Ve 20 letech dokázala Kateřina Hebíková z Ledenic nedaleko Budějc uspět v soutěži Česko-Slovenské Tipsport Miss Aerobic. Prošla přes základní kolo i semifinále. Ve finále se sice mezi nejlepší tři slečny nedostala, ale to jí nemrzí. „Kvůli škole jsem musela omezit své aktivity, tak tady jsem se alespoň odreagovala,“ říká s úsměvem Jihočeška, která soutěžila s číslem 1.
Kdo vás přihlásil do soutěže nebo kdy jste se sama rozhodla?
V lednu tohoto roku mi zavolala kamarádka, že pořádá regionální kolo Česko-Slovenské Tipsport Miss Aerobic v Českých Budějovicích. Po dlouhém rozhodování jsem vyslechla rad okolí a do soutěže se přihlásila i přes obavy, že nebudu stíhat studium na vysoké škole. Maminka s mým přítelem seděli vedle mě jako opora, dokud jsem přihlášku do soutěže neodeslala.
Proč jste do soutěže šla?
Jelikož studuji 3. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor všeobecné lékařství, tak byl pro mě odchod na vysokou školu z domova velkou psychickou zátěží. Kvůli přesunu do jiného města jsem skončila v podstatě se všemi svými volnočasovými aktivitami, u kterých bych se normálně odreagovala. Proto jsem se rozhodla, že soutěž zkusím, a buď to vyjde, nebo ne.
Jak dlouho se věnujete aerobiku?
U aerobiku záleží jakému stylu se věnujete. Sportovnímu aerobiku jsem se nikdy nevěnovala, a proto byl nyní ohromnou výzvou. Komerčnímu aerobiku se věnuji od roku 2003, kdy jsem začala trénovat v českobudějovickém Danceline studiu ve skupinových pódiových skladbách. Takže jestli dobře počítám, je tomu již 12 let. Před čtyřmi roky jsem prošla kurzem pro získání licence Instruktor aerobiku a od té doby působím jako lektor tanečních lekcí pro veřejnost.
Co vás na tomto sportu nejvíce baví?
Aerobik je pro mě spíš tancem než sportem. Líbí se mi, jak se v aerobiku snoubí dynamičnost pohybu, energie a ladnost. Dokážu se vždy perfektně odreagovat a projevit své pocity pohybem.
Kolik holek se celkem do soutěže přihlásilo?
To bohužel nevím přesně, ale na semifinále České republiky, které navazovalo na pět regionálních kol, kdy z každého mohlo postoupit 10 dívek, se sešlo 40 dívek. Vybíralo se šest českých finalistek. Na Slovensku se semifinále zúčastnilo o něco méně dívek, ale o to větší boj to byl.
Jaké bylo regionální kolo?
Na regionálním kole v Českých Budějovicích byla perfektní atmosféra, i když na něm jsem pociťovala asi největší rivalitu mezi soutěžícími za celou soutěž. Během dne jsme stihly s ostatními dívkami projít dvě disciplíny – aerobiková sestava dle lektora a rozhovor s moderátorem. Toto kolo bylo zpestřeno i open hour s Dance aerobikem, kterou vedla Iva Fošumová, která nás všechny opět dobyla na 100 procent. Poté přišlo vyhlašování, které mě příjemně překvapilo 3. místem a spoustou cen.
V semifinále jste musela absolvovat čtyři disciplíny...
Je to tak. Mezi disciplíny patřila promenáda v plavkách s krátkým představením, které jsem se velmi obávala, protože je to něco úplně jiného než v nich ležet na pláži a opalovat se. Druhou disciplínou byla sestava s lektorem Jiřím Gruntorádem, který zvolil sestavu v duchu Dance aerobiku, jenž mám velmi ráda a tím mi kápl do noty. V této disciplíně jsme všechny málem vypustily duši, protože jsme jely naplno a užívaly si jí. Následně bylo těžké se smířit s tím, že nás čeká ještě představit své sólové choreografie. Vystupovala jsem hned jako druhá, ale aspoň jsem to měla brzy za sebou. V tom mi byla velkou oporou moje sestra Verča, která seděla hned v druhé řadě, pozorně mě sledovala a mírnými posunky ve tváři a dalšími gesty upozorňovala na to, co bych měla ještě dotáhnout.
