Chtěl jsem, aby děti v Olešníku viděly na vlastní oči velké hráče, přiznal David Lafata po exhibici

Exhibice mezi Spartou a Jabloncem, jejichž barvy hájil jihočeský kanonýr po odchodu z budějovického Dynama, přilákala do Olešníku v pátek 8. června skoro tisícovku fanoušků zblízka i zdáli. Renomovaný střelec se odvděčil dvěma góly do sítě Sparty, ve druhém poločase dvakrát pokořil Jablonec. Nakonec si vyzkoušel brankářské řemeslo.

Po utkání létal nad hlavami hvězdných spoluhráčů, kteří mu vzdávali hold, stejně jako fanoušci vyvolávající Lafatovo jméno a žádající autogramy. „Lafi, podepiš se mi, Lafi, můžeme se spolu vyfotit?“ zněly žádosti ze všech stran. Do blázince na trávníku mířily také novinářské dotazy, na něž fotbalista odpovídal s trpělivostí hodnou obdivu.

ČTĚTE TAKÉ: VIDEO: David Lafata si naposledy zastřílel i zachytal v ligovém dresu. Loučil se při exhibici v Olešníku

Potěšila vás rozlučka?
Myslím, že exhibice se povedla. Návštěva byla pěkná, vybraly se nějaké peníze na charitu. Velký dík patří všem, kteří se v Olešníku podíleli na přípravě celé akce.

Uvažoval jste o jiném místě, než Olešníku, třeba jako Tomáš Rosický, který si vybral stadion na Letné?
Vůbec. Byl jsem rozhodnutý, že to uděláme tady. Podpořili mě v tom Bořek Dočkal nebo Mário Holek. Chtěl jsem, aby místní lidé a hlavně děti viděli tyhle velké hráče na vlastní oči, protože se těžko dostanou na zápasy do Prahy.

Dvakrát jste skóroval proti Spartě, dvakrát proti Jablonci. Z čeho jste se radoval víc?
Přiznávám, že jsem chtěl dát góly za oba týmy. Potěšily mě všechny stejně.

Zaplatíte něco do kasičky?
Šlo to všechno za mnou. I pokuta za góly, které jsem inkasoval na postu brankáře.

Co vás to napadlo, vyměnit si v závěru místo s brankářem Davidem Bičíkem?
Když jsem hrával za Jablonec, prosil jsem gólmana Michala Špita, aby mě tam pustil na tři minuty, že bude jako zraněný. Ale nikdy k tomu nedošlo. S Davidem Bičíkem ve Spartě jsme byli taky domluvení, ale ten už pak nechytal a nedalo se to zrealizovat. Tak jsme to udělali alespoň při exhibici, abych se dostal do branky na samém konci kariéry.

Zachytáte si rovněž za Olešník?
Raději půjdu do pole (úsměv).

Většinu účastníků exhibice tvořili vaši bývalí spoluhráči. Oceňujete skutečnost, že se dostavili také borci jako Pavel Kadeřábek, Ladislav Krejčí a další, kteří aktuálně působí v zahraničí?
Strašně moc si toho vážím. Nejen jim, ale všem klukům, kteří přijeli, patří velký dík. Udělali to v rámci své dovolené. Mohli být někde u moře s rodinou nebo odpočívat. Termín 8. června jsme stanovili kvůli Bořkovi Dočkalovi. Bohužel, nakonec mu to nevyšlo a strašně ho to mrzelo. Třeba ještě někdy v Olešníku uděláme takovou akci.

Sparta zahájí za pár dní přípravu, ale vás čeká po létech čas volna.
Musím říct, že si zatím užívám to volno a všechno okolo. Po přípravě se mi určitě nestýská. Uvidíme, až začne liga, ale myslím, že něco hezkého skončilo a něco třeba začne. Těším se na to další, co teď přijde. Fotbalová kariéra byla krásná, ale jednou musela skončit.

Po odchodu ze Sparty jste si nepohrával s myšlenkou zkusit profesionální fotbal ještě někde jinde?
Ne, ne. Pevně jsem se rozhodl skončit a přiznám se, že teď už bych to nemohl dělat naplno. A já bych nechtěl to někde šidit. Už to zkrátka bude na mladších.

Absolvujete letní přípravu s olešnickým týmem?
Něco budu dělat. Bez tréninku to nejde. Zatím ale nevím, kolik odehraju zápasů. Bude záležet, co mi dovolí zdravotní stav.

V krajském přeboru po dlouhé době obléknete stejné triko se Stanislavem Rožboudem.
Potkáme se jako spoluhráči po nějakých čtrnácti létech. Naposledy jsme spolu hráli za Dynamo.

Můžete připomenout svoje fotbalové začátky?
Za Olešník hrál můj taťka. Chodil jsem na každý jeho trénink a zápas. Z baráku jsem to měl kousek na hřiště. S klukama jsme tady pořád kopali. Začal jsem hrát za žáky, až potom jsem se přesunul do Dynama.