sebou v uplynulé sezóně první vážné zranění ve svých čtyřiceti letech. Přesto se vrátil na led a nyní se chystá na další sezónu. Jak v této chvíli vnímá hokej, tým a fanoušky?
Minulá sezóna pro vás byla vzhledem ke zranění jistě těžší, i přesto, jak hodnotíte svůj výkon?
No, výkonu moc nebylo, byl jsem zraněný a zpočátku taky nic moc, ale na konci to bylo o mnoho lepší.
Co říkáte na kolektiv v týmu?
Kolektiv je dobrý, kluci táhli za jeden provaz, i když někteří byli zranění. Dokázali hrát a udělali krásnou základní část, díky čemuž jsme postoupili do předkola. Bojovali jsme do poslední chvíle a byl to úspěch.
Jak na ledě vnímáte kotel? Mění se nějak kvalita fandění?
Myslím, že fandí pořád stejně. Nejlepší atmosféra byla na čtvrtfinále proti Pardubicím a se Spartou, a vlastně každé utkání tady doma. Je vždy skoro vyprodáno. Užíváme si, že lidi chodí, a doufáme, že těmi výkony jim děláme radost.
Berete hokej už jen jako práci, nebo si občas najdete čas zahrát si s přáteli mimo Motor?
Hokej celý život beru jako koníček. Samozřejmě z toho máte peníze a je to zodpovědnost, protože do toho dáváte své jméno a nechcete si udělat ostudu. Musíte být připravený a makat, ale pořád je to koníček. Ale na hraní jen tak s přáteli už není čas, trénuje se každý den, víkendy, svátky, Vánoce a máte jeden, max dva dny volna, a toho ledu je tolik, že už na to není nálada. Občas si jdu zabruslit s dětmi nebo pomoci jejich trenérům, když jich je málo, ale sám od sebe, že bych si šel zahrát, to ne.
Takže si hokej stále užíváte, nehledě na peníze?
Dělám to od mala a od mala jsem chtěl hokej ne pro peníze, ale protože mě to bavilo a chtěl jsem být nejlepší, a ty peníze jsou super bonus.
Plánujete po ukončení kariéry zůstat nějakým způsobem u hokeje, nebo se chcete věnovat něčemu jinému?
Uvidíme, co se naskytne a pokud přijde nějaká nabídka, samozřejmě by mě to bavilo, ale jak říkám, máme menší děti a chci se věnovat i jim. Ještě mám před sebou poslední rok a zatím to nijak neřeším, chci se ještě pořádně věnovat hokeji.
Máte nějaké rituály nebo návyky spojené s hokejem?
Kdysi jsem měl rituálů plno, ale postupem let jsem je omezil. Hlavně časem je to všechno podvědomé a nesoustředím se na to, tělo si na to navykne.
Co děláte po zápasu, když se dohraje?
Když se vyhraje, tak si jdeme zařvat, potom do posilovny. Moje tradice je jít potom do sauny, ledové vody, pobýt si tu a v klidu dojít domů.
Takže lze v klidu skloubit hokej s rodinným životem?
Samozřejmě se to dá, ale musí se chtít. Někdy je to obtížné, záleží hlavně na podpoře rodiny a manželky. Každý má nějaké potřeby a víceméně se všichni obětují mému koníčku a zaměstnání. Rád bych jim to jednou oplatil. Někdo na rodinu není a nechce ji, věnuje se pouze hokeji, takže má více času na odpočinek a sám na sebe. S rodinou máte své povinnosti nebo třeba kroužky dětí a musíte se podělit o tu práci doma, takže se to nesmí nechávat jen na jedné osobě. Je to o komunikaci a jak se kdo podělí.
Je podle vás hokej nebezpečný sport? Popřípadě s jakým úrazem se musí počítat, když jdete hrát?
Je nebezpečný stejně jako každý sport. Musí se dávat pozor a do každého souboje jít připravený, nesmíte u žádného mantinelu být povolený, protože nevíte, co se děje za vámi. Někdo se může rozjet, chce vás trefit a jakmile se povolíte, může přijít úraz. Už jsem takových případů byl svědkem. V každém souboji musíte být připraveni, protože je to rychlý sport a stát se může cokoli, to neštěstí je hned.
Jak se stavíte k potyčce se soupeřem?
Nesmí chybět respekt k protihráčům, samozřejmě ho trefit chcete, ale čistě, tak, abyste mu neublížil. Mělo by ho to trochu bolet nebo malinko vymezit ze hry, ale s respektem.
Jaký máte tedy názor na nově schválené nákrčníky?
Když jsem byl malý, tak jsem s nákrčníkem hrál, pak jsme to odložili, ale je to o zvyku. Je tu tohle pravidlo a musíme se s tím poprat. Je to kvůli bezpečnosti, což je plus, a žádné mínusy bych tomu nehledal. Jestli to někomu vadí, tak si zvykne. Už dříve jsme museli mít pásy, které nás monitorovaly, a všem to vadilo. Ale je to o tom, aby si každý zvykl.
Čemu se mimo hokej věnujete?
Rodině. Děti začaly hrát hokej, takže jsme víceméně na zimácích a když je volno, tak se snažíme chodit na procházky a výlety, přes léto jezdíme na hory. Všichni toho máme dost, takže si spolu chceme odpočinout a užívat si rodinné atmosféry.
Co seriály u vás doma?
Na Netflixu jsme už viděli spoustu seriálů a reality show a je to takové uvolněné vypnout po celém dni. Je to pro nás jen na uklidnění před spaním.
Jak podle vás tedy vypadá ideální odpočinkový den?
Ráno si uděláme snídani. Zeptáme se dětí, na co mají chuť, ať už to jsou lívance, palačinky nebo pečivo, a případně na kole jedeme nakoupit. My s ženou si dáváme vajíčka. Potom jdeme ven na zahradu něco dělat. Máme rodinný dům, takže je tam dost práce, třeba jdeme pracovat na zahrádku a děti si jdou kopat s míčem nebo plavat do bazénu. Jsme spíše na zahradě, dáme si kávu a jdeme se třeba někam projít po obědě nebo jedeme na kole pro zmrzlinu. To je ideální den.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
