Nabitá sezóna Samuela Drančáka vrcholí účastí na akci reprezentační sedmnáctky

Kolik máte ještě sil? Takhle náročnou sezónu jste v životě nezažil.
Určitě je to pro mě nejtěžší sezóna. Je toho hodně, ale měl jsem kvalitní suchou přípravu. Ale jak říkáte, už je toho dost. Doufám, že aktuální reprezentační akce se sedmnáctkou je pro mě poslední akcí sezóny. Pak bych byl rád aspoň za nějaké dva týdny volna.

Nyní hrajete na Turnaji pěti zemí. Přitom nejdříve jste byl veden jen jako náhradník, co za tím bylo?
Reprezentační trenér mi volal, že sledují průběh play-off juniorky a že pokud ukončíme finálovou sérii už v pondělí, zda bych byl ochotný přijet. Já hned souhlasil s tím, že pokud budu zdravotně v pořádku, určitě rád dorazím. Proto jsem byl původně veden v náhradnících, i když se mnou trenér počítal.

Pozici máte v reprezentaci do sedmnácti let silnou, že? Nyní hrajete prvního centra.
Ještě na srazu chybí nějací kluci, z týmů Plzně a Třince, ale jinak jsem na žádné akci nechyběl, nějaké místo bych tu měl mít.

Sezónu jste měl skutečně pestrou. Co vnímáte jako její vrchol?
S každou kategorií to bylo něco jiného. Ale pro mě osobně byl splněným snem první start za áčko, doma v Budějcích. Ale užil jsem si vše, v dorostu jsme měli super partu a měli spoustu zážitků, postup s juniorkou byla taková zlatá tečka za podařenou sezónou v Motoru.

Jak důležité to pro vás bylo, aby se v Budějovicích hrála extraliga juniorů?
To bych řekl se netýká ani tak přímo mě, ale do budoucna bylo podstatné, aby Motor jako největší klub v kraji extraligu juniorů hrál. Je to taková tradice a mělo by to tak být, aby se v Motoru hrála nejvyšší kategorie v dorostu, juniorce a mužích.

V play-off první ligy juniorů jste přece jen nebodoval tolik, jako v dorostu, čím to bylo?
Ono sice mám zapsáno, že jsem hrál plný počet utkání. Ale v začátku byla realita trochu jiná, moc jsem nehrál. Chápal jsem, že pan trenér si to chtěl začít s klukama, kteří si pozici vybojovali, zatímco já byl více v dorostu. Ale od prvního zápasu semifinále s Chomutovem už jsem hrál pravidelně, s klukama v lajně jsme si sedli a ve finálové sérii už to za mě bylo super.

Trenéři vás označují za jeden z největších talentů budějovického hokeje poslední doby. Jak se to poslouchá?
Dobře, ale musí z toho z mé strany něco vzniknout. Musím dál pracovat a jestli to bude pokračovat a někam se to podaří dotáhnout, tak až potom má cenu brát něco takového v potaz.

A čeho byste chtěl dosáhnout?
Rád bych se živil hokejem, to je můj sen už od mala. Nebo celkově dělal práci, která mě baví, a tou je momentálně hokej. Živit se sportem by pro mě bylo nejlákavější.

Jaký režim jste v Motoru v sezóně měl?
Suchou přípravu jsem měl s dorostem, od půlky srpna jsem začal na ledy chodit s A týmem. Sezónu jsem pak začal zápasy v dorostu, v lednu jsme pak s Matyášem Humeníkem byli přeřazeni do kabiny juniorky, s kterou jsme trénovali, zápasy jsme dál hráli převážně v dorostu.

A připravujete se nějak i sám?
Jelikož studuju dálkově, chodím většinou na tréninky s klukama z automobilky. Potom chodím k Dominiku Kodrasovi do posilovny STACA a dále mám individuální tréninky bruslení.

V dorostu jste tvořil hvězdné duo s již zmíněným Humeníkem. Škoda, že kvůli zdravotním problémům mu skončila sezóna dříve, že?
V play-off dorostu dostal střelou do kotníku. Play-off sice dohrál, chtěl si to nechat doléčit, ale do toho dostal spálovou angínu a to ho bohužel na dlouhou dobu vyřadilo. Ke konci sezóny už toho bylo moc a už se nezapojil. Mrzí mě to, je možnost, že bychom spolu hráli v juniorce a teď spolu byli i na repre srazu. Ale bohužel, co se dá dělat.

Budete na startu přípravy s A týmem?
Příprava začíná už teď v pondělí, kdy bude první schůzka s novými trenéry. Domlouvali jsme se, že přijedu a řekneme si, jak by to mohlo vypadat. Čeká mě ještě schůzka s mým agentem, ale to až po sezóně, která mi ještě neskončila. A uvidí se.