Mifka: Tým v sobě musí probudit dravost a hlad po vítězství

Už po pěti extraligových kolech došlo k trenérské výměně. Jak těžké bylo sáhnout k tak razantnímu kroku a odvolat z lavičky klubové legendy – Reného Dvořáka s Radkem Machem?
Nerad bych toto téma příliš rozebíral, protože to opravdu nebylo pro nikoho příjemné období, které je již minulostí. Je potřeba říct, že tyto situace nemívají nějakého jednoho viníka, na kterého se ukáže, a tím je vše vyřešeno. Hlavní trenér však nese zodpovědnost za fungování a výsledky týmu. Ten se dle mého názoru dostal do situace, kdy z různých důvodů dobře nefungoval a nic nenasvědčovalo tomu, že by se to v dohledné době mělo změnit. Proto padlo rychlé a razantní rozhodnutí.

Proč dostal důvěru právě Vojtěch Zach?
Vojta má několik kvalit, které musí být dle mého názoru ve výbavě každého dobrého trenéra: Je pracovitý, velmi dobře rozumí volejbalu a má trenérské zkušenosti. Pro výhru udělá vše a je schopný sebereflexe a upozadění vlastního ega pro úspěch hráčů a týmu. Na hráče je stejně náročný jako sám na sebe a měří při tom všem stejným metrem – to je myslím zásadní. Profesionální sport dnes nejde úspěšně dělat bez totálního nasazení všech zúčastněných. Kdo si to neuvědomuje nebo nechce uvědomovat, lže si do vlastní kapsy. Vyžadovat stoprocentní tréninkové i herní nasazení od všech hráčů bylo ostatně jasné zadání, které Vojta od vedení klubu dostal. Jako každý z nás i on má samozřejmě nějaké své slabiny, ale v dané situaci byl pro nás pro své výše popsané kvality jasnou a jedinou volbou.

Dopředu jste avizovali, že Vojtěch Zach bude trenérem pouze do konce sezony. Pak se vrátí k mládeži, kde je dlouhá léta nepostradatelnou osobou?
Ano, pro příští sezonu počítáme s Vojtou opět plnohodnotně na pozici šéfa naší zhruba třísethlavé mládežnické sekce. Tu má sice pod kontrolou i nyní, ale naprostou většinu jeho práce jsme museli předelegovat na ostatní trenéry mládeže. Tímto bych jim chtěl všem moc poděkovat za jejich nasazení, týmovou práci a schopnost přizpůsobit se téměř ze dne na den nové situaci v klubu.

Kvůli trenérské změně jste se začal na lavičce při zápasech objevovat i vy osobně, případně trenér mládeže Jan Suchý. Je pro vás v něčem benefit, že jste hráčům na blízku ze střídačky?
Z pozice asistenta trenéra toho určitě nemůžu týmu tolik nabídnout. Je to profese jako každá jiná, která vyžaduje specifické znalosti a zkušenosti, které nemám. Snažím se alespoň spolehlivě hlásit rozhodčím střídání a time-outy a občas být Vojtovi, v limitech svých omezených schopností, oponentem. Honza Suchý je daleko povolanější, ale často o víkendech pracovně vytížený na zápasech a turnajích našich mládežnických týmů, ostatně stejně jako většina ostatních trenérů v klubu, kteří by na tuto pozici přicházeli v úvahu. Z druhé strany jsem ale rád, že můžu osobně více z blízka nahlédnout do fungování A-týmu a pozorovat například práci a chování jednotlivých hráčů v různých situacích.

Jihostroj je aktuálně na čtvrtém místě tabulky a ztráta na vedoucí Karlovarsko a Liberec už není zanedbatelná. Jak důležité je nyní umístění po základní části?
Cílem je samozřejmě skončit po základní části v tabulce co nejvýš s ohledem na výhodu nasazení v extraligovém play-off, momentálně ale vidím jako důležitější úkol probudit v týmu tu správnou dravost a hlad po vítězství. Tento X-faktor je z velké části z venku nepřenositelný – musí se narodit v šatně a na hřišti u samotných hráčů.

Jihostroj válí v evropském Poháru CEV, kde vyřadil chorvatský Osijek a švýcarský Schönenwerd. Musel si tým sáhnout na dno sil? Nebo kvalita soupeřů nebyla tak vysoká a byl spíše příznivý los?
Obojí. V případě chorvatského Osijeku byla kvalita jasně na naší straně a také jsme ji potvrdili. Švýcaři nás v osmifinále velmi potrápili, a to zejména disciplinovanou hrou v obraně. Hráli s velkou chutí a dali do toho vše. Obě utkání jsme tak museli otáčet z nepříznivého stavu, ale nakonec jsme to zvládli a potvrdili roli papírového favorita.

Brzy vás čeká belgický Maaseik. Jaké jsou podle vás šance Jihostroje na postup až do čtvrtfinále Poháru CEV?
Jen na vysvětlenou, ono už v podstatě jde o čtvrtfinále této soutěže, jelikož proti sobě nastoupí nejlepších osm týmů. Vedení Evropské volejbalové konfederace CEV však přišlo pro tento ročník s novinkou, že po odehrání tohoto „čtvrtfinálového“ kola Poháru CEV, které pojmenovali „Play-off“ se ještě nebude hrát semifinále, ale čtveřici postoupivších týmů doplní čtyři týmy z Ligy mistrů, které se umístili na třetích místech ve skupinách. V Lize mistrů tedy končí, ale dostanou ještě druhou šanci ve čtvrtfinále Poháru CEV. Co se týká belgického Maaseiku, jde dlouhodobě o jeden z nejlepších belgických klubů s dlouhou tradicí a velkými pohárovými zkušenostmi. Měl by být favoritem na postup, rozhodně ale není k neporažení.

Co pro Jihostroj znamená úspěch v Poháru CEV po finanční stránce? Vydělá klub na účasti v této prestižní soutěži?
Hranicí toho, abychom mohli říct, že pro nás účast v Poháru není finančně ztrátová – ale ani výdělečná – by byl až postup do semifinále. Náklady na jedno kolo soutěže (dvojzápas) se pohybují od 350 000 Kč do 500 000 Kč v závislosti na destinaci. Ze strany CEVu je jemným finančním bonusem dotováno až toto třetí kolo play-off. Podporu dostáváme ještě od Českého volejbalového svazu, jinak vše financujeme z rozpočtu klubu. I přes to je ale mezinárodní konfrontace důležitá. Hráči nasbírají potřebné zkušenosti a ve volejbalovém světě to zviditelní jak náš klub, tak i České Budějovice a celý český volejbal a sport.

Kromě play-off Poháru CEV čekají Jihostroj v lednu také klíčové extraligové zápasy, navíc čtvrtfinále Českého poháru. Dá se při tak nabitém programu plně koncentrovat na všechny soutěže?
Čeká nás sedm utkání během tří týdnů a k tomu ne úplně málo cestování. Je pravda že v tomto režimu se vlastně soustředíte vždy pouze na přípravu na nadcházející utkání a o nějakém systematickém volejbalovém tréninku a rozvíjení herních činností nemůže být moc řeč. Leden bude velmi náročný fyzicky i psychicky, ale věřím, že vše zvládneme ve zdraví a s dobrými výsledky.

Pro vás osobně navíc bude období ještě náročnější o to, že po Novém roce už začínají extraligoví manažeři pomalu řešit kádr na další sezonu. Budou probíhat vyjednávání i v Jihostroji?
V první řadě nás ještě teď v lednu čeká schůzka s prezidentem klubu, kde si řekneme strategická východiska a probereme ekonomický výhled do příští sezony. Až následně začne práce se sestavováním konkrétního týmu na další období, přičemž na prvním místě bude jméno nového hlavního trenéra, který bude mít ke složení budoucího kádru jistě co říct.

Jak se podařilo zapracovat do kádru dvě nové zahraniční posily – Matiase Girauda a Stijna van Schieho? Naplňují očekávání?
Matias Giraudo má myslím velký potenciál. Je to ještě na nahrávače relativně mladý hráč, který musí sbírat zkušenosti a takzvaně se vypinkat, nicméně je to rváč, který chce na hřišti vést tým, vyhrávat a má pro to veškeré fyzické i osobnostní předpoklady. Věřím, že ještě v této sezoně herně poroste. Stijn van Schie zatím ještě na pozici univerzála úplně nenašel potřebnou zápasovou jistotu a herní sebevědomí. V mnoha zápasech týmu výrazně pomohl, v některých jistě očekával i sám od sebe víc. Je to pracant se skvělou lidskou kvalitou, moc bych mu přál, aby mu sezona vyšla. Je potřeba dodat, že ho na postu univerzála skvěle doplňuje Michal Kriško, který na sobě po loňském vleklém zranění kotníku obrovsky zapracoval a vrátil se do formy. Abychom nezapomněli, pozitivním, ale očekávaným překvapením jsou pro mě velmi dobré výkony slovenského navrátilce Petera Ondroviče.

Jihostroj má silnou generaci mladých hráčů. Už v této sezoně se při zranění Olivera Sedláčka pravidelně objevuje na soupisce Lukas Tóth. Můžeme očekávat někoho z mladíků v příští sezoně jako stabilní součást A-týmu?
Ano, velmi rádi bychom pár našich nejlepších a nejperspektivnějších mladých odchovanců, kteří budou ochotni vzít příležitost za pačesy, zařadili od příští sezony do užšího kádru A-týmu.

Jihostroj rozběhl projekty zaměřené na mládež. Středoškolské hry O pohár hejtmana Jihočeského kraje mají zatím velký úspěch. Jak jste s ním spokojen?
Spokojen jsem nad míru. Projekt, který osobně inicioval pan hejtman, jsme společně plánovali už v minulosti, ale covid nám zkřížil plány. O to větší radost mám z toho, že se Jihočeský kraj rozhodl tuto středoškolskou volejbalovou ligu v loňském roce podpořit a podařilo se nám jí přivést na svět. O pohár hejtmana bojovalo od listopadu více než 40 středních škol ze všech okresů Jihočeského kraje, a to je myslím na první ročník výborný výsledek. Hlavním cílem celého projektu je, aby se středoškoláci – kluci a holky společně setkávali při aktivním sportování. Poslední finálový turnaj se uskuteční 29. března. A už teď se těšíme na další ročník.