Radek Dvořák je manažer i trenér a na Floridě vychovává hokejové talenty

Radku, jak často se dostáváte do Česka? A kam nejraději jezdíte? Jsou to Budějovice nebo Tábor?
Do Česka se vracíme každé léto, když tady skončí škola. To znamená začátek června a trávíme zde něco přes dva měsíce. Bydlíme u Hluboké nad Vltavou, ale protože mamka bydlí u Tábora, tak cestujeme mezi Budějcemi a Táborem.

Jistě tedy sledujete v hokeji výsledky Tábora i Motoru, že?
Jasně, že jo! Každé ráno chodím na internet a pročítám novinky. Když začne sezona, snažím se oba kluby sledovat nejen výsledkově, ale i po herní stránce. Z Tábora pocházím, v Budějcích jsem něco odehrál a v obou městech mám hodně kamarádů. Informace dostávám a zajímá mě, jak si kluby vedou.

Jste v kontaktu s Václavem Prospalem? Nelákal vás, abyste šel s ním trénovat Motor?
V kontaktu jsme pořád. Známe se přes 20 let, jsme si blízcí. Když jsme hráli v NHL, tak jsme se spolu každé léto připravovali. V Americe jsme si volali pravidelně, teď si zavoláme jednou nebo dvakrát za týden a rozebíráme různé věci.

Téma spolupráce několikrát zaznělo a neříkám, že by mě to nelákalo, ale jsem vázaný prací na Floridě. Rozdíl je v tom, že mám menší děti a práce v akademii mě naplňuje. Je kolem ní spousta práce, takže by to ani nešlo skloubit. Jsem ale strašně rád, že Venca převzal Motor a věřím, že s ním může uspět. Nikdy neříkej nikdy, třeba se jednou v Budějcích objevím, ale nyní to není aktuální otázka. Spolupráce s Vaškem v Budějcích by ale byla zajímavá.

Řekněte více o akademii.
Letos to jsou tři roky od založení. Akademii založil Olli Jokinen. Pak oslovil mě a Tomáše Vokouna. Momentálně jsme tedy tři majitelé a celkem máme čtyři týmy. Dva jsou mládežnické, kluci narození v roce 2006 a 2005. Pak máme starší kategorie U16 a U18. Máme status Akademie, takže hráči tady chodí i do školy. Akademie není jen o hokeji, ale naopak na prvním místě je škola. O kluky se staráme komplexně, spolupracujeme se školou a dbáme na celkový rozvoj.

Po sportovní stránce se snažíme hráče vychovat pro dospělý a univerzitní hokej. Naše akademie by měla být přestupný krok do dospělého hokeje. Starší kategorie hrají proti nejlepším týmům v Americe a je to pro ně výborná zkušenost. I ve školství máme domluvené nejlepší školy na Floridě, takže pro hráče nabízíme opravdu komplexní výchovu. Hráč, který od nás odchází, má vystudovanou střední školu. A to je strašně důležité.

Máte čas kromě akademie ještě na jinou práci?
Ne, ne. Akademie mě plně vytěžuje. Máme spoustu práce i v organizaci, protože s týmy cestujeme i na sever Ameriky. Chceme, aby kluci opravdu absolvovali těžké zápasy s nejlepšími mládežnickými týmy v Americe. Jedině tak se mohou posouvat dopředu. Není to právě jen o tom, že jsme s hráči na ledě, ale jsme i organizátoři. Máme tu dost hráčů z Evropy, takže pro ně zajišťujeme i další věci.

Cítíte se víc jako trenér nebo manažer?
Víc jako trenér, ale baví mě i vedení akademie. Trenér ale pořád převládá.

Zavzpomínejte na svou kariéru – jaké okamžiky si vybavíte nejvíce při vzpomínce na NHL?
TOP vzpomínka bude finále Stanley Cupu s Edmontonem proti Carolině. A pak byla pro mě vždycky čest, když jsem měl po skončené sezoně smlouvu na další rok, protože vím, jak těžké je se do NHL dostat a jak je ještě těžší se v NHL udržet.

A co národní tým?
Tam si nejvíce vzpomenu na tři tituly, kdy jsme vyhráli mistrovství světa. Tým byl tehdy vždycky parádní, byla tam skvělá parta. Obecně ale pro mě byla něco speciálního každá reprezentační akce. Strašně rád jsem nosil národní dres. Byl to pro mě vrchol.

Kde se vám nejlíp hrálo? V NHL jste prošel osmi kluby, takže můžete porovnávat…
Nechci něco úplně vypichovat, protože z každého týmu jsem si něco odnesl. Když bych ale měl nějaký tým zmínit, tak New York Rangers. Hrál jsem tam s hráči, kteří jsou nyní v Hall of Fame (Síň slávy NHL – pozn. autora). Byl jsem tam i s Honzou Hlaváčem a Petrem Nedvědem. Bylo to krásné období.

Jak vidíte novou sezonu v NHL? Kdo je podle vás největší favorit a komu budete fandit?
V dnešní době je strašně těžké tipovat favorita. Kluby jsou obrovsky vyrovnané. Samozřejmě je pár týmů, které jsou papírově silnější, ale NHL je strašně vyrovnaná soutěž. Líbí se mi dobrý hokej a je mi jedno, kdo hraje. Důležité je, aby mě hokej bavil. Jsem zastánce hezké hry. Krásný hokej je pro mě pořád požitek.