Páté vítězství v řadě komentoval hlavní hrdina celého utkání, Michal Vondrka. Devětatřicetiletý forvard se podílel na všech třech brankách Motoru a zaslouženě byl vybrán nejlepším hráčem svého týmu. Jak hodnotil sedmý po sobě jdoucí triumf na domácím hřišti sám budějovický útočník?
Tak konečně se povedlo Vítkovice porazit, jak hodnotíte utkání ze svého pohledu?
Mně se to zdálo takové utahané, asi to je tím, že to tři čtvrtě zápasu bylo 0:1. My jsme se nějak nemohli trefit, měli jsme spoustu šancí, to teda i oni, ale Strma vše vychytal. Pak se utkání otočilo na naši stranu a myslím, že jsme zaslouženě vyhráli.
Vy jste se hned po 19 vteřinách dostal do úniku, ve kterém jste byl faulován. Existovala varianta, že byste nařízené trestné střílení sám jel?
Trenér určil Kolesa, který je hodně šikovný na nájezdy. Já jsem o tom takhle nepřemýšlel, kdyby mi řekl, ať jedu, tak bych jel.
V dnešním zápase jste měl na dresu kapitánské céčko. Vnímal jste tedy svou dnešní úlohu nějak jinak v porovnání s předešlými zápasy, kdy jste kapitánem nebyl?
Já jsem přesvědčený, že mou úlohu to nezměnilo. Já jsem s céčkem hrál i jinde než tady, a to docela dlouho na to, aby mě to nijak neovlivnilo, takže ta role v týmu se nezměnila.
Ve třetí třetině se povedlo využít přesilovku a konečně vyrovnat. Vy jste u té trefy Jiřího Ondráčka asistoval, jak jste celou situaci viděl přímo z ledu?
Dostal jsem tam puk od Pecháčka, stáhnul jsem hru dolů a viděl jsem, že všichni jejich hráči jsou poměrně dole. Přihrál jsem zpátky nahoru na Šenkyho, to mělo tedy být na volej, ale kotouč jsem mu hodil do bekhendu. On si to srovnal a kluci tam stáli výborně před bránou, Onder nahození ještě tečoval, což jsem se dozvěděl až potom, takže super střela a parádní práce před bránou.
O sedmaosmdesát vteřin později jste pak sám poslal Motor do vedení. Opět poprosím o krátký popis této akce.
Měli jsme tam nějakou šanci, po které se to vyhodilo nahoru. Myslím, že Pecháček puk shodil Štencelíkovi, ten objížděl bránu a celou dobu mě hledal, tak jsem si snažil najít místo, vystřelil jsem a propadlo to do branky.
Vítkovicím se sice povedlo vyrovnat, ale vy jste nakonec vsítil vítěznou trefu. Tříbodový večer pro vás, co se týče individuálních statistik, asi budete spokojený, že?
Tak samozřejmě, že to dodá na sebevědomí, ale myslím si, že je určitě důležitější ta výhra. Já tady nejsem od toho, abych sbíral body, i když samozřejmě je to příjemné takhle pomoct mančaftu, ale to není úplně můj primární úkol. Jsem tu proto, abychom vyhrávali, což se dneska povedlo a já z toho mám hroznou radost.
Dnes jste nastoupil potřetí v řadě ve formaci s Josefem Koláčkem a Tomášem Chlubnou, jak vám tato spolupráce s juniory vyhovuje?
No perfektní! Kluci poslouchají, občas jim něco řeknu. Já si hlavně myslím, že jim trochu dodávám klid. Nejsem žádný pruďas, říkám jim, aby hráli zodpovědně, ale ať si zkouší věci. Když něco nevyjde, nikdo jim hlavu neutrhne. Podle mě to každý mladý hráč potřebuje, což dokazují na ledě a hrají výborně.
Zaskočily vás dnes něčím Vítkovice, nebo jste přesně tenhle typ zápasu čekali?
Tak s Vítkovicemi moc gólů nepadalo, co si tak matně vzpomínám, tak ani s jinými soupeři v jejich zápasech moc branek k vidění není. Oni hrají urputně, jsou hodně velcí a silní, hrají dobře dozadu, a proto je těžké jim dát gól, takže jsem to čekal.
Čekají vás teď tři venkovní utkání. Co se dá vzít pozitivního z dnešního souboje a co je naopak třeba zlepšit?
Myslím, že všechno je o té zodpovědné hře. Jsou to klišé, co se opakují, ale myslím, že je to pravda. Musí se hrát odzadu a neztrácet puky v těch zónách někde ve středu hřiště. Pak je podle mě výsledkem, že budeme mít šance, můžeme dát góly a ty zápasy vyhrát.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
