Už snad každý si mohl všimnout, že zápasy čtvrtfinálové série mezi HC MOUNTFIELD a Vítkovicemi rozhodují první góly. Kdo ho dá, vyhraje. Tak z ní jasný scénař těchto duelů.
Ve třetím utkání to byly Vítkovice. A zatímco se díval na první branku v síti v tomto zápase Michal Mikeska z trestné lavice, vítkovický brankář ho sledoval z druhé strany hřiště. Sám několik okamžiků předtím odolal velké šanci Františka Ptáčka a pak se mohl radovat, protože vychytal nulu.
Třikrát hráli budějovičtí hokejisté s vítkovickými a třikrát to byl naprosto vyrovnaný zápas, který se lámal kolem své poloviny. Kdo dal gól, vyhrál. Takové je pravidlo a ve vítkovické hale se to povedlo domácím. Jejich role byla v té době výrazně ulehčená, protože Severomoravané se dostali do dvojnásobné početní výhody. Nejprve fauloval Květoň a půl minuty před koncem oslabení se k němu přidal ještě Michal Mikeska, který trochu nečekaně zakročil proti rozjetému protihráči v útočném pásmu.
„Byl to hloupý faul, ale faul to byl,“ kál se po utkání Mikeska. Popisoval, že chtěl rozjetého vítkovického kapitána zastavit a zabránit mu v rozehrávce, jenže on udělal o krok navíc než čekal a potom už po něm jen reflexivně sáhl. Trest byl jasný.
Domácí se díky Ujčíkově dorážce dostali do vedení a bylo jasné, jak utkání dopadne. „Po gólu nás soupeř začal jasně přehrávat a jejich tempu jsme nestačili,“ přiznal Mikeska.
Jihočeši do první inkasované branky hráli celkem dobře. Měli více vyložených šancí a asistent trenéra Milan Kupka žehral na špatnou produktivitu. „Je tu velké hřiště, na kterém se nám nedaří hrát náš agresivní styl hokeje s nahazovanými puky. Do dalších utkání tady budeme muset něco změnit, pokud tady chceme uspět,“ pokračoval hostující forvard.
V minulém zápase se mu moc nedařilo, a když odcházel z ledu, jen klopil oči dolů. Roman Málek dostal na budějovickém ledě pět gólů a jeho tým prohrál nula pět. Doma to bylo všechno jinak. Když odcházel z ledové plochy, mohl se usmívat. První gól tentokrát nedostal a to rozhodlo. Jeho tým podruhé v sérii zvítězil a on navíc nedostal ani gól.
Oproti minulému zápasu to byla asi velká změna, ne?
Hráli jsme doma a hráli jsme lépe. Je to tady jiné. Větší kluziště, jiná atmosféra. Minule jsme hráli nula nula do půle zápasu a pak dostali dva góly. I dnes se zdálo, že se bude dlouho hrát bez gólu a rozhodne, kdo dá první branku. Úspěšnější jsme byli my.
Obrany na obou stranách dnes nepouštěly v první polovině zápasu do velké šance. Bylo to skutečně tak opatrné?
Nikdo nechtěl udělat chybu. Kluci přede mnou hráli výborně. Navíc dali góly. Bylo to dobrý.
Myslíte si , že jste svou nulou Budějovice hodně pozlobil?
Jsem rád, že jsme vyhráli a zítra za devatenáct hodin nás čeká další zápas. Nula je hezká, ale zajímá mě, abychom čtyřikrát vyhráli. To je pro mě důležité.
Budete se mnou souhlasit, že dnešní zápas rozhodla produktivita v přesilovkách?
Je to super, že jsme v nich dali gól. První dvě přesilovky měli oni a ty jsme výborně ubránili. Sami jsme pak gól dali. Sám jste řekl, že rozhodlo, kdo dá první gól.
Doma budete hrát ještě dva zápasy a můžete rozhodnout. Je to velká výhoda?
Je těžké hrát třikrát za sebou doma v základní části. A ještě těžší v play-off. Musíme jít do druhého utkání s pokorou, jinak by to nemuselo dobře dopadnout.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