Například?
Úsměv (s úsměvem). Poslední disciplínou byl krátký rozhovor s moderátorem ve společenských šatech. Jinak na semifinále, které se konalo v červnu v Olomouci, nechyběl ani můj fanklub ve složení mé maminky a jejího přítele Milana, sestry Verči a mého přítele Martina, který se postaral o vzpomínky a nafotil mi celou tuto akci.
I ve finále na Vás čekaly stejné čtyři disciplíny. Byla jste spokojená?
Ve finále to již bylo úplně o něčem jiném. Velkému finále předcházelo mnoho soustředění a zkoušek, ale musím přiznat, že opravdu byly potřeba. Úvodní sestava se mi líbila, protože naše hlavní choreografka Tereza Puchtová ji vytvořila přímo pro nás a využila efektní prvky, které umíme. Poté následovala stresová situace, ve které jsem se během několika málo minut musela převléct na individuální sestavu. Jen tak tak jsem se vydýchala a šla jsem znovu. Se sestavou, jak jsem ji zatančila, jsem byla docela i spokojená. Tedy až na pár chybiček. Ale jsme jen lidi, žádné stroje, tak věřím, že je to pochopitelné (s úsměvem). Promenádu v plavkách jsem si opravdu moc užila, tancovaly jsme se šátky a představovaly se v nádherných plavkách. Nakonec přišel už jen závěrečný nástup, na který jsem se těšila, protože jsme všechny finalistky měly krásné šaty.
Co jste zvolila za kombinace do volné disciplíny?
Popravdě jsem měla problém s vytvořením sestavy, protože jsem jako trenérka dětí vymýšlela pouze skupinové choreografie, nikoli sólové. Proto jsem využila pomoci dvou výborných choreografek, které byly přítomny na každém soustředění pro celou finálovou dvanáctku. Moje choreografie byla více taneční než u ostatních dívek, protože se cítím v tanci jako takovém lépe než v silových prvcích.
Ve finále jste měla v obecenstvu značnou podporu. Pomohlo Vám to?
To je pravda. Na finále jsem udala nejvíce lístků z celé finálové dvanáctky. Velmi mi to pomohlo hned na začátek mojí individuální sestavy, kdy jsem spatřila kamaráda, kterého považuji skoro za bratra, přímo přede mnou, jak se na mě směje a těší se, co předvedu. V tu chvíli jsem byla v naprostém klidu a zatancovala celou sestavu hlavně pro ty, co tam byli se mnou. Ať už v sále nebo u televizních obrazovek.
Měla jste svojí favoritku na vítězství?
Favoritku jsem neměla. Každá dívka měla něco do sebe a vynikala v něčem jiném. Například jedna měla neskutečné akrobatické prvky v individuální sestavě, druhá výborně chodila na podpatcích.
Co plánujete dále? Do miss se už přihlásit nemůžete...
Teď bych si chtěla na chvilku odpočinout a možná se i válet. Myslím, že letos budu mít mnoho starostí se školou, takže zatím dál nic neplánuji. Asi jen dostudovat (s úsměvem).
Jaké je vaše hobby?
Mezi mé koníčky patří zpěv, hra na příčnou flétnu, kterým už se věnuji přes 10 let. Dále ráda fotografuji a cestuji nejen po České republice. Ráda chodím i na procházky s našimi pejsky. Pokud zrovna nemám náladu být aktivní, zajdu za přáteli, se kterými pokecáme a užijeme si hodně legrace.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.