V dalším díle Drbny Historičky se podíváme na Plachého uličku, která se také mohla jmenovat Kožešnická nebo Hudební. Kde se nakonec vzal název Plachého?

V dalším díle Drbny historičky si přečteme příběh pohlednice, která byla před 120 lety poslána z Budějc do Plzně. Na kartě je zachycena Kněžská ulice s hradební věží Mandou.

Budějcká Drbna přináší osmý díl seriálu, který vznikl ve spolupráci s historikem Janem Schinkem u příležitosti stoletého výročí republiky. Jaké proměny se ve městě za sto let odehrály? Nyní se zaměříme na pořádek v Českých Budějovicích.

S dalším čtvrtkem si můžete přečíst nový díl Drbny historičky. Jan Schinko se tentokrát vrátil k srpnovému létu 1968.

Ke každému čtvrtku už neodmyslitelně patří Drbna historička. A jinak tomu není ani dnes. Historik Jan Schinko se v dalším pokračování tohoto oblíbeného seriálu zaměřil na rok 1968. Tedy konkrétněji, na jaro 1968.

Ke každému čtvrtku už neodmyslitelně patří Drbna historička. A jinak tomu není ani dnes. Historik Jan Schinko se v dalším pokračování tohoto oblíbeného seriálu zaměřil na budějcký chudobinec. Za socialismu byl objekt hovorově nazýván radiák a v současné době tam sídlí část krajského úřadu. A také nechybí zmínka o ulici Boženy Němcové, kde budova stojí.

„V noci z 5. na 6. května roku 1845 vloupali se neznámí zlosynové pobočním oknem na jižní straně do farního kostela v Černici u Zlaté Koruny. Zde vypáčili dvířka svatostánku, vysypali z ciboria Sv. Hostie na oltář a ulomivše nohu ciboria, nechali ji ležeti na oltáři. Potom vzali ciborium s víkem, monstranci se Sv. Hostií a bílé plátno a toutéž cestou beze stopy zmizeli.“ Tolik se můžeme dočíst z farní kroniky v Boršově.

Na snímku z archivu Arnošta Matschina je zachycena Panská ulice při pohledu z Hroznové. Podle reklamní tabulky na vlevo Staré rychtě „Vincenc Boček, krejčí“ byl snímek pořízen mezi roky 1904 a 1934, poněvadž v těchto letech Vincenc (také Čeněk) Boček v Panské šil. Ať už to bylo před 1. světovou válkou, nebo po ní, nedá se říci, vida domy na snímku, že by se režimy c. k. a ČSR o Panskou zajímaly, nebo že by se tam někdo z místních úřadů šel podívat.

Pohlednice vodní hladiny Mlýnské stoky a grafitového mlýna není sice úplně kvalitní, ale má svěží barvy a vypovídající hodnotu. Zřejmě to tak za první republiky vypadalo, nebo nedá se říci, že nevypadalo.

Radnice či tenkrát purkmistrovský úřad projednávala tramvaje ve městě od roku 1888 skoro 20 let, než první tramvaj vyjela, a to ještě na dynamo, protože elektrárna byla uvedena do provozu v roce 1909. Ono se i dnes leccos projednává léta, ale tehdy jiná srovnatelná města byla v zavádění pouliční dopravy aktivnější.