Poslední extraligové utkání odehrál Filip Přikryl 28. prosince loňského roku. Od té doby českobudějovický útočník svému týmu na ledě vinou zranění, které si přivodil právě na konci kalendářního roku, pomoci nemohl. Po reprezentační přestávce by ovšem mladík hájící barvy Motoru měl naskočit zpět do extraligového kolotoče a měl by tak pomoci svému týmu v posledních důležitých zápasech základní části extraligy.
Filipe, poslední zápas jste vinou zranění odehrál na konci loňského roku, co se tehdy vlastně stalo?
Pamatuji si to hlavně z videa, které jsem si pouštěl asi stokrát. Při přebírání puku ve středním pásmu jsem zvedl hlavu a protihráče jsem z nějakého důvodu neviděl. Myslím si, že jsem ho měl ve špatném úhlu a přes mé rameno jsem ho v té rychlosti nezaregistroval a v tom momentu jsem byl najednou na zemi a měl jsem černo před očima. Myslím, že jsem dostal během kariéry už horší rány, tahle ale byla přímo do hlavy.
Předpokládám, že vám pak lékaři diagnostikovali otřes mozku.
Přesně tak, jak říkáte. Po té ráně jsem měl příznaky na otřes mozku. Odvezli mě tedy do nemocnice, kde mi to potvrdili a nechali si mě tam přes noc, protože jsem si tu část ze zápasu, kdy se mi to stalo, nepamatoval.
Na jak dlouho vám řekli, že budete mimo?
To byla první otázka, na kterou jsem se zeptal. Kdy budu moct být zpět. Každý mi ale říkal, že se to nedá předpovědět, že je to individuální. Někdo je zpět za tři týdny, někomu to trvá měsíce. Záleží na mnoha faktorech, otřes mozku by se ale neměl brát na lehkou váhu. I proto jsem rád, že mi trenéři vycházeli vstříc a do ničeho mě netlačili. Popravdě jsem čekal, že bych v pořádku mohl být dříve, bohužel se to ale protahovalo.
Už jste zpět v tréninku?
Ano. Nejdříve jsem chodil sám na led, hlavně bruslit, poté jsem se cca dva týdny zpět připojil k týmu k bezkontaktnímu tréninku, navíc jsem ještě piloval kondici, abych vše dohnal a tento týden už by to mělo všechno být na sto procent.
Takže byste po reprezentační přestávce mohl naskočit?
Po reprezentační pauze bych měl být definitivně zpátky. Co se týče hlavy, jsem připravený. Bohužel mě ale skolila nějaká nemoc a dostal jsem antibiotika, ovšem věřím, že to vše dobře dopadne a příští týden budu připravený do zápasů.
Motoru se teď výsledkově příliš nedaří, čím si to vysvětlujete?
Kdybych na to měl odpověď, hrozně rád bych vám ji řekl. Snažíme se pracovat každý den. Víme, že výsledky nejsou ideální a nikdo z nás s nimi není spokojený. A co zlepšit? Naučit se vyhrávat zápasy, plno utkání jsme měli dobře rozehrané a jejich závěry jsme nezvládli. Na tomhle musíme zapracovat, protože víme, že každý bod bude rozhodovat.
Jaké je sledovat své hráče z tribuny s vědomím, že jim nijak nemůžete pomoct na ledě?
Je to nepříjemný pocit. Já osobně jsem více nervózní na tribuně než na ledě, kde mohu hru ovlivnit. Dlouho jsem sice nehrál, na druhou stranu se určitými věcmi snažím udržovat v „zápase“. Už se těším, až zase budu moci hrát. Pro nás je teď každý zápas jako play-off, i proto mě štvalo, když jsem nemohl naskočit, když jsem viděl, jak jsou kluci „zmlácení“.
V následujících zápasech vás čekají opravdu silní soupeři. V Budvar Areně nejprve Pardubice, pak Sparta, dále jedete do Vítkovic. Jak uspět?
Myslím si, že letos je to hodně vyrovnané. My se v naší situaci nemůžeme dívat doleva, doprava a na to, s kým budeme hrát. Nám jde teď každý zápas o všechno a jsme si toho vědomi. Doufám, že nás poženou fanoušci a my jim to vrátíme. Chceme to stejně jako oni, je to jen na nás. Máme sedm zápasů na to, abychom se vlezli do té dvanáctky.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
