Biologické centrum Akademie věd České republiky významně posílí výzkum rostlin. V českobudějovickém areálu vzniknou dvě nové skupiny zaměřené na molekulární biologii rostlin, posílí se rostlinný výzkum a vznikne šestičlenná mezinárodní vědecká rada. Na pětiletý projekt míří evropský grant v hodnotě více než 63 milionů eur.

OHLA ŽS, a.s., je multioborová stavební společnost zaměřující se na komplexní realizaci stavebních děl jakéhokoliv rozsahu i náročnosti, jejich modernizaci, údržbu i rekonstrukci. Na stavebním trhu působí 70 let a patří k nejvýznamnějším firmám v oboru v Česku. Její Divize Čechy sídlí a působí nejen v Praze, ale také v Českých Budějovicích.

Výzkum prostředí, v němž druhy motýlů žily před stovkami tisíc až miliony let, může podle entomoložky Aleny Sucháčkové z Biologického centra Akademie věd ČR pomoci jejich nynější ochraně. Podle vědkyně je to, že v minulosti utvářeli krajinu velcí býložravci, dnes patrné v nárocích části motýlích druhů. Sucháčková, jejíž práce byla mimo jiné letos oceněna prestižní Prémií Otto Wichterleho, se zabývá také studiem tuzemské populace vzácného okáče stříbrookého i projektem, který může osvětlit původ některých motýlů vyskytujících se v Česku.

Dvoucentimetrový klikoroh borový v lese okusuje sazenice jehličnanů a v přírodě ho vědci registrují hlavně v tomto období. Objevuje se zejména na místech, kde řádil kůrovec. Vědci proto vyvinuli past, do které škůdce chytají.

V letošním roce pořádá Ústav komplexních systémů Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské Univerzity v Českých Budějovicích (FROV JU) již dvacátý ročník letních škol pro studenty se zájmem o vědu a výzkum. Za dvacet let pořádání prošla letní škola několika změnami v počtu studentů, zdrojů finančních prostředků či stylu organizace, ovšem její základní myšlenka přetrvává po celých dvacet let.

Obyvatelé Českých Budějovic si už všimli, že se na některých místech objevují pásy vysoké trávy či kruhové tvary podél řek. Důvodů je hned několik. Vedení radnice tím chce ochlazovat krajinu, vegetace zároveň pochytává prach a láká řadu nejrůznějších živočichů.

Výroba elektřiny ze slunce prostřednictvím solárních panelů umístěných na střechách domů není ve světě energetiky žádnou novinkou. Nyní ale přichází řešení, které umožňuje mít fotovoltaické moduly přímo ve střešní krytině. Díky tomu odpadá nutnost instalace nosných konstrukcí na střechu, nenaruší se její plášť a celková estetika a zároveň se tato cesta v budoucnosti může otevřít i historickým objektům.

Molekulární bioložka Alena Zíková z Parazitologického ústavu českobudějovického Biologického centra Akademie věd ČR bude studovat mechanismy, které umožňují komunikaci uvnitř buňky. Výzkum může pomoci k objevení podstaty zhoubných procesů. Jde například o neurodegenerativní onemocnění nebo rakovinu. Vědkyně dostala na projekt grant od Evropské rady pro výzkum ve výši dva miliony euro (asi 57 milionů korun).

Iniciativa Ukliďme Česko, aplikace Nesnězeno, obec Hostětín nebo naposledy Domov Podhradí. To jsou čtyři rozdílné projekty, které měly jedno společné - zaměření na ekologii, udržitelný způsob života a také sošku za vítězství v ekologické soutěži E.ON Energy Globe. Ta už od roku 2008 hledá nejlepší ekologické nápady Česka. Do 27. března je ještě otevřená nominace projektů pro letošní rok. Kdo bude čtrnáctým vítězem? Na tom se svými nominacemi i hlasy podílí široká veřejnost. Vítěz pak získá od E.ONu hlavní cenu 300 tisíc korun na další rozvoj svého projektu.

Stromy v lese vydávají vůně, pokud je napadnou housenky a jiní býložravci. Proces využívají k přilákání dravého hmyzu a ptáků, kteří je škůdců zbaví. Tento jev v terénu potvrdil tým vědců z Česka a Německa pod pod vedením Martina Volfa z Biologického centra Akademie věd ČR. Výzkum prováděli v korunách stromů v německém Lipsku. Výsledky své práce pak publikovali v časopise Ecology Letters.