V dalším dílu Drbny historičky se Jan Schinko vrací k Biskupské ulici, která kdysi končila slepě. Připomíná dobu koňky, dřevěné mosty přes Malši i slavné cestující, kteří ulicí projeli. Ulice se měnila pomalu. Přesto patřila k nejrušnějším místům tehdejších Budějovic.

V dalším dílu Drbny historičky se Jan Schinko vrací k pozdně gotickému domu Försterů na severovýchodním rohu náměstí. Připomíná zaniklé podloubí prorazené kvůli trolejbusům, objevenou a znovu ukrytou gotickou malbu i pestrý sortiment hračkářství, které zde fungovalo za první republiky.

V novém dílu Drbny historičky Jan Schinko popisuje proměny nárožního domu na Senovážném, kde býval slavný hostinec U Města Prahy. Vystřídaly se tu hospody, školy i městské úřady. Místo, kde se kdysi točilo pivo a hrála muzika, dnes obývají studenti dopravní školy.

Jan Schinko připomíná dramatické dny podzimu 1918, kdy se ve městě mísila únava z války, nenávist k císaři a tajné návraty vojáků z fronty. Demonstrace, zasedání socialistické rady i slavný okamžik, kdy poštovní úředník vyhodil orla z okna.

V dalším dílu Drbny historičky se Jan Schinko vrátil do 70. let 19. století, kdy se v Budějovicích začala psát historie tabákové továrny. Proč nakonec hlavní závod vyrostl právě tady, a ne třeba v Táboře? Jak vypadaly začátky výroby doutníků v bývalém Velkém pivovaru a kdy se do popředí dostaly cigarety?

V dalším dílu Drbny historičky se Jan Schinko vrací k francouzským trolejbusům Vetra, které jezdily v Budějcích od roku 1948 do roku 1965. Připomíná první jízdu do Čtyř Dvorů, okružní linku i to, jak vozy po vyřazení neskončily na šrotu, ale jako chaty, stavební buňky nebo třeba včelín u Tupes.

V dalším dílu Drbny historičky se Jan Schinko vrací do časů, kdy Mariánské náměstí v Českých Budějovicích tvořilo jeden celek s dnes už neexistujícím Lobkowickým náměstím. Připomíná kašnu krajského hejtmana Augusta Lobkowice, ústav hluchoněmých i slavného fotografa Antonína Wildta. A také osud Mariánského sousoší, které po roce 1950 zmizelo a znovu se vrátilo až po sametové revoluci.

V dalším dílu Drbny historičky se Jan Schinko věnuje průkopnické stavbě koněspřežné železnice z Českých Budějovic do Lince. Franz Anton Gerstner překonal dobové technologie i předsudky, ale kvůli údajně vysokým nákladům musel projekt opustit. Přečtěte si, jak vypadala cesta do Lince s přestávkami na koláče a oběd a proč Gerstner už tehdy tušil, že koně brzy nahradí parní stroje.

V dalším dílu Drbny historičky se Jan Schinko podíval na příběh budovy v České ulici 64, kde dřív sídlilo německé gymnázium. Jak se z něj stala česká reálka a proč si studenti oblíbili hostinec U České chalupy? Vraťte se s námi do časů, kdy se z lavic mizelo kvůli písemce.

V dalším dílu Drbny historičky se Jan Schinko vrací k jednomu z největších požárů v dějinách Českých Budějovic. V srpnu 1868 zachvátil plameny hotel U Zlatého slunce i desítky dalších domů v centru města. Jak oheň vznikl? Proč selhala budějovická stříkačka? A jak proměnil požár podobu Velkého náměstí?