V dalším díle Drbny historičky se Jan Schinko vrací k historii hotelu Slunce na budějovickém náměstí. Připomíná nejen architekta Hübschmanna, který se kvůli válce nedožil ani třiceti, ale i klub esperantistů, slavnou restauraci Paluba, kabaret Slavia nebo chvíli, kdy mykologové upozornili na kontaminované houby z okolí.

V novém díle Drbny historičky se Jan Schinko vrací k začátkům městského muzea v Českých Budějovicích. Přibližuje, proč se dlouho nedalo muzeum fotit zepředu, jak se nakládalo s městskými pozemky a co všechno předcházelo slavnostnímu otevření v roce 1903.

V novém díle Drbny historičky se Jan Schinko vrátil do doby, kdy se v Budějovicích ještě pralo na veřejných bělidlech. Zavzpomínal na zapomenutou lokalitu zvanou Staré bělidlo, kde se kdysi sušilo prádlo. Přečtěte si, kde všude podobné plochy byly a proč se tehdy prádlo kropilo.

V novém díle Drbny historičky zavzpomínal Jan Schinko na výstavbu obchodního domu Brouk a Babka, který dnes všichni znají pod názvem Broukárka. Přečtěte si, jaký je příběh tohoto domu, jak ho hodnotil dobový tisk a jak je jeho minulost spjatá s Josefem Kajetánem Tylem.

V novém díle Drbny historičky se Jan Schinko podíval na historii Jírovcovy ulice. Té dlouhé roky chybělo osvětlení, a patřila tak mezi ty méně bezpečné ve městě. Výjimkou však nebyly ani četné potyčky, které policisté řešili v kině, jež v ulici stálo až do roku 1909.

V dnešním díle Drbny historičky se Jan Schinko zaměřil na budějovické náměstí Přemysla Otakara II. Zavzpomínal na dobu, kdy bylo centrum města oblíbeným místem pro ženy s kočárkem, a vysvětlil, jak původně čtvercové náměstí přišlo ke svému nerovnoměrnému tvaru.

Před 760 lety položil rytíř Hirzo základy města, které se dnes pyšní bohatou historií. První písemná zmínka o Budějovicích pochází z 10. března 1265, kdy bylo dominikánům přiděleno místo pro stavbu kláštera. Jak tehdy území města vypadalo a co všechno předcházelo jeho vzniku? A proč historici považují právě tento den za okamžik jeho založení?

První železný most v Českých Budějovicích byl postaven v roce 1880, kdy nahradil svého dřevěného předchůdce. Sloužil dopravě a až do roku 1892 se za jeho přejezd vybíralo mýtné. Původní železná konstrukce vydržela přes půl století, než ustoupila novému mostu. Historie tohoto místa tak odráží proměny města i jeho dopravy.

Pravé nábřeží Malše od Biskupské k Divadelní bylo jedinečnou připomínkou starých Budějovic, o kterou město ve 20. letech 20. století nenávratně přišlo. Nahradila ho kavárna Savoy, vystavěná v architektonickém stylu art deco.

V novém dílu Drbny historičky se Jan Schinko podíval na příběh staroměstské školy nedaleko budějovického koldomu. Škola se svého času potýkala s problémovými studenty, kteří jednou dokonce zmlátili učitele přímo při hodině.