PŘÍBĚH: Kluk bez nohy zvedl nad hlavu poháry za tituly ve volejbalu a florbalu

Zdraví je dar, kterého si zdraví lidé kolikrát vůbec necení. Ba naopak. Ve společnosti se najdou i tací, co si utahují z tělesně postižených, dělají na ně pošklebky nebo je šikanují. Hlavně pak děti. „Ano. I já jsem se samozřejmě s tímto setkal. Je to hlavně v dětském věku v podstatě nevyhnutelné. Hendikep mám od narození, takže jsem se se zvědavostí okolí musel naučit žít,“ říká nyní devatenáctiletý Adam Šimonek.

S hendikepem musel bojovat od útlého věku. Kromě nevyvinutého levého stehna, kvůli čemuž mu levá noha končí v místech pravého kolene, nemá navíc dva prsty na levé ruce a má také poškozený kotník na pravé noze. Zdravá miminka se staví na nohy kolem jednoho roku, Adamovi se to povedlo zhruba ve dvou letech. Kvůli protéze.

„Díky tomu jsem měl možná výhodu, že oproti jiným tělesně postiženým jsem mohl se zdravými dětmi chodit na tělocviky, běhat a relativně v kolektivu fungovat. Rozhodně to nebylo takové, že když na mě někdo zaútočil, upadl bych do depresí a půl roku nevylezl z baráku. Nic takového. Samozřejmě nejde o příjemné chvíle, ale záhy se to vždy vyřešilo s rodiči,“ dodal Adam na otázku ohledně verbální šikany.

První kontakt se sportem měl Adam ve čtyřech nebo pěti letech při plavání. „Byla to spíš taková plácaná. Sportovní formu jsem začal dělat v osmi.“ A od té doby u sportu už zůstal. Plavání se věnuje dodnes a největší úspěch zaznamenal v roce 2015, kdy vyhrál mistrovství Česka. Letos na začátku června přidal z plavání další republikovou medaili. V Brně skončil třetí na 100 metrů delfín.

„Plavání se snažím věnovat i nadále, ale čas přípravy by mohl být lepší. Chtěl bych se dále posouvat a sbírat osobní rekordy, ale v počtu tréninků a objemu tréninků se stydím pomýšlet na nějaké další úspěchy,“ říká pokorně Šimonek, který úspěšně dostudoval Biskupské gymnázium, dvojjazyčný španělský obor, a chystá se do Prahy na Vysokou školu ekonomickou. „Zatím nevím, jak budu vše stíhat, ale nechtěl bych o nějakou ze svých aktivit přijít. Chtěl bych poděkovat škole, že mi umožnila sportovat, a spolužákům, kteří mi vždycky ochotně půjčili poznámky a pomohli mi.“

Adam tím myslí kromě plavání i volejbal sedících, kterému se nově věnuje, ale hlavně florbal vozíčkářů, kde letos s FBC Štíři České Budějovice vybojoval titul mistra Česka, a také volejbalisty VK České Budějovice, kde je dlouholetým statistikem u A-týmu. Trenérům pomáhá na každém zápase a statistiky pro ně připravuje již čtyři roky.

„K tomu jsem se dostal přes tátu, který je volejbalový trenér a bývalý hráč Jihostroje (tehdy se klub jmenoval Škoda – pozn. autora). Jednou přivezl domů ze školení statistický program, a protože to bylo takové barevné, plné čtverečků, obdélníčků, koleček, tak se mi to líbilo a hrál jsem si s tím. Hodně mi v tom pomohl Honza Vobr, který mě dostal k mládežnickému nároďáku kadetek a Petr Sezemský, který tou dobou dělal s Honzou Svobodou statistika u Jihostroje. Ten mě doučil ten vyšší level,“ vzpomíná Adam na začátky svého působení u Jihostroje, se kterým letos jako člen týmu získal druhý titul mistra extraligy.

Kromě toho se Adam také věnuje florbalu vozíčkářů, ke kterému ho přivedl Ivan Nevstával. „Přišel jsem tehdy na trénink, zkusil jsem to a začalo mě to bavit. Chodil jsem ale tak jako že jo i ne a až loňskou sezonu jsem chodil pravidelně. Letošní byla moje druhá. Už to beru jako věc, kterou dělám na 100 procent.“

Ač je také Adam sám hendikepovaný, tak oproti jiným hendikepovaným lidem, kteří jsou odkázáni na pohyb na vozíčku, měl přeci jen o nevýhodu navíc. Pohyb na vozíčku díky protéze de facto neznal a kromě koordinace hokejky se musel na florbale hlavně naučit jezdit na vozíčku a vše skloubit. „Lehké to rozhodně nebylo. Je pravda, že v tom máme my chodící nevýhodu. Na vozíčku pak z toho vznikají ohromné problémy koordinovat vozík a hokejku.“

I tento „hendikep“ dokázal Adam překonat a po loňské porážce ve finále v Českých Budějovicích vrátili letos Štíři porážku Tatranu Střešovice a v Ostravě oslavili titul mistrů Česka. „Možná nás před rokem domácí prostředí trošku svázalo a místo podpory jsme nehráli tak, jak jsme možná mohli. Oba zápasy byly ale maximálně vyrovnané a rozhodovaly maličkosti.“

Díky svým útočným výkonům si vysloužil pozvánku do reprezentace, kde se koncem června na neoficiálním mistrovství světa pokusí prorazit i mezi světovou elitou. „Reprezentovat Českou republiku je jeden ze snů. Cením si toho. Trošku jsem nominaci čekal, ale i tak jsem za ní moc rád. Jedeme na turnaj do Holandska na Paragames Breda. Přijede Kanada, bude tam evropská i africká špička. Je to turnaj světové kvality a formátu.“

V roce 2017 tak Adam Šimonek slavil dva tituly mistra České republiky – jako statistik u VK České Budějovice a jako hráč FBC Štíři České Budějovice. „Vážím si obou stejně a zároveň jinak. Bouřlivé byly oboje oslavy, ale je rozdíl, když slavíte jako člen realizačního profesionálního týmu a jako platný hráč v amatérech. V tomto je to nesrovnatelné,“ dodává Šimonek s tím, že ničeho by nedosáhl bez svých rodičů. „Od mala mě podporovali a chci jim strašně moc poděkovat za dětství, které mi připravili. Vedli mě ke sportu, takže miluji nejen je, ale i ten sport, bez kterého si to teď neumím představit.“

Klobouk dolů před tímto klukem…