Ve středu 16. května vystoupil Ivo Grabmüller na nejvyšší horu světa a stal se tak historicky pátým Čechem, který zdolal takzvanou Korunu světa, nejvyšší vrcholy všech sedmi kontinentů světa.
Touha zdolat Korunu světa přepadla 54letého prachatického inženýra zcela nenápadně před devíti lety při africké expedici do Tanzanie a Keni, kde bez vážnějších příprav vystoupal na nejvyšší horu afrického kontinentu Kilimandžáro. O zdolání Koruny světa začal vážněji přemýšlet, až když si na účet připsal i nejvyšší horu Jižní Ameriky, Aconcaguu, a Elbrus, který je v horolezeckém projektu „7 summits“ (v překladu sedm vrcholů) považován za nejvyšší horu Evropy.
Během následujících let sbíral český amatérský horolezec zkušenosti s vysokohorskými expedicemi. Pokořil čínskou Muztagh Atu, horu vysokou 7 546 m. Pokus o první osmitisícovku mu narušilo ničivé zemětřesení v Nepálu, které je zasáhlo v základním táboře Čo Oji. Do Nepálu se vrátil nyní po třech letech, během kterých zvládl pokořit nejvyšší horu severní Ameriky, 6190 metrů vysokou horu Denali i složitě dostupnou Carstenz Pyramid na Nové Guineji. Dohromady se svou dcerou pak vystoupal i na nejvyšší vrchol Evropy Mont Blanc.
O Vánocích společně na jednom laně s Radkem Jarošem dobyl i přes nepřízeň počasí nejvyšší horu Antarktidy, téměř pět tisíc metrů vysoký Vinson Massif. K dobytí Koruny světa už mu tak zbývala samotná nejvyšší hora světa Mont Everest. Do hlavního města Nepálu, Káthmándú, se vydal již v polovině dubna. Aklimatizaci mu značně narušilo onemocnění, kdy musel sestoupit ze základního tábora a několik dnů brát antibiotika.
Ani samotný výstup se neobešel bez komplikací. „Chtěl jsem se pokusit o výstup bez kyslíku, ale ve výšce osm tisíc metrů nad mořem není čas na hrdinství. Člověk musí mít respekt a pokoru, každá chyba zde může být fatální,“ uvědomuje si Ivo Grabmüller. I přes obtíže vystoupal ve středu 16. května na vrchol Mont Everestu a stal se tak pátým Čechem v historii, kterému se podařilo pokořit nejvyšší vrcholy všech sedmi kontinentů.
Vážné komplikace nastaly při návratu. „Při sestupu začalo sněžit, cesta zapadala, což nás značně zpomalilo.“ V takzvané zóně smrti, v nadmořské výšce přes osm tisíc metrů, strávil Ivo s místním šerpou více jak tři dny. „Tak dlouhý pobyt v takové výšce přežije málokdo,“ je si vědom. Z expedice na nejvyšší horu světa tak nevyvázl bez následků. Utrpěl omrzliny na prstech obou rukou a čeká ho náročná rekonvalescence. „Nahoru už to asi nepůjde, budu se asi muset vydat opačným směrem, Mariánský příkop zní jako výzva,“ neztratil Grabmüller smysl pro humor.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
