V těchto dnech probíhá závěrečná Archeobotanická letní škola v Prilepu v Makedonii. Zde se nachází sídliště z mladší doby kamenné, staré osm tisíc let, které nyní zkoumají odborníci z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Společně s makedonskými kolegy bádají na nalezišti Vrbjanská Čuka, které je jedno z nejstarších a nejlépe dochovaných sídlišť této doby. Výzkum se snaží zjistit další informace o osídlení tohoto místa i způsobu života jeho původních obyvatel.

Hradební věž na pravém břehu Malše se do konce 19. století uváděla jako věž Spilhaybl, zřejmě podle měšťana a purkmistra v roce 1466 George Spilhaybla, který vlastnil sousední dům. Potom převážil název Železná panna, který byl atraktivnější než Špilhajbl a zejména proto, že železná panna byl podle pověsti nástroj na mučení nešťastníků. Nástroj měl jakési paže opatřené bodly, které svíraly provinilce. Pacholek paže utahoval a písař zapisoval, co mučedník přiznává. Není to však doloženo. 

Když zvíkovský purkrabí rytíř Hýř (latinsky Hirzo) vyměřoval před rokem 1265 nové královské město, zvolil tři městské brány: na konci ulic Krajinské, Divadelní a Karla IV. Mělo to logiku, poněvadž budoucím městem měla procházet historická obchodní cesta Linec – Praha, která se do té doby soutoku Vltavy a Malše vyhýbala. Tak byly postaveny brány Pražská a Linecká. Na konci Karla IV. byla postavena brána Vídeňská (nazývala se také Svinenská). Cesta do Vídně byla poměrně klikatá. Až na začátku 19. století se z města postavila císařská silnice do Třeboně a dál do Vídně zvaná Rybářská, dnes část ve městě Rudolfovská.

Na rohu Hroznové a České v domě, který se dnes přestavuje, býval do roku 1904 hostinec U Fulínů. Původně to byla chvalná i nechvalná restaurace U Tyrola. Náplní a skladbou hostů se řadila mezi podniky ve městě s názvy Tripolis, Port Artur, Afrika, Zum blaue Donau a podobně.

V Jihočeském kraji se staví nemovitosti i v místech, které před pěti lety zasáhla povodeň. Města, jimiž se v červnu 2013 velká voda prohnala, většinou neměnila územní plán, proto se v okolí řek i potoků může stavět. Podle zástupců radnic situace v roce 2013 nebyla tak dramatická jako při povodních v letech 2002 nebo 2010.

Na snímku z archivu Arnošta Matschina je zachycena Panská ulice při pohledu z Hroznové. Podle reklamní tabulky na vlevo Staré rychtě „Vincenc Boček, krejčí“ byl snímek pořízen mezi roky 1904 a 1934, poněvadž v těchto letech Vincenc (také Čeněk) Boček v Panské šil. Ať už to bylo před 1. světovou válkou, nebo po ní, nedá se říci, vida domy na snímku, že by se režimy c. k. a ČSR o Panskou zajímaly, nebo že by se tam někdo z místních úřadů šel podívat.

Život v psychiatrické léčebně asi nebude procházka růžovou zahradou, navíc, když se začnou člověku zjevovat různé přeludy a paranormální jevy...

Po 28. říjnu 1918 setrvávaly v nové Československé republice rakouské zákony. Aby to mělo právní rámec, vydal se první zákon, kterým se převzaly rakouské normy a pak postupně 18 nových zákonů. Ve stavebníci platily dlouho staré c. k. zákony. Zprvu to nevadilo, poněvadž hned po Velké válce se nestavělo. Nebyl materiál, chyběli lidi (v každé obci je pomník padlým).

Telefonoval mi Milan Binder a už podle nadšeného hlasu jsem poznal, že se mu povedl nějaký zajímavý budějovický úlovek. Nemýlil jsem se. Vytáhl na mne Králíka, Františka Králíka, bývalého významného budějovického velkouzenáře a majitele nemovitostí. Jeden z jeho domů stál na náměstí a je znám pod názvem U Tří kohoutů. Pořád vám to nic neříká? Je to ten větší z domů, který tvoří Hotel Zvon. Pokud zvednete oči k jeho střeše, ještě dnes tam uvidíte reliéfy tří kohoutů. Dříve ale v tomto domě sídlila hospoda, která konkurovala vedlejšímu hostinci U Zvonu. František Králík si nechal postavit i dům v Žižkově ulici, kde měl malý krámek. Ve dvoře, kde jsou nyní prostory Vysoké školy evropských a regionálních studií, byla „bourárna masa“ a výrobna. Protože byl ale velkouzenář, tak své výrobky rozvážel do řeznictví po celém městě. Podívejte se na fotografie rodiny Králíků, které získal Milan Binder. Dýchne na vás doba uzenářsky minulá.

Sdružení majitelů domů spolu s Obchodním centrem Vltavín podává na město České Budějovice další žalobu. V minulém týdnu uspělo se stížností na dočasné opatření provozu linky číslo 24 Krajinskou ulicí, teď napadají i opatření trvalé. Město se proti prvnímu rozhodnutí soudu odvolá. V případě neúspěchu má ale připravený plán B.